Když může Trump slibovat krásnou velkou zeď na mexických hranicích, proč bychom my nemohli mít Příkopy ze zlata
Budiž řečeno předem a důrazně, že čísla a informace v dnešním Makru uvedená se zakládají na pravdě, ale nejsou míněna vážně. Na myšlenku pohrát si se scénářem alternativní budoucnosti mne přivedlo povzdechnutí odcházejícího člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala o tom, že devadesát procent Čechů stále ještě žije v dobách „zlatého standardu“, což bohužel platí i pro polovinu ekonomických analytiků. S tím, jak se blíží konec národem mimořádně negativně přijatého kurzového závazku a roste objem intervencí, se „shitstorm“, zacílený na ČNB, znovu pěkně rozpoutal.
Vstupme tedy do alternativní budoucnosti.
Bankovní rada v obměněné sestavě dospěla k závěru, že národ by měl ČNB a její představitele milovat. Jak jinak běžet lidu naproti než vzpomenout na nejsvětlejší momenty našich dějin? Zlatá kaplička je hrdý název, který by si nepochybně mnohem více než divadlo, jehož střechu zdobí mrzká dvě a půl kila zlata, zasloužila banka: česká a ještě k tomu národní.
Devizové rezervy ČNB již překročily ekvivalent poloviny českého hrubého domácího produktu, což je i v mezinárodním srovnání opravdu hodně.
Od nelásky k obdivu. Od obhroublých nadávek k hlubokému vděku. Od konspiračních teorií k chvalozpěvům o nekonečné moudrosti.
To všechno by šlo zvládnout jedním strukturálním manévrem. Přestat držet rezervy v cenných papírech s mizerným výnosem a začít masivně nakupovat… zlato.
Za 2,6 bilionu korun (tedy za 104 miliardy dolarů), což je podle statistik ČNB stav devizových rezerv ke konci letošního ledna, se dá nakoupit zlata opravdu hodně, mnohem více, než si dovedete představit. Úplná konverze rezerv do zlata by znamenala zvýšit jeho objem z dnešních ani ne deseti tun na bratru 2622 tun, tedy za předpokladu, že by nákupy byly postupné a nezměnily by se cenové relace.
Centrální banky na celém světě totiž zlato po někdejších velkých prodejích znovu přikupují, ale netto přírůstek byl v posledních pěti letech nějakých pět set tun ročně.
Za první republiky stihlo Československo, respektive Národní banka československá zvýšit zásoby zlata z 19,9 tuny v roce 1922 na 96,6 tuny k 15. září 1938. Objem současných devizových rezerv by stačil na sedmadvacetinásobek tohoto množství. Česko by zásluhou ČNB mělo třetí největší zásoby zlata na světě.
„To je blbý, to se bude líbit,“ říkával Jan Werich a měl pravdu. Jestliže 90 procent národa žije v myšlenkovém světě z éry zlatého standardu, je mu třeba opatřit zlatý poklad, ale pořádný. Pak se funkční období těch, kteří se o to zasloužili, prodlouží na doživotí. Představte si den otevřených dveří v ČNB, ten radostný svit v očích! Když Trump může slibovat krásnou velkou zeď na mexických hranicích, proč bychom my nemohli mít Příkopy ze zlata.
Kolik zlata by mohla Česká národní banka pořídit, kdyby překlopila devizové rezervy do zlata? ?? Jedna tuna je přibližně 32 150,75 trojské unce, v přepočtu na aktuální ceny 1233 dolarů za unci (k 7. únoru 2017), tedy jedna tuna stojí 39,642 milionu amerických dolarů ?? Stačí tedy vydělit dolarový objem českých devizových rezerv cenou zlata za tunu a vyjde vám, že plná konverze devizových rezerv do zlata by přinesla 2622 tun zlata.
Kdyby ČNB při současných cenách konvertovala celý objem devizových rezerv do zlata, mělo by Česko třetí největší objem rezervního zlata na světě. ?? Americký Fort Knox, v němž je uskladněno 4600 tun, by hypotetický český zlatý poklad naplnil z více než poloviny. ?? Tak prudké otočení kormidlem by nepochybně pohnulo cenami na světovém trhu, protože 2622 tun představuje čisté nákupy zlata centrálními bankami za posledních pět let.
O autorovi| Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz
