LICENCE NA DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍMěstský soud v Praze zrušil rozdělení licencí na digitální televize. Osud digitalizace v Česku je tak momentálně zahalený hustou mlhou.Když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vybrala letos v dubnu po téměř roce a půl šest prvních držitelů digitálních licencí, udělala to způsobem, který přímo vybízel k dalším komplikacím.
LICENCE NA DIGITÁLNÍ VYSÍLÁNÍ Městský soud v Praze zrušil rozdělení licencí na digitální televize. Osud digitalizace v Česku je tak momentálně zahalený hustou mlhou.
Když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vybrala letos v dubnu po téměř roce a půl šest prvních držitelů digitálních licencí, udělala to způsobem, který přímo vybízel k dalším komplikacím. Především nebyla v okamžiku rozhodování definitivně schválena novela mediálního zákona, která upravuje pravidla digitálního vysílání. Mezi majiteli licencí také chyběli někteří „favorité“. V kauze licencí se na soud obrátila hned šestice neúspěšných žadatelů v čele s lídrem televizního trhu, TV Nova. Už se stalo tradicí, že prakticky každé licenční řízení současné vysílací rady končí u soudu.
SOUD SE ASI PROTÁHNE
Městský soud v Praze zatím vyhověl žádostem TV Nova a společnosti Galaxie sport na zrušení digitálních licencí. Rozhodnutí v dalších čtyřech případech se zatím odkládá, protože TV Nova požadovala, aby mohla být účastníkem řízení u těchto žalob. Soud to ale nepovolil, a tak Nova podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle odborníků se může vyřízení těchto stížností protáhnout minimálně na několik měsíců či spíše let. Do doby, než skončí soudy, ale nelze znovu rozhodovat o majitelích licencí.
Pokud ovšem nezačnou nové televize vysílat nejpozději v roce 2008, ovlivní to výrazně trh s televizní reklamou. Česká televize s ní podle již dříve přijatého zákona prakticky skončí a necelých devět miliard korun, které jsou k dispozici na českém trhu, připadne v podstatě jen dvěma hráčům - Nově a Primě. Lze zatím pouze spekulovat, jak by se tato skutečnost podepsala na ceně za televizní reklamu. Jisté je ale, že by rozhodně nezlevnila.
RADA PRÝ NEPOCHYBILA
Samotná vysílací rada si není vědoma, že by při svém rozhodování udělala nějakou chybu. „Podle mého názoru licence byly přiděleny naprosto transparentně a srozumitelně, nevidím v tom problém,“ říká šéf rady Václav Žák. Podle jeho slov je nyní nejpravděpodobnějším scénářem to, že rada bude o šesti licencích znovu rozhodovat a dostanou je stejné subjekty. „Nevidím zatím důvod, proč bychom vybírali jiné než ty, které jsme vybrali. Musíme však napřed zjistit, co nám soud vytýká,“ dodal Žák.
Optimistou je i předseda Asociace digitálních televizí Jiří Balvín, který zároveň šéfuje TV Óčku, dalšímu držiteli digitální licence. „Rada musí vypracovat takové zdůvodnění, které by nebylo napadnutelné,“ zdůraznil s tím, že za vším stojí snaha Novy udržet si téměř monopol na reklamním trhu. Naopak jednatel společnosti Galaxie sport Jiří Hojgr si myslí, že by rada měla rozhodovat úplně znovu mezi všemi původně do tendru přihlášenými projekty. „Kdyby licenční řízení bylo transparentní, mělo prvky rovné soutěže pro všechny zúčastněné a dodrželo podmínky podle zákona, pak by mi i jako neúspěšnému žadateli nezbývalo, než uznat jeho výsledek,“ míní Hojgr.
HROZÍ DALŠÍ ARBITRÁŽE?
Rada ale stojí před téměř neřešitelným úkolem. Kdyby udělila licence stejným subjektům, budou se neúspěšní žadatelé dále bránit, kdyby rozhodla jinak, budou se bránit dosavadní držitelé licencí. Ti už podle Balvína investovali do budování nových televizí stovky milionů korun a logicky by je požadovali zpět po státu. Například zakladatel Febio TV Fero Fenič odhaduje případnou škodu již nyní na půl miliardy korun. „Jsme ve stadiu, kdy už existuje management, jsou vytypovány, nakoupeny nebo již téměř nasmlouvány pořady. Tento rozjetý vlak, který jede pět měsíců, má najednou začít brzdit?“ ptá se Balvín.
Další majitelé licencí si problémy prakticky nepřipouštějí. „TV Barrandov považuje rozhodnutí městského soudu pouze za procesní záležitost, která bude dána do souladu se zákonem v co nejkratší době,“ říká generální ředitel TV Barrandov Petr Chajda. Zároveň doufá, že všechny orgány státu, pod které digitalizace spadá, udělají vše pro to, aby řádné digitální vysílání proběhlo co
nejrychleji a nebyla zvýhodněna jedna podnikatelská skupina na úkor jiných.
POKRAČOVAT SE MÁ BEZ NOVY
Averze mezi majiteli digitálních licencí sdružených v Asociaci digitálních televizí (ADT) a TV Nova je taková, že asociace dokonce požaduje, aby stát vyřadil tuto televizi z procesu nastupujícího digitálního zemského TV vysílání. Podle ADT blokuje Nova nástup digitalizace, která lidem přinese až tři desítky volně přístupných kanálů oproti současným čtyřem (ČT1, ČT2, Nova a Prima). Šéf Novy Petr Dvořák pokládá výzvu ADT za naprosto absurdní. Podle Českého telekomunikačního úřadu pak vyřazení Novy ani není právně možné.
Podle poslance Petra Plevy, který byl v minulém volebním období členem sněmovní mediální komise, by patovou situaci kolem licencí mohla vyřešit dohoda mezi státem, jeho institucemi a firmami žádajícími o licence. „Dohoda se může jevit jako nestandardní krok. Pokud k ní ale dojde na půdě Stálé komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny a za účasti všech zainteresovaných, může být řešením,“ řekl Pleva.
DISTRIBUTOŘI SIGNÁLU VYČKÁVAJÍ
V souvislosti s přechodem na digitální vysílání je nutné připomenout ještě jeden problém. Náklady na přechod z analogu na digitál totiž mají platit operátoři a provozovatelé vysílání. „Záleží jen na nich, jak se spolu dohodnou, a je na nich, zda postaví vysílače i v oblastech s nižší hustotou obyvatel,“ říká předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu, Pavel Dvořák. Podle jeho slov jsou totiž všichni tři distributoři digitálního signálu (Czech Digital Group, Telefónica a České Radiokomunikace) v soukromých rukou a záleží jen na dohodě s televizemi, zda se vyplatí technické zajištění digitálního vysílání v málo obydlených oblastech. Podle zákona mají totiž komerční subjekty zákonnou povinnost pokrytí obyvatelstva stanovenu na 70 procent.
Poslední věcí, která může výrazně ovlivnit digitalizaci, je ochota lidí pořídit si set-top-boxy, které jsou nutné pro příjem digitální televize. Velký zájem zatím není: zhruba čtvrtina populace starší deseti let deklaruje, že o digitálním vysílání ještě nikdy neslyšela. Další necelá polovina sice o digitalizaci slyšela, ale neví, o co jde. Hlavní koordinátor kampaně k digitalizaci Zdeněk Dospiva si ale myslí, že se to brzy změní. „Budeme lidem říkat, co je digitální televize a že si mohou vybrat mezi digitálním, kabelovým a satelitním vysíláním,“ říká.
Žadatelé o licence chtějí, aby stát vyřadil Novu z nastupujícího digitálního vysílání.
