Jasným motorem růstu jsou investice. Nepochybně se zde projevuje dobíhající rozpočtové období evropských dotací a velká část růstu jde na vrub dokončovaných veřejných staveb. To by pak znamenalo, že současné jásání může být dost krátkodeché, protože příští rok bude právě opačná situace, kdy se budou evropské projekty teprve rozebíhat a motor růstu začne drobet škytat.
Více o aktuálním vývoji HDP: Ekonomika rostla proti odhadům ještě rychleji, meziročně o 4,6 procenta
Na druhou stranu data o prudkém růstu ziskovosti firem a investicích do strojů a zařízení napovídají, že podnikatelé jsou hodně optimističtí, pokud jde o očekávání věcí budoucích. Tedy alespoň byli v druhém kvartále letošního roku.
Kvapný vývoj v posledních měsících v Evropské unii, Číně i jinde po světě by mohl optimismus docela zchladit. Nicméně statistiky z trhu práce, kde je nezaměstnanosti již asi na přirozeném minimu a platy začínají solidně růst, napovídají, že víry v budoucnost je v českém byznysu pořád docela dost.
Zcestné řeči
A v této době začíná ve Sněmovně projednávání státního rozpočtu, který počítá s deficitem ve výši sedmdesáti miliard korun, tedy téměř dvou procent hrubého domácího produktu. Vést řeči o stimulování ekonomiky, která je v takové kondici, je úplně zcestné.
Místo, aby se v takto dobrých časech vytvářela rezerva pro časy horší, tak vláda nabírá další státní zaměstnance a zvyšuje jim platy i navyšuje běžné výdaje ministerstev, jakoby zbídačený státní úředník byl naprosto zásadní problém českého hospodářství.
Přitom těch rizik v ne tak vzdálené budoucnosti neustále přibývá. Počínaje skandálem Volkswagenu, přes nezvladatelný a finančně nesmírně nákladný příliv migrantů, který může způsobit německé ekonomice o dost větší starosti, než zrušení plánovaného snížení daní. Až po vývoj v Číně, která je sice zdánlivě daleko, ale do Evropy ta tsunami z případně nezvládnutého přistání čínské ekonomiky by nepochybně do Evropy došplouchla.
Další komentáře autora:
