Ministři Mládek a Chovanec bojují o ovládnutí internetové infrastruktury. Vnitro chce založit nový státní podnik ve stylu Českého Telecomu
Ministři Jan Mládek a Milan Chovanec se snaží urvat miliardy korun, které má Česko dostat na rozvoj vysokorychlostního internetu. Úsilí o získání vlivu nad masivními toky peněz zaštítili staronovou myšlenkou e-governmentu. Ten má umožnit každému občanovi kompletně elektronický přístup ke všem službám státu. Prostě se skrze webovou stránku nebo mobilní aplikaci přihlásíte pomocí unikátní e-občanky, podobně jako třeba k internetovému bankovnictví, a budete moci komunikovat s úřady, platit daně, podávat přihlášky na vysoké školy, zařizovat záležitosti na matrice, řešit stavební povolení.
Jenomže tato krásná teorie naráží v praxi na silné překážky. Mnoho úřadů už dnes má povinnost komunikovat s občany přes datové schránky, úředníci se ale často brání a snaží se občany „úkolovat“ posíláním papírových dopisů a obíháním přepážek.
„Mezi největší schopnosti úředníků dnes patří dost často znalosti jednotlivých kolonek, formulářů a procesů. Jakmile by došlo k elektronizaci, spousta pracovních míst už bude zbytečných,“ nastiňují jeden z problémů pracovníci z ministerstva vnitra, kteří si nepřejí být jmenováni.
A pak je tu také kritický bod sjednocení jednotlivých systémů, které se na úřadech využívají. Jsou odlišné a nekomunikují spolu a sjednotit je, to bude chtít hodně politického odhodlání, umu a vyjednávacích aktivit. S něčím možná pomůže elektronická identita eIDAS, kterou tlačí Evropská unie, ani to ale nebude zcela ideální.
Utopická vize
Vize, kterou vnitro má, je v českých podmínkách minimálně v horizontu několika příštích let utopická. K něčemu ale poslouží přece jenom dobře – k boji o peníze na budování nové generace rychlého internetu. „Chceme všem občanům nabídnout služby e-governmentu a k tomu potřebujeme kvalitní a dostupný rychlý internet,“ odpovídá náměstek ministra vnitra pro ICT Jaroslav Strouhal na otázku, proč ministerstvo vnitra začalo bojovat o evropské peníze na internetové připojení.
Do České republiky z Evropské unie přiteče 14 miliard korun na stavbu takzvaného broadbandu, tj. širokopásmového internetového připojení. Původní plán zněl, že se o jejich rozdělení postará ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které má takzvanou digitální agendu a naplňování strategie Digitální Česko dlouhodobě na starost. Resort Milana Chovance se ale nakonec ozval s tím, že Mládkův plán má vážné trhliny (panují například obavy, že se jde na ruku velkým hráčům) a že vnitro se chce na stavbě internetu také podílet. Aktuální představy vnitra jsou tedy takové, že Mládek získá osm miliard a Chovanec zbylých šest.
To posvětil i premiér Bohuslav Sobotka a zástupci ministerstva vnitra tvrdí, že žádný boj mezi dvěma ministerstvy neexistuje. „V tuto chvíli nemáme s MPO rozpor, dohodli jsme se na společném dokumentu a postupu,“ říká Strouhal. Na ministerstvu průmyslu to ale vidí trochu jinak, a i když připouštějí, že se případné spolupráci s vnitrem nebrání, nadále budou bojovat o to, aby agendu měl na starost především Mládkův úřad. MPO sází hlavně na to, že Chovancovy aktivity zhatí v Bruselu. Tam se mají zástupci ministerstev vydat a zjistit, co je vlastně možné. A podle informací týdeníku Euro je zde značná pravděpodobnost, že vnitro moc nepochodí.
Superpošta
Šest miliard, které Milan Chovanec požaduje, původně mělo jít do České pošty, konkrétně do Odštěpného závodu ICT služby. Z toho chtělo vnitro dlouhodobě vybudovat významného dodavatele informačních a telekomunikačních služeb státu. Nyní ale přišel plán nový. Ministerstvo vnitra chce podle dokumentu, který má týdeník Euro k dispozici a který obdrželi členové vlády, vybudovat nový státní podnik nazvaný Národní agentura pro komunikační a informační technologie České republiky. Fungovat by mohl už od 1. října tohoto roku. Tento podnik by se následně sloučil s Odštěpným závodem ICT služby.
Vnitro chce z Národní agentury udělat takzvaného národního koordinátora rozvoje sítí nové generace. Ten by podle jejich představ měl na starost tvorbu národního registru pasivní infrastruktury. Pod tím si lze představit databázi a mapu infrastruktury, skrze kterou je možné vést internetové kabely a sítě. Podílet se na databázi budou muset i internetoví poskytovatelé. Celý systém pak má stanovovat priority dalšího rozvoje.
Vnitro podle informací týdeníku Euro počítá s tím, že budování takového registru vyjde na 750 milionů korun. Odborníci si ale myslí, že by ho šlo vybudovat za cenu kolem sta milionů. Pochybnosti budí i fakt, že zakázky případnému novému státnímu podniku má zadávat přímo ministerstvo vnitra. Podnik se má vedle internetu zabývat i oblastmi, jako jsou datová centra, softwarový vývoj a podobně.
Peníze, o které se hraje, mají pomoci v pokrytí takzvaných bílých míst rychlým internetem (jejich měření už provedl Český telekomunikační úřad, vnitro ale chce udělat analýzu novou a vlastní). Často jde o takové oblasti, kam se poskytovatelům nevyplatí investovat. Dotace mají s návratností pomoci.
Poskytovatelé připojení ovšem často zmiňují jako největší překážky rozvoje rychlých sítí jinou věc, než je nedostatek dotací. Většina nákladů jde na výkopy v zemi, věcná břemena a veškerou byrokracii s tím spojenou.
Po státu tak spíše chtějí to, aby výkopové práce výrazně usnadnil a dal například vědět, když „někde bude díra v zemi“ (třeba při opravách chodníků, stavbě silnic či kanalizací a podobně), aby do ní mohli zdarma položit optické kabely. Návrh zákona o usnadnění už existuje a i v něm vnitro figuruje jako koordinátor s přístupem k registru sítí.
S plánem ministerstva vnitra by to ale mohlo dopadnout tak, že minimálně část této pasivní infrastruktury nakonec bude vlastnit nový státní podnik. „Není ambicí suplovat telekomunikační firmy a další podobné internetové subjekty, role je čistě koordinační. Není to nový Telecom,“ vzkazují sice z vnitra, ale ve své podstatě by takový Český Telecom 2.0 „lite edition“ vznikal.
Na úplné pokrytí Česka superrychlým internetem totiž podle propočtů vnitra nebude stačit pouze 14 miliard získaných z Evropské unie. Už nyní se počítá s dalšími investicemi soukromých firem, a základní balík tak má činit 25 miliard. „Kdyby soukromý sektor neinvestoval nic, budou peníze chybět. Potřebujeme 25 miliard a těmi stát v tuto chvíli nedisponuje,“ říká externí poradce vnitra Alan Ilczyszyn. Vnitro má i dlouhodobější vizi do roku 2030 a tam mluví až o 150 miliardách.
To už je značná částka, kterou dotace rozhodně nepokryjí, a je otázkou, zda něco takového zainvestují poskytovatelé.
Další monopol
Vnitro si proto představuje, že jako vlastník zmiňované pasivní infrastruktury bude příjmy z ní reinvestovat do dalšího rozvoje.
Plány počítají s tím, že vlastník internetových koridorů bude muset ostatním hráčům na trhu nabízet přístup za velkoobchodních podmínek. Pokud takovým vlastníkem bude právě stát, může počítat s pravidelným příjmem.
Peníze se ale nemají dávat přímo do státního rozpočtu, ale do speciálního fondu na internet.
Na vnitru si ovšem občas trochu protiřečí. Na jedné straně říkají, že se takto získané peníze budou reinvestovat, na straně druhé se ale brání přirovnáním k Telecomu či provozovateli infrastruktury. „Čísla, kolik kilometrů tras bychom teoreticky mohli vlastnit, v tuto chvíli nemáme. Doufáme ovšem, že to bude nula,“ říká Ilczyszyn.
Stát dlouhodobě digitální ekonomiku spíše ignoruje a pro usnadnění života internetových poskytovatelů toho příliš mnoho neudělal.
Aktivitou se začíná hýřit až s příchodem dotací, které jsou navíc, minimálně v dokumentech ministerstva vnitra, brány jako spasitel pro neutěšenou situaci. V Česku funguje více než tisíc různých poskytovatelů internetového připojení. Často jde o malé lokální hráče, díky nimž ovšem mají Češi alespoň obstojný přístup k síti. Vnitro poukazuje na to, že taková fragmentace se těžko koordinuje a že dotace a národní koordinátor vše vylepší.
Dost možná ale evropské peníze výrazně promluví do tržního prostředí a někteří hráči z trhu zmizí. „Je pravděpodobné, že dojde ke konsolidacím,“ souhlasí Ilczyszyn.
Ministerstvo průmyslu do situace na trhu tak výrazně zasahovat nechce. V plánu, který představí do konce září, definuje jasná pravidla s představou, že bude stačit mezi poskytovatele uvolnit peníze. Zároveň chce výrazně redukovat aktivity ministerstva vnitra.
Otázkou ovšem je, jestli nebude pozdě. Role vnitra jako koordinátora sítí nové generace je uvedena už i v Akčním plánu pro rozvoj digitálního trhu, který minulý týden schválila vláda.
A pak je tu také kritický bod sjednocení jednotlivých systémů, které se na úřadech využívají. Jsou odlišné a nekomunikují spolu a sjednotit je bude chtít hodně politického odhodlání, umu a vyjednávacích aktivit.
14 miliard Kč přijde z Evropské unie na podporu rychlého internetu do Česka.
100 Mb/s je rychlost internetu, kterou by podle představ EU měla disponovat velká část domácností, minimem je 30 Mb/s.
150 miliard Kč bude podle představ ministerstva vnitra potřeba na rozvoj internetové infrastruktury do roku 2030.
O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz
