Bývalý úspěšný profesionál Angličan David Carter už osmým rokem učí české klienty hrát golf. Není to vždycky jednoduché
První, co na vás při setkání s Davidem Carterem zapůsobí, je jeho klid. Hubený čtyřiačtyřicátník (nehádali byste mu tolik) přišel na rozhovor s týdeníkem Euro oblečený ve sportovním, ale nenápadně, nikoli po ruském způsobu v teplácích a lesklých teniskách.
Měl napilno; za dvě hodiny odjížděl trénovat a další den jej čekal odlet za další povinností do Turecka, ale z jeho řeči nebylo znát žádné napětí. Poučení, které z následující konverzace vyplynulo, je jaksi obousměrné: zaprvé se coby golfový trenér v negolfové zemi musíte pěkně ohánět, přičemž vaše diplomatické schopnosti se musejí přinejmenším vyrovnat těm sportovním. Zadruhé pokud k takovému mentálnímu multitaskingu nemáte vlohy, stejně se v golfu nic nenaučíte.
Začátek byl nasnadě: Co přivádí golfového profesionála trénovat k Berounu Je snad Česko skutečně zemí golfu zaslíbenou, jak tvrdí údaj poletující mezi tuzemskými médii, že Češi mají vyšší počet golfových hřišť na hlavu než kterákoli jiná země světa
Carter povytáhl obočí. „Nejsem si tím úplně jistý,“ řekl. Tedy – tak praví doslovný překlad. Kulturně realistický překlad by zněl spíš: „To je největší pitomost, jakou jsem kdy slyšel.“ Angličan však – a golfista zvlášť – řekne, že si není docela jistý. „Ve Skotsku, kde jsem zase nedávno byl, můžete jet autem celé hodiny a vidíte pořád jedno golfové hřiště za druhým,“ dodal Carter a výmluvně pokrčil rameny.
Cherchez la femme
Ve skutečnosti je to tak, že v Česku na začátku 21. století jednu dobu přibývalo nejvíce golfových hřišť na obyvatele. Ten fakt, stejně jako kulturní rozdíl mezi anglickou a českou náturou, má ke Carterovu působení v Česku přímý vztah.
V půli první dekády nového tisíciletí začal na půl cesty mezi Prahou a Berounem vznikat i Carterův současný profesionální domov, Albatross Golf Resort Jiřího Šimáně (či „Shimmieho“, jak mu říká Carter). Kariéra anglického golfisty právě tou dobou pomalu končila.
„Ono to tak nevypadá, ale golf je fyzicky velice náročný sport,“ vysvětluje Carter, „vezměte si jenom, že při osmnácti jamkách nachodíte tak patnáct kilometrů.“ A to není řeč o odpalech, které namáhají různé skupiny svalů, a působí tak na celý pohybový aparát. Právě operace zad a komplikovaná rekonvalescence Cartera přiměly v osmatřiceti letech aktivního hraní zanechat.
To už ale dva roky bydlel v Česku. Na otázku, co jej sem přivedlo, Carter jen pokývne přes stůl směrem k půvabné přítelkyni Michaele, která funguje jako jeho PR, marketingové oddělení a v případě potřeby jako překladatelka (ačkoli Carter sám s češtinou svádí boj, jenž na něj klade nejméně stejné nároky jako lekce golfu na jeho klienty).
Jeho angažmá pomohla šťastná náhoda v podobě setkání s Šimáněm. Oba muži se dohodli a v roce 2010 Carter otevíral v Česku ojedinělý projekt: golfovou akademii.
Ta si od té doby našla mnoho různých klientů mezi sportovci, byznysmeny, politiky i umělci; Carter je však vzhledem k důvěrné povaze lekcí odmítl jmenovat s výjimkou těch, kteří to považují za součást sebeprezentace (a těm to zase týdeník Euro nebude ulehčovat).
Peníze mluví
Pro Cartera však sice bylo novinkou vést golfovou školu, ale nikoli samotná výuka golfu; učil v Jihoafrické republice, Británii a na dalších štacích. To mu dovoluje srovnání českých adeptů s ostatními – a přes jeho diplomatický tón nevyznívá pro Čechy dvakrát lichotivě.
„Mí zdejší klienti bývají velice soutěživí, víc než jiní, které jsem poznal,“ vypráví, „jsou to lidé, kteří se chtějí učit velice rychle, velice je zajímá, jak jejich měření sil dopadne, i kdyby to bylo s obchodním partnerem. Nechtějí si zadat. Mám pocit, že v jiných zemích byl přístup mých klientů k věci o poznání uvolněnější.“ Z další konverzace vysvitlo, že onen rozdíl v přístupu může ilustrovat společenský vývoj.
Angličan David Carter trénuje golf v České republice.
Zatímco v posledních letech prožívá golf tlak na cenu, v Česku si drží punc sportu pro horních deset tisíc. Není to tak docela právem, levnější verze členství v Šimáňově klubu stojí 40 tisíc korun, což je částka, za kterou se rodina se dvěma dětmi sotva vejde do běžné dovolené. Jestliže Carterův honorář za lekci (od 1200 korun za 25 minut; u některého z jeho podřízených pořídíte pětadvacetiminutovou lekci ale i za 450 korun) někomu může připadat vysoký, jeho renomovaní kolegové v zahraničí berou i desetinásobek.
To s sebou nese nečekané obtíže. „Kontaktují mě lidé, kteří jsou zvyklí za své peníze dostat, co chtějí, a požadují lekci ode mne aod nikoho jiného, ačkoli třeba v životě nedrželi hůl v ruce,“ říká Carter, „musím jim vysvětlovat, že základy je mohou stejně dobře naučit moji kolegové. Někdy to není jednoduché.“ Abychom však byli ke golfuchtivým Čechům spravedliví, podle Cartera má stejný problém i třeba proslulý a žádaný anglický trenér David Lead better, který si účtuje krásných 1200 liber za tři hodiny.
Drž to jako tužku
Zkusme však otázku otočit: proč bych měl chtít, aby mě trénoval zrovna David Carter. „Snažím se umožnit klientovi, aby se z golfu něco naučil, ne aby obdivoval mě, jak to umím,“ odpovídá po chviličce zamyšlení.
„K tomu ho musím trochu poznat. Třeba vy jste novinář, což moc nepomáhá, ale hrajete fotbal – tak budu chtít úder hole do míčku připodobnit k fotbalovému kopu. Jde o to, aby klient vycházel z něčeho, co už zná a umí,“ říká Carter.
„Když vám řeknu, jak držet hůl, nebudete si to pamatovat, protože je to strašně složité, když na to jdete přes hlavu. Ale když vám ukážu obrázky dvou hráčů, jednoho dobrého a jednoho mizerného, a zeptám se, jako který z nich chcete vypadat, tak je to lepší,“ vysvětluje.
„Abych klienta něco naučil, musím ho nejdříve trochu poznat, “ tvrdí Carter.
Carterův hlas se změní, což se stává člověku, který najednou dostal možnost mluvit o něčem, co ho zajímá: „Když bereš hůl a já ti řeknu, abys zapojil ty a ty svaly v takovém a takovém úhlu a prsty dal přitom přes sebe tak a tak, nebudeš z toho vědět nic. Nepůjde ti to, budeš zoufalý a příště půjdeš hrát něco jiného. Ale když ti řeknu, že máš tu hůl držet jako tužku – pochopíš to hned, něco se naučíš a přijdeš příště znovu.“
Nejen to. Při odchodu z kavárny si autor zkoušel v duchu představit, jak trefí tužkou holeinone.
| David Malcolm Carter (44) |
|---|
| Britský golfista David Carter se narodil 16. června 1972 anglickým rodičům v jihoafrickém Johannesburgu, ale ještě jako chlapec se s rodiči přestěhoval do Británie. Golfu se věnoval odmalička; v roce 1989 se stal profesionálním hráčem. Nejprve jezdil po kvalifikacích, jeho první sezona na European Tour přišla v roce 1995. O rok později se dočkal prvního velkého vítězství, když vyhrál turnaj Indian PGA Championship, tedy takové otevřené mistrovství Indie. O dva roky později přišel největší úspěch: zvítězil v prestižním turnaji Murphy‘s Irish Open, když ve finálovém rozstřelu porazil skotského šampiona Colina Montgomerieho (pro ty, kteří neusínají s golfovými tabulkami pod polštářem: porazit v přímém souboji Montgomerieho má podobný zvuk jako v tenise vítězství nad, řekněme, Rafaelem Nadalem). Týž rok se Carter dostal do samotné špičky mezinárodního golfu podle vydělaných peněz. Na Order of Merit (zní to jako státní vyznamenání, ale je to žebříček sledující umístění profesionálních golfových hráčů) skončil v té sezoně devatenáctý. Spolu s další hvězdou první velikosti Nickem Faldem navíc vyhrál Světový pohár, což je týmová soutěž a má podobný zvuk jako tenisový Davisův pohár. Přitom nechybělo málo a Carter mohl chybět nejen v řadách světových golfistů, nýbrž i mezi živými. V březnu roku 1997 přijel do Spojených arabských emirátů na turnaj Dubai Desert Classic. Pár týdnů ho trápily bolesti hlavy, které přičítal náročnému programu v Austrálii, Indii, na Mauriciu a v Jihoafrické republice. Po příletu si šel zatrénovat, ale nebylo mu dobře. Šel si lehnout. Kdyby bydlel sám, byl by tam ten den zemřel na bující mozkový otok. Naštěstí jej objevil spolubydlící Robert Wessels, kolega golfista z Jihoafrické republiky. „Lékaři později říkali, že jsem měl tři, možná čtyři hodiny, než by byl mozek nenávratně poškozen,“ vyprávěl Carter později o zážitku, jejž si sám nepamatoval. Tři týdny strávil v nemocnici a ještě nějakou dobu poté se potýkal s krátkodobou pamětí, ale z virové infekce, která otok způsobovala, se mu podařilo beze zbytku se zotavit. Dva měsíce poté už znovu hrál. Celkem si David Carter profesionálním golfem vyhrál téměř tři miliony eur. Mohlo to být ještě znatelně více, ale v roce 2010 ukončilo jeho aktivní hráčskou kariéru vleklé zranění zad. To už byl Carter usazen v České republice, kde v roce 2010 založil při golfovém areálu Jiřího Šimáně ve Vysokém Újezdě u Prahy golfovou školu s názvem David Carter Albatross Golf Academy. |
Přečtěte si o novém a zajímavém sportu, který kombinuje golf a frisbee
