Stojí za to ozvat se, pokud podnikateli komplikuje život neodůvodněná byrokracie nebo poplatky. Jeden český zámečník se nedávno nebál ohradit proti poplatku ve výši 40 eur za oprávnění k výkonu své profese v Rakousku. Jeho stížnost přispěla k tomu, že o tom, zda je tento poplatek oprávněný, se bude nakonec rozhodovat zřejmě až u Evropské komise.
Foto: Profimedia.cz
Jiří Bednář, strojní zámečník z Lanškrouna, našel jednoho dne ve schránce dopis z rakouského ministerstva hospodářství. Pár týdnů předtím se chystal do Rakouska vykonat několik drobných zakázek, a proto oznámil rakouským úřadům požadované údaje.
Když dopis otevřel, dozvěděl se, že má oprávnění dočasně a příležitostně vykonávat zámečnickou činnost. Zároveň ale zjistil, že za toto třístránkové oznámení má zaplatit skoro 40 eur. Jelikož se nakonec rozhodl do Rakouska za prací nejet, nepovažoval poplatek za relevantní. Nechtěl však věc nechat být, aby ho snad v budoucnu nedostihl přízrak pořádně přifouknutého dluhu. Kontaktoval tedy službu Solvit.
Již téměř 10 let pomáhá Solvit podnikatelům a občanům, kteří mají v EU problémy s nějakým úřadem. Pokud jde o porušení evropského práva (tedy zejména pravidel zaručujících volný pohyb zboží, služeb a osob), český Solvit věc řeší s kolegy ve státě, v němž k porušení došlo. Jedná se o neformální způsob řešení sporů, který je k dispozici zdarma a situaci se snaží vyřešit rychle. Úspěšnost se sice pohybuje nad osmdesátiprocentní hranicí, nicméně každý případ je jiný a i v promazaném soukolí Solvitu to občas zaskřípe. To však neznamená, že věc je neřešitelná.
Solvit vždy nejdříve přezkoumá, jaká je právní situace. V případě pana Bednáře šlo o oblast volného pohybu služeb. Tato svoboda ve zkratce znamená, že poskytovatelé služeb se mohou pohybovat mezi členskými státy EU a nesmějí jim být kladeny nepřiměřené překážky. Nelze tak již vyžadovat, že pracovníci musejí vystudovat obor v tom státě, kde chtějí práci vykonávat. Nesmí jim být také například zakázáno vykonávat řemeslnou činnost kvůli tomu, že nevládnou perfektně místním jazykem. Určité požadavky je však třeba dodržet, státy tím chrání kvalitu služeb pro své obyvatele.
Které profese jsou regulované?
Podnikatelé si mohou zjistit, zda jejich profese patří mezi ty regulované, v seznamu vedeném Evropskou komisí na webové adrese http://ec.europa.eu/internal_market/qualifications/regprof. Jistější ale je, pokud se obrátí na Jednotné kontaktní místo (JKM), které poskytne komplexní informaci pro individuální situaci každého zájemce. JKM působí na živnostenských úřadech v krajských městech. Nejjednodušší způsob kontaktu je přes stručný formulář na webu BusinessInfo.cz: http://www.businessinfo.cz/cz/dotaznik-eu. Přes tento formulář je možné rovněž kontaktovat Solvit.
V Rakousku chtěl pan Bednář vykonat pouze několik drobnějších zakázek, těžiště jeho činnosti by zůstalo nadále v Česku. Proto spadá do režimu takzvaného přeshraničního poskytování služeb, kdy není nutné, aby splnil všechny podmínky, které rakouské právo stanoví pro ty, kdo chtějí na jeho území působit trvale (takzvané usazení).
V zásadě proto může působit v Rakousku na základě českého živnostenského oprávnění. Dále záleží na tom, jestli chce podnikatel vykonávat činnost, která je v Rakousku neregulovaná (nejsou požadovány žádné zvláštní předpoklady, co se vzdělání či doby předchozího výkonu činnosti týče) či regulovaná. V případě činnosti neregulované si stačí nechat na správě sociálního zabezpečení vystavit formulář A1, který potvrzuje příslušnost k českému sociálního systému, a může se vyrazit. U regulovaných činností, což je v Rakousku převážná většina řemesel, je však třeba pár formalit splnit.
Poplatek byl neoprávněnou překážkou
Pan Bednář si byl této povinnosti u zámečnické profese vědom. Přes Jednotné kontaktní místo zjistil, že musí provést takzvané oznámení kvalifikace. To v praxi znamená zaslat na rakouské ministerstvo hospodářství několik dokumentů – zejména osvědčení, že činnost je vykonávána i v Česku (vydává ho Ministerstvo průmyslu a obchodu) a kopii dokladu o dosaženém vzdělání. Tyto dokumenty je třeba nechat úředně přeložit do němčiny. Už tak má tedy OSVČ s vyřízením dokladů běhání, jenže z hlediska evropského práva jsou zmíněné požadavky ospravedlnitelné.
Solvit si však analyzoval poplatek za oznámení kvalifikace a došel k názoru, že se jedná o překážku poskytování služeb, která není ospravedlnitelná. V kodexu chování schváleném skupinou koordinátorů příslušné evropské směrnice, která přeshraniční poskytování služeb OSVČ upravuje, je jasně řečeno, že za nepřijatelný postup se považuje situace, kdy stát uloží poplatek za pouhé oznámení kvalifikace. Tento kodex sice není právně závazný, ale podpořil právní názor českého Solvitu, že poplatek za vydání osvědčení, které podnikatel pro výkon své činnosti vůbec nepotřebuje, je nepřiměřený. OSVČ může totiž v tomto případě poskytovat služby již dnem, kdy je oznámení doručeno na příslušný úřad. V žádném případě není třeba čekat na osvědčení o oznámení, to by totiž znamenalo povolovací režim, který je evropským právem v zásadě zakázán. Rakousko ostatně ani netvrdí, že osvědčení je zapotřebí k provádění činnosti.
Stížnost směřuje k Evropské komisi
Český Solvit tedy předal případ pana Bednáře rakouským kolegům. Ti sice s argumenty souhlasili, nicméně zjistili, že by bylo třeba změnit rakouský zákon, který stanoví povinnost úřadu správní poplatek vybírat. Rakouské Solvit centrum případy, kdy je třeba k vyřešení stížnosti změny zákona, bohužel takové situace řešit nemůže, neboť nespadají do mandátu Solvitu, jenž má nabízet neformální a rychlé řešení.
Solvit centrum
Poradenské centrum pro rychlé řešení problémů s byrokracií v Evropské unii lze kontaktovat na telefonu 224 221 701 nebo na e-mailové adrese solvit@mpo.cz.
Problém s poplatkem se týká všech českých živnostníků, kteří chtějí v Rakousku příležitostně podnikat v regulovaných profesích. Všichni musejí zaplatit, jinak je poplatek podle našich informací vymáhán. Byť nejde o závratnou částku, domníváme se, že její zbytečnost je dalším klackem hozeným pod nohy podnikatelů. Přitom politici domácí i evropští jim slibují umetenou cestičku. Jediným možným krokem v takové situaci je stížnost k Evropské komisi, která může dospět až v řízení před Soudním dvorem EU, který jako jediný může autoritativně prohlásit, že daný poplatek je v rozporu s evropským právem pro volný pohyb služeb, a zrušit jej.
Český Solvit navíc od slovinských kolegů zjistil, že několik tamějších živnostníků již k Evropské komisi ve stejné věci stížnost podalo. Stížnost pana Bednáře by tak mohla přispět k tomu, že Komise se bude případem zabývat přednostně. Solvit se snaží podnikatelům pomoci hledat cesty i tehdy, pokud mu jeho vlastní síly nestačí. Doporučujeme tedy podnikatelům při problémech s úřady v EU se obrátit na Solvit. Nemáte co ztratit, můžete jen získat.
Autor pracuje na odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.
