Zahraniční firmy oceňují vzdělanost, technickou zdatnost a jazykovou vybavenostDomácí vedoucí pracovníci na všech úrovních mají co nabídnout, zlepšit by se však měli v dlouhodobém plánování a schopnosti předávat informace. Čeští manažeři jsou usilovní, vzdělaní a technicky zdatní, jsou však schopni daleko méně riskovat než jejich kolegové v zahraničí.
Zahraniční firmy oceňují vzdělanost, technickou zdatnost a jazykovou vybavenost
Domácí vedoucí pracovníci na všech úrovních mají co nabídnout, zlepšit by se však měli v dlouhodobém plánování a schopnosti předávat informace.
Čeští manažeři jsou usilovní, vzdělaní a technicky zdatní, jsou však schopni daleko méně riskovat než jejich kolegové v zahraničí. Tak hodnotí české manažery jejich zahraniční protějšky. Průzkum zaměřený především na lidi působící v oblasti prodeje a marketingu provedla letos firma Mercuri International. Své názory poskytlo více než padesát manažerů z předních zahraničních společností z různých oborů. Zúčastnili se ho vedoucí pracovníci z dvaceti především evropských zemí, ale své zastoupení měly i Spojené státy americké, Austrálie, Mexiko a Japonsko. Zahraniční manažeři pobývali v Česku různě dlouhou dobu, čtyřicet procent z nich tu však žije více než tři roky.
Přenos informací brzdí strach
Rezervy mají tuzemští manažeři hlavně v oblasti dlouhodobějšího plánování, pozitivního přístupu a interní komunikace. Měli by rozvíjet především vyjednávací, prezentační, komunikační a prodejní dovednosti. A také schopnost úspěšně vést a motivovat podřízené není zrovna jejich silná stránka. To je tedy jedna velká oblast, kde mají čeští řídící pracovníci více než široké pole pro své sebevzdělávání a zdokonalování. Druhou takovou oblastí je míra sdílení informací. A schopnost riskovat. Čeští manažeři podle názoru respondentů riskují daleko méně než manažeři v jejich domovských zemích. Také předávání informací, a to bez ohledu na to, zda se jedná o informace dobré nebo špatné, hodnotili zahraniční manažeři poměrně nízko. Přitom tuto oblast považuje vysoké procento respondentů za velmi důležitou. Přenos informací však není zdaleka jen problémem tuzemských manažerů. „Střední manažeři znají ze strategií jen šedesát procent, vedoucí týmů třicet procent a výkonní pracovníci mají pouze patnáct procent informací o strategiích, které vytvořil vrcholový management a které se jich týkají. Tak vypadá problém v západoevropských zemích. V tuzemsku je to ještě o něco horší,“ konstatoval Robert Franklin Box z Mercuri International. Jedním z důvodů tak špatného toku informací v tuzemsku je docela obyčejný strach. Asi deset procent lidí z vrcholového managementu věří, že za špatnou zprávu bude člověk trpět. Ve středním managementu je to u padesáti až šedesáti procent a v případě nižšího managementu dokonce u osmdesáti procent lidí. Kromě vzdělanosti, technické zdatnosti a usilovnosti hodnotí zahraniční manažeři na svých českých protějšcích poměrně vysoko i jejich schopnost komunikovat v cizím jazyce, konkrétně anglicky.
Nejrozšířenější je němčina
Celkově se zdá, že jazyky zřejmě nebudou v tuzemsku tak velkým problémem. Podle průzkumu jazykové vybavenosti obyvatel České republiky, který ve spolupráci s CzechInvestem provedla agentura Universitas v letošním roce, ovládají Češi cizí jazyky na poměrně vysoké úrovni. Pouze čtvrtina z 2953 dotázaných popřela znalost nějakého jazyka. Nejrozšířenější cizí řečí v tuzemsku je němčina, následuje ruština jako povinný jazyk poválečných generací. Míra jejího zvládnutí je však pohříchu horší. Z hlediska kvality ale oba uvedené jazyky předstihuje angličtina. Z výsledků studie dále vyplynulo, že minimálně základní znalosti jedné cizí řeči má čtrnáct procent, dvou 28 procent a tří 21 procent populace mezi 18 až 59 lety. Vědomosti jsou přímo úměrné vzdělání, kvalifikaci a postavení v zaměstnání a jsou typické zejména pro mladší věkové skupiny. Například 36 procent vysokoškoláků ovládá tři jazyky a téměř třicet procent pak čtyři a více. Znalost cizích jazyků nejen dává lepší možnosti při získání místa, ale je vrcholně důležitá i pro podnikatele. Dávno minula doba, kdy cizinec zabloudil například do obchodu jednou do roka a nějak už se s ním prodavačky domluvily. Nejde tedy o otřepané rčení: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Ale se znalostí každého dalšího jazyka má podnikatel nejen menší komunikační problém, ale také větší byznysové šance.
