Při prezentaci českého leteckého průmyslu v ruské metropoli spojily síly tuzemská státní správa, výrobní podniky, profesní asociace a banky. Odměnou jim byla hojná účast zástupců ruských úřadů, odborníků z letectví a partnerských firem na oborové prezentaci 25. dubna 2018.
Oborová prezentace českého leteckého průmyslu v Moskvě, která byla součástí projektu ekonomické diplomacie, zaujala odborníky i zástupce státní správy.
Přes sto účastníků, mezi něž patřili zástupci klíčových leteckých korporací, přepravců a výrobních podniků, reprezentanti regionálních vlád i představitelé finančního sektoru, diskutovalo 25. dubna na Velvyslanectví ČR v Moskvě o možnostech vzájemné letecké spolupráce a přednostech tuzemského leteckého průmyslu. Oborového semináře se zúčastnil nad očekávání vysoký počet hostů.
Zájmy českých výrobců prosazoval v Moskvě náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický spolu s týmem ekonomické diplomacie vedeným Martinem Baštou, vedoucím ekonomického úseku české ambasády, který mimo jiné poukázal na to, že “letecký průmysl patří mezi nejperspektivnější odvětví česko-ruské spolupráce.” Účastníky přivítal i šéf odboru leteckého průmyslu ruského ministerstva průmyslu a obchodu Ravil Chakimov.
Češi umí letadla od A do Z
Program konference o třech panelech nabídl komplexní obrázek o českém leteckém průmyslu, který si letos připomíná sté výročí. Pozornost byla věnována historii a současnosti česko-ruské letecké spolupráce, která odstartovala v roce 1935.
V úvodních dvou blocích „Češi umí letadla od A do Z“ a „Česko: Letecká velmoc ve výrobě motorů“ vystoupili s prezentacemi zástupci pěti předních výrobců letecké techniky, konkrétně firem Jihostroj, GE Czech Aviation, PBS Velká Bíteš, Unis a Aircraft Industries, které vesměs svou produkci na ruský trh již úspěšně dodávají. „V České republice působí více než 70 firem včetně řady vývojových pracovišť a Česko je jednou z mála zemí, která vyrábí veškeré letecké komponenty a má i finální výrobce letadel,“ zdůraznil náměstek ministra průmyslu a průmyslu ČR Eduard Muřický.
V posledním modulu byly diskutovány možnosti podpory oborového vývozu ze strany České exportní banky a Exportní pojišťovny EGAP. Loni do Ruska putovaly letadla, díly a příslušenství za více než miliardu korun. Možnosti financování a pojištění dodávek letecké techniky na ruský trh představili šéfka odboru pojištění vývozních úvěrů EGAP Dana Pučelíková, a zástupce ředitele odboru Exportního financování a Trade Finance ČEB Daniel Strejc. Přítomni byli také reprezentanti vládních agentur CzechInvest a CzechTrade.
Legenda z Kunovic
Vzájemná spolupráce v civilním letectví má v česko-ruských vztazích mnohaletou tradici. Ta stojí především na legendárním letadle pro superkrátkou ranvej – dopravním letounu řady L-410. Před 46 lety se v Kunovicích začal L-410 vyrábět jako letoun pro ruskou regionální přepravu, kde jsou často extrémní přistávací i provozní podmínky. Letadlo pohání motor GE H80 z letňanského závodu GE Aviation Czech, která navazuje na výrobu motorů Walter.
Sergej Martinov, šéf prodejů pro Rusko společnosti Aicraft Industries, která je vlastníkem kunovického výrobce, připomněl, že novou kapitolu výroby otevírá modernizovaný stroj L-410 NG, pro který firma získala certifikát Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a jehož sériovou výrobu nyní kunovická továrna spouští.
Celkové náklady modernizace legendární L-410 dosáhly přes 568 milionů korun včetně prostředků podpory MPO (237 milionů korun).
Česká letadla se v Rusku i montují
Semináře se zúčastnili i zástupci hlavního akcionáře Aircraft Industries, společnosti UGMK, ruské jedničky v dobývání a zpracování mědi. Ruská investice UGMK před deseti lety pomohla nastartovat výrobu v Kunovicích a dostat podnik z krachu. V současné době je v Rusku v provozu přes 200 letadel L-410 UVP-E20.
Ruskou politiku náhrady dovozu, již si vynutily sankční omezení a která nutí dodavatele, aby svou výrobu lokalizovali v Rusku L-410, ustála firma díky montáži v Ruské federaci. Letouny české výroby kompletuje v Jekatěrinburgu Uralský závod civilního letectví (UZGA).
V březnu 2018 předala ruská Státní dopravní a leasingová společnost (GTLK) tamním dopravcům prvních pět turbovrtulových regionálních letadel L-410, které ji dodal Uralský závod civilního letectví.
Šance pro další české firmy
S Uralským závodem civilního letectví spojil síly další významný hráč, GE Aviation Czech. Tento globální podnik s českou adresou má na Urale servisní středisko pro opravy motorů H80 a pro jeho předchůdce, motor Walter M 601, které pohánějí stroje L-410.
Motor Walter M601 byl vyvíjen na míru L-410 a uveden do provozu v roce 1973. Ruský trh je pro firmu důležitý také dnes: lokalizuje tam své služby a má zájem o nové projekty spolupráce. Na moskevském setkání se potvrdilo, že příležitosti pro české firmy existují nejen v dopravním letectví, ale také v segmentu užitkových a zemědělských letounů.
Další společností, která navazuje na letitou tradici spolupráce, je společnost Jihostroj, která sbírá zkušenosti v leteckém průmyslu už více než 80 let. Firma se mimo jiné podílela na dodávkách regulátoru paliva, čerpadla a regulátoru vrtule pro motor Walter M601, který se po řadě modernizací vyrábějí dodnes a jsou pohonnou jednotkou malého dopravního letounu L-410. Na ruském trhu má Jihostroj přesah do dodávek hydraulických komponentů – jsou to zubová čerpadla a motory, například pro nákladní automobily a stavební či zemědělské stroje.
Rusko patří mezi klíčové trhy i První Brněnské strojírny Velká Bíteš, která vyrábí pomocné energetické jednotky (APU) a malé turbínové motory. Společnost vyvinula a certifikovala pomocnou energetickou jednotku pro vrtulníky Mil a Mi-8/17, jež patří mezi nejúspěšnější přepravní vrtulníky na světě co do počtu kusů. Firmu na akci uvedl Nikolaj Vlasov, z moskevského zastoupení PBS Velká Bíteš.
Brněnský Unis přivezl na konferenci svá letecká řešení na klíč. Luboš Vargovčík se zaměřil na hlavní aktiva letecké divize vývoj a výroba programového vybavení, řídicí a výkonové elektroniky a mechanických konstrukčních dílů a vestavěných aplikací. Unis má v Rusku renomé v dodávkách investičních celků pro petrochemický a rafinérský průmysl.
Článek vyšel na webu BusinessInfo.cz
