Čeští nebojsové

Nebezpečnější než teroristé jsou stále rostoucí ceny ropy

České turisty neodradila od návštěv Chorvatska válka v této zemi na počátku devadesátých let a nenechali ve štychu ani egyptské hoteliéry v egyptském Šarm aš-Šajchu po teroristických útocích na konci července. Však také dnes přijde deset dní ve čtyřhvězdičkovém hotelu se servisem all inclusive na deset tisíc korun. Za takové peníze člověk nepořídí ani srovnatelné ubytování na Slapech. Není divu, že obraty cestovních kanceláří navzdory tsunami v jihovýchodní Asii a teroristickým útokům vytrvale rostou.

Zase vyprodáno.

Generální ředitel Čedoku Miroslav Res tvrdí, že reakce turistů na mimořádnou událost záleží do značné míry na tom, jak je určitá situace prezentována médii. Například v Thajsku nebyla tsunami vůbec postižena severní oblast kolem Bangkoku. „Byli jsme okamžitě v kontaktu s klienty, ale ani náš místní partner v Pattay bezprostředně v době katastrofy nevěděl, že se něco stalo. Přesto tím, jak se to prezentovalo v médiích, turisté přestali jezdit i do oblastí, které nebyly katastrofou vůbec dotčeny,“ říká Res. Nakonec ale šly hotely s cenami dolů a lidé přijeli. Ústním podáním se šíří jaká je realita, a turisté se poměrně rychle vracejí. Res připomíná, že je tedy důležité udržet dobrou informovanost. Soudí, že v letošní sezoně bude opět Thajsko navštěvovanou destinací, stejně jako Srí Lanka či Maledivy, i když určitý pokles počtu turistů asi zaznamenán bude.
V případě Egypta bylo zpravodajství některých českých médií už poměrně vyrovnané a objevovaly se i hlasy lidí, kteří zůstávali v hotelech a pokračovali v dovolené. Také odliv turistů nebyl nijak dramatický a situace se začala velmi rychle zlepšovat.
Res uvádí, že pomohla i egyptská vláda, která do konce srpna každé společnosti, která přiveze do Šarmu klienta, zaplatí zhruba dvě stě euro za prázdnou sedačku, pokud je letadlo obsazeno alespoň z poloviny. „Reagovali velmi rychle, během dvou tří dnů, když operátoři volali, že mají letadla napůl prázdná a že nemohou vozit vzduch.“ chválí Egypťany šéf Čedoku.
Exim Tours, který je největším českým operátorem v Egyptě, dokonce hlásí zcela vyprodanou kapacitu v Šarm aš-Šajchu. Pouze první let po atentátu byl nenaplněný. Ceny zájezdů poklesly zhruba o patnáct procent, kostatuje Ferid Nasr, majitel a generální ředitel této cestovní kanceláře. Doplňuje, že slevy jsou pouze dočasné, protože současné prodeje jsou už dokonce vyšší, než byly v týdnech před atentáty. Cestovka po útoku mírně snížila nabídku a odřekla některé sjednané kapacity. Nasr ovšem říká, že Exim Tours nyní zvažuje, že si je vezme zpět, protože lety do Šarmu jsou zcela vyprodané.

Také příležitost.

Udržení turistiky v této severoafrické zemi je ale důležité nejen pro Egypťany, ale i pro české cestovní kanceláře. Miroslav Res upozorňuje, že je to atraktivní celoroční destinace s možnostmi poznávacích zájezdů a tak i cestovky jsou ochotny něco obětovat pro udržení zájmu cestovatelů. Právě zimní dovolené jsou pro touroperátory velmi důležité, protože jim umožňují udržovat příznivý cash flow i v zimních měsících a cenově přijatelných destinací vedle Egypta rozhodně není mnoho. Ferid Nasr dokonce vidí současnou situaci v egyptském turistickém ruchu jako dobrou příležitost pro posílení pozice své cestovní kanceláře. Jako příklad uvádí atentát na synagogu na tuniském ostrově Džerba v roce 2002. Do té doby Češi na Džerbu moc nejezdili, protože ceny hotelů byly poměrně vysoké. Po atentátu ceny poklesly, což české turisty na ostrov přilákalo, a létají na něj dosud, i když pobyty opět poněkud podražily. To je ale z pohledu turisty nepodstatné, protože obecný růst cen je nyní již kompenzován tím, že Exim Tours na Džerbě nakupuje množství hotelových kapacit, což mu přináší velké slevy. Třicet procent pobytů v Tunisu se nyní prodává právě na Džerbě. Nasr říká, že podobná příležitost bude nyní v Šarmu u hotelů, do nichž jezdili italští turisté, a pro českou cestovku byly dosud příliš drahé. Nyní však jsou s jejich obsazením problémy a otevírají se možnosti pro navázání spolupráce.

Nové destinace.

Jsou Češi takoví nebojsové? Res soudí, že jsme v průměru dost pragmatičtí. Někdo sice po útoku nebo nějaké katastrofě zruší zájezd, ale přijdou jiní, kteří vidí šanci na lepší cenu a situaci hodnotí velmi realisticky. Těžko říci, zda jsou přímo otrlejší. Terorismus se stává součástí dnešní reality. Lidé ho vnímají, přemýšlejí o něm. Poté, co v některé oblasti k útoku teroristů dojde, je toto místo vnímáno citlivěji, ale většinou poměrně rychle dochází k návratu k normálnímu životu a tím i k návratu turistů. To by mohlo otevřít možnost, aby české cestovky zkusily i další destinace na Blízkém východě, k nimž dříve nepanovala velká důvěra. Například Jordánsko, nebo Libyi. Poptávka po dalších destinacích existuje, souhlasí Nasr. „Nabízíme například Jordánsko, problém je jinde. Většinou chybějí kapacity a turistická infrastruktura. Ale věřím, že tyto země mají do budoucna velkou šanci. Lidé by se do nich jezdit určitě nebáli. Vždyť Šarm a celý Sinajský poloostrov byly vždy považovány za velmi bezpečné a kontrolované ze všech stran. Do Šarm aš-Šajchu se nedostal ani běžný Egypťan, pokud neměl pracovní povolení, nebo nejel do hotelu. Platí tam i jiná víza. Například ten, kdo přijde z Izraele nebo z Jordánska, dostane vízum, s nímž se nedostane už třeba do Káhiry. Prostě teroristé mohou zaútočit i v takto hlídané oblasti, v Londýně či Madridu a musíme s tím žít,“ konstatuje Nasr. S tím souhlasí i Res, když říká: „Člověk nemá chodit takříkajíc vidlím naproti a jezdit do míst, kde je nějaký válečný konflikt, ale pokud jde o nastraženou bombu, tak ta může stejně hrozit v restauraci Na Příkopech nebo na letišti ve Frankfurtu. Každá země činí opatření, aby k těmto útokům nedocházelo, ale stoprocentně to vyloučit nikdy nepůjde. Turistická veřejnost poté co pomine první šok, vyhodnotí situaci bez emocí a často i podle pravidla: granát nespadne dvakrát do stejného kráteru, a tudíž asi není dnes bezpečnější místo než Šarm aš-Šajch.“ Čedok také samozřejmě neposílá turisty na místa, která by byla opravdu nebezpečná a kde by se odehrával nějaký válečný konflikt. Své katalogy sestavuje na základě poptávky na trhu a výsledků předchozích období. „Hlavně nejsme orientováni na jednu destinaci, což se nám při problémech v jihovýchodní Asii vyplatilo, protože jsme mohli nabídnout Brazílii, Kubu, či Dominikánskou republiku,“ tvrdí Res. Také Exim Tours v zimě těžil z mimořádného zájmu o Karibik, a rozšiřuje proto nabídku pro zimní měsíce. Hledá i kapacity, které by mohly nahradit alespoň zčásti možný nižší zájem o zimní cesty do Egypta.

Cena rozhoduje.

Cestovní ruch však stále reaguje citlivě na jakýkoli problém, ať už je to tsunami, nebo ptačí chřipka. Od roku 1993 snad není sezona, v níž by se nestala nějaká nepříjemná událost. Cestovní kanceláře s tím musejí počítat a být schopné vyrovnat se s případnými poklesy zájmu o některé destinace. Po katastrofě s tsunami se turisté přesunuli do Karibiku, kde byly nevyužité kapacity. Takto se zájem cestovatelů bude i nadále přesouvat dle momentální situace a dobré cestovní kanceláře jsou na to připravené. Ferid Nasr však upozorňuje na jiné riziko: „Více než terorismus mě straší stoupající ceny ropy. Ty mohou zastavit cestovní ruch. Palivový příplatek byl dvě stě korun, pak tři sta korun a může to jít dál a přijde bod, kdy pro klienty začnou být zájezdy drahé. Nyní se připravují nové smlouvy a ceny charterů jsou samozřejmě vyšší. Citelné to bude u vzdálených destinací. Existuje cenová hranice, za níž je zájezd pro širokou veřejnost nedostupný. To může cestovky ohrozit více než terorismus.“

Cestování vydělává Přes množící se teroristické útoky, vlnu tsunami, ptačí chřipku či SARS se ekonomika cestovních kanceláří zlepšuje a tržby rostou. Platí to nejen ve světě, ale i v českých podmínkách, kde cestovky dlouho zápolily s finančními potížemi a mnoho jich zkrachovalo. Nyní dosahují i slušných zisků.
Velmi rychle vyrostl Exim Tours, který ještě v roce 2002 dosahoval tržeb ve výši jedné miliardy korun, loni to už byly bez čtyřiceti tisíc miliardy dvě. Čistý zisk se během tří let zvýšil dokonce čtyřikrát z 12,7 milionu v roce 2002 na 49,9 milionu v roce 2004.
Čedoku stouply ve stejném období tržby ze dvou miliard na 2,6 miliardy a zisk se zvedl z 10,6 milionu na 23,7 milionu. Z velké trojky je tak stále ztrátový pouze Fischer, kde jde o důsledek čištění společnosti novým majitelem Karlem Komárkem, který si čas od času stěžuje, že se objevují další a další finanční problémy z dob jeho předchůdce. I Fischer však pro letošek již očekává návrat do černých čísel.