komentářeIrácká kampaň skončila, zatím však nebyl splněn jeden ze základních cílů celého tažení, a tím je nález zbraní hromadného ničení, který by (byť zpětně) akci alespoň částečně ospravedlnil v očích jejích odpůrců. Zničení zbraní hromadného ničení bylo úkolem Iráku jako státu, ne pouze Husajnova režimu.
komentáře
Irácká kampaň skončila, zatím však nebyl splněn jeden ze základních cílů celého tažení, a tím je nález zbraní hromadného ničení, který by (byť zpětně) akci alespoň částečně ospravedlnil v očích jejích odpůrců. Zničení zbraní hromadného ničení bylo úkolem Iráku jako státu, ne pouze Husajnova režimu. Odpůrci americké intervence v čele s Ruskem argumentují tím, že dokud mezinárodní inspektoři OSN neřeknou konečné slovo o tom, zda Irák zakázané zbraně vlastní, nemůže být řeči o odvolání sankcí Rady bezpečnosti OSN. A právě tento postoj je v rozporu s americkou snahou, aby obnova Iráku proběhla co nejrychleji, a hlavně, aby co možná v největší míře byla financována z místních zdrojů. Zjednodušeně řečeno - ex post ospravedlnění intervence velí najít zbraně hromadného ničení co nejdříve, ekonomická realita naopak co nejrychleji na celý problém zapomenout. Věru těžký oříšek pro americkou diplomacii. Zvláště, pokud se budou Američané snažit své doposud jednostranné jednání vrátit opět na půdu běžných mezinárodních vztahů. Řešení se však nepochybně brzy najde. Trucovitost Ruska a jeho spojenců bude totiž záhy konfrontována se snahou o co nejrychlejší splacení iráckých dluhů. A to je rovněž závislé na ukončení sankcí. Jako východisko se prozatím ukazuje návrh Francie, aby sankce byly nikoli zrušeny, ale pozastaveny. Kompromisní návrh Francie by tak mohl mít vedle ekonomických důsledků i významný důsledek politický. Mohl by se stát gestem smířlivosti směrem k Washingtonu, aniž by Paříž ztratila tvář.
