EXPORT DO LOTYŠSKA Blížící se hokejový šampionát v Lotyšsku bude pro české podnikatele velkou šancí prezentovat se na tomním trhu. Do Lotyšska za tímto účelem se chystá i premiér Jiří Paroubek.
EXPORT DO LOTYŠSKA
Blížící se hokejový šampionát v Lotyšsku bude pro české podnikatele velkou šancí prezentovat se na tomním trhu. Do Lotyšska za tímto účelem se chystá i premiér Jiří Paroubek. Již za několik dní vypukne v hlavním městě Lotyšska Rize mistrovství světa v ledním hokeji. Hlavním sponzorem je jako již tradičně česká automobilka Škoda Auto. Není to však jediná česká firma, která se bude na letošním šampionátu podílet. „Z Česka jsou letos dodávány puky, hokejová výzbroj a rovněž jako na všechna předchozí mistrovství maskoti, tentokrát plyšoví bobříci. Vyjednává se rovněž o podepsání kontraktu s jednou českou gastronomickou firmou,“ vypočítává úspěchy tuzemských firem velvyslanec v Lotyšsku Jan Finferle. PREMIÉR TO ZAŘÍDÍ Objem českého exportu do Lotyšska dosáhl v loňském roce hodnoty téměř 3,5 miliardy korun. „Za pět let se vývoz zvýšil na dvojnásobek. Největší skok jsme zaznamenali za poslední dva roky po vstupu obou zemí do Evropské unie,“ říká ředitelka obchodního oddělení české ambasády v Rize Ludmila Janočková. Právě květnové mistrovství světa je pro další české firmy obrovskou šancí prezentovat se v Lotyšsku. Při této příležitosti se uskuteční česká podnikatelská mise v čele s premiérem Jiřím Paroubkem a také například dny české gastronomie a českého piva. „Při vstupu na lotyšský trh může být účast našeho premiéra velmi prospěšná. Lotyši jsou v tomto tradicionalisté a hodně si potrpí na oficiality,“ tvrdí Petr Rachůnek z Česko-pobaltské obchodní komory. TRAMVAJE I DIDAKTICKÉ POMŮCKY V posledních týdnech získaly české firmy v Lotyšsku řadu kontraktů. Například společnost OKZ Holding vyhrála velmi významný tendr na výstavbu šesti zásobníků paliva o objemu tisíc metrů krychlových. Dále plzeňská Škoda Power zvítězila v soutěži o dodávku turbosoustrojí pro Rigu za 600 milionů korun. Daří se i automobilce Škoda, která vede v prodejnosti osobních automobilů na tamním trhu. „Kromě strojírenského průmyslu jsou nejperspektivnějšími odvětvími nábytkářský průmysl, tranzitní doprava, potravinářská a textilní výroba. Ohromný boom zde zaznamenává stavebnictví. Velké perspektivy se také rýsují pro dodavatele ekologických zařízení,“ vyjmenovává Finferle. Znovu se podle něho také vrací zájem o české sklo, bižuterii a lustry. Výborné renomé má rovněž české pivo. V poslední době totiž v Lotyšsku dochází k výraznému nárůstu jeho spotřeby. Kromě toho se českým podnikům dobře dařilo například i při obnově několika tamních pivovarů. České firmy by rovněž chtěly uspět v připravovaných tendrech na dodávku nízkopodlažních trolejbusů a tramvají pro hlavní město Rigu. V minulých dnech proto plzeňský Škoda Holding a Karosa Vysoké Mýto představily nový typ nízkopodlažního trolejbusu označeného Škoda 24 Tr Irisbus, se kterým chtějí v tendru uspět. „Obrovské nevyužité možnosti vidím také v cestovním ruchu,“ doplňuje František Vojvoda z českého velvyslanectví v Lotyšsku. Prosazují se i menší české firmy. Lze jmenovat například firmy Bochemie - ochrana dřeva, De Jong Liften - výrobce stavebních výtahů, Ahorn -lamelové rošty do postelí, Kovobel - výroba skládacích kontejnerů či Benjamin - didaktické pomůcky pro výchovu dětí. Významnou aktivitou je také připravovaný projekt „Český dům“ se sídlem v Rize s působností pro celé Pobaltí. SPOLEČNÝ PODNIK LÁKÁ Obecně se dá říci, že na lotyšském trhu neexistují zásadní problémy a rizika. Podmínky jsou podobné jako v Česku, neustále dochází ke sbližování s podmínkami a pravidly Evropské unie. Existují-li určité problémy, pak vyplývají především ze skutečnosti, že se jedná o mladou transformující se tržní ekonomiku. Jsou to například nedostatečné finanční zdroje, zvýšená potřeba investic, ne vždy přehledná situace vzhledem k rychlému vývoji a změnám v legislativě, korupce či byrokracie. České firmy se nemusejí ani příliš obávat, že jim jejich lotyšský partner nezaplatí. „Platební morálka lotyšských firem je obdobná jako u českých,“ nastiňuje situaci vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Lotyšsku Ladislav Kubizňák. Jak tedy úspěšně vstoupit na tento trh? „Samozřejmě, že nejlepší cestou jsou produkty vyrobené v Lotyšsku, jejich náklady jsou sníženy o dopravu a lacinější pracovní sílu,“ vysvětluje Kubizňák. Obrovský zájem je podle něho o zakládání společných podniků. „Existuje jich už 49. Využívají zejména 12,5procentní daně z příjmu. Založení firmy trvá navíc pouze týden,“ dodává. DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ! Pro exportéry je klíčový výběr místního zástupce. Lotyšská pracovní síla je stále poměrně levná (průměrný hrubý plat činí deset tisíc korun), kvalifikovaná a na rozdíl od zahraničního podnikatele i znalá místního prostředí. Mnohdy navíc disponuje kontakty na okolní severské země a Rusko, což může přispět k další expanzi. „Při vybírání místního zástupce je ovšem třeba postupovat obezřetně a neukvapovat se s udělováním exkluzivního zastupování, stanovit ho až po důkladném prozkoumání místního trhu. Je také třeba se zástupcem udržovat aktivní kontakt, sledovat jeho obchodní výsledky a podporovat je,“ radí velvyslanec Finferle. Problémy se zástupcem v Lotyšsku má například firma Ahorn. „Náš partner není příliš spolehlivý a uvažujeme o jeho výměně,“ prohlašuje vedoucí prodeje společnosti Michaela Tomčalová. Velkou výhodou přitom bývá nalezení obchodního partnera s kontakty na orgány státní či místní správy. Objevují se i další problémy. České firmy, kterých už s Lotyšskem obchoduje zhruba stovka, se podle Kubizňáka nemohou prozatím opřít o žádnou pobočku ani zastoupení české banky, které by jim pomohly s financováním vývozu a zabezpečením plateb. PROČ NE PO VODĚ? Kubizňák také upozorňuje na přepravní stereotypy českých společností. „Vše se vozí v kamionech. Páteřní silniční tah E 67 je jimi přeplněn. Navíc na něm probíhá rekonstrukce a rozšiřování vozovky v Polsku, Litvě i Lotyšsku. Podnikatelé, až na výjimky, nevyužívají přepravní možnosti řeka - moře. Kontejner se zbožím naloženým v Čechách na Labi přitom doputuje vodní cestou za pár dní do přístavů v Rize, Petrohradu, Stockholmu a dalších,“ říká Kubizňák. Problémem je podle Finferleho také neznalost jazyků na české straně. „Byly zaznamenány případy, kdy se lotyšské firmy neúspěšně obracejí na české podniky v anglickém i ruském jazyce,“ vysvětluje. Mladší generace Lotyšů preferuje angličtinu, i když její praktické znalosti prý nejsou vždy na nejvyšší úrovni. „U podnikatelů starších převažuje ruština. Je však vhodné zahajovat jednání otázkou ohledně jednacího jazyka a začít spíše angličtinou. Většinou i angličtináři, s ohledem na praktické zkušenosti, volí posléze ruštinu. U starší generace Lotyšů se pak výjimečně lze setkat s němčinou,“ doplňuje Finferle. PŘEPIL HOSTITELE A BYL OSLAVOVÁN Přestože konzumace tvrdého alkoholu již není v postsovětských republikách při obchodních jednáních tak častá, pozůstatky této tradice se stále objevují. „Poslancem místního parlamentu jsem byl požádán, abych navštívil podnikatele Valerije Belokoně - milionáře, majitele holdingu spravujícího noviny a pojišťovnu. Byla dohodnuta desetiminutová návštěva, která souvisela s jeho cestou na Moravu, kde jsme mu nabízeli k odběru vína. Návštěva započala ráno v devět hodin v jeho kanceláři a jelikož bylo devátého května, tak mi na odchodnou nabídl deci vodky. Tím to ale pouze začalo. Odešel jsem až po čtvrté hodině po vypití více než litru. Setkání bylo velice spontánní a jak šel den, stále přibývalo podnikatelů, se kterými měl schůzku, a ti mě dodneška zdraví. Prostě jsem hostitele přepil, a to je v tamních obchodních kruzích vysoce ceněno,“ vzpomíná na své zkušenosti Kubizňák. ČESKÝ EXPORT DO LOTYŠSKA**
(v miliardách korun)
1999 1,4
2000 1,7
2001 2,1
2002 2,0
2003 2,3
2004 2,7
2005 3,4
Pramen: ČSÚ