Průměrný český manažer se narodil v roce 1962 a letos oslaví padesátku. Od začátku tisíciletí se tak zvýšil průměrný věk lidí ve vedení stovky největších českých firem o dva roky a podíl padesátníků a starších stoupl ze 42 % zhruba o tři procenta.
Foto: Profimedia.cz
Takové jsou hlavní závěry průzkumu Deloitte Corporate Governance ČR, který se zabýval věkovým složením lidí ve statutárních orgánech, dozorčích radách a na pozicích prokuristů nejvýznamnějších tuzemských společností.
„Stárnoucí manažeři ve vedení největších firem je celosvětový trend a stejný je i dvouletý růst průměrného věku v ČR i v zahraničí. Rozdílná je startovací čára, protože zatímco průměrnému českému manažerovi bylo v roce 2000 zhruba 48 let, průměrný manažer ve státech EU a v USA byl už tehdy padesátník. Mladší management v Česku byl důsledkem velkých porevolučních změn ve vedoucích funkcích firem a absencí jedné generace manažerů. Do budoucna očekáváme, v tomto ohledu budeme dohánět svět a rozdíly se budou snižovat,“ řekl Jan Spáčil, partner advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal, který vede Deloitte Corporate Governance Centrum Česká republika.
S rostoucím průměrným věkem souvisí i stoupající podíl padesátníků a starších ve vedení firem. Zatímco ve statutárních orgánech firem jich v současnosti působí přibližně stejně jako v roce 2000 (42 %), v dozorčích radách jejich poměr vzrostl o vice než 5 % na téměř polovinu (48 %). Na pozících věkově mladších prokuristů jejich poměr stoupl o 2 % na 36 %.
Hlavní závěry průzkumu:
• Čeští manažeři od začátku tisíciletí o 2 roky zestárli ze 48 na 50 let
• Nejstaršímu českému manažerovi je 79 let, nejmladšímu 21
• Podíl manažerů nad 50 let vzrostl od roku 2000 o tři procenta, ze 42 na 45 %
• Věk manažerů ve statutárních orgánech zůstává stejný, v dozorčích radách výrazně roste
„Tato fakta rovněž kopírují trend ze zahraničí, kde se věkový průměr lidí ve statutárních orgánech firem příliš nezměnil. Naopak rozdíl ve věku zástupců v dozorčích radách je výrazný. Ačkoliv historicky v kontrolních funkcích zasedají starší lidé než v řídících, u nás tento trend může souviset i s tím, že do dozorčích rad se v řadě firem přesunuli bývalí manažeři z porevoluční doby nebo se tyto někdy dobře placené funkce staly trafikami pro vysloužilé politiky a úředníky,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Spáčil.
Kromě padesátníků stoupl ve vedení firem i počet starších manažerů, kteří se už blíží či přesáhli hranici pro odchod do důchodu. Zatímco v roce 2000 zasedalo ve vysokých funkcích 9 % šedesátníků a starších, o dvanáct let později už jich bylo 14 % . Nárůst, i když pozvolnější, zaznamenali i manažeři v nejstarší věkové kategorii nad 65 let, kde poměr vzrostl ze 3 % na 4,5 %.
“Nejstaršímu českému manažerovi z elitní stovky největších firem je 79 let, nejmladšímu naopak 21 let. Ti nejstarší zasedají zpravidla v orgánech tradičních průmyslových podniků a důlních společností, naopak u mobilních operátorů a IT firem je padesátník spíše vyjímkou,” dodává Jan Spáčil.
