Když přijde na podnikání, jsou čeští studenti zdrženliví. Tedy alespoň ve srovnání se zbytkem světa. Vyplývá to z globálního šetření Guess 2021, který zkoumá přístup mladých lidí k byznysu. S tím by hned po škole chtělo začít méně než 10 procent z nich, zatímco v následujících pěti letech si jej pak umí představit kolem 26 procent studentů. Za nízkým zájmem stojí podle průzkumu nedostatečná sebedůvěra a zkušenosti.
„Děti v Česku se odmala učí, že musí mít jedničky a pak si budou moct najít dobrou práci. Za úspěchem v pracovním životě ale nestojí jen akademické znalosti. Tam je třeba prokázat dovednosti jako komunikace, práce v týmu, schopnost naslouchat, prezentovat a další, které studenti v lavicích nevysedí. Nejlíp je získají v ‚terénu‘,“ vysvětluje Martin Smrž, ředitel nevládní organizace Junior Achievement Czech (JA Czech) věnující se rozvoji podnikavosti na českých školách už od roku 1992. A to třeba prostřednictvím programu JA Studentská firma.
Reálně fungující firma
Dosud bylo oceněno celkem 340 JA kanceláří ve 115 zemích světa, přičemž mateřská firma JA Worldwide byla začátkem letošního roku dokonce nominována na Nobelovu cenu míru. Do jejich programů se každoročně zapojí přes 10 milionů mladých lidí z celé planety, v rámci Česka jich loni bylo na 36 tisíc. Někteří z nich bodovali na přehlídce JA Studentských firem, kde jim konkurovaly nejlepší týmy ze 41 zemí světa.
„Každý den v programu pro nás znamenal novou výzvu – překonat strach z davu, z mluvení před lidmi nebo přednášet porotě v angličtině! Toto všechno a mnohem víc nás bude provázet i další měsíce a doufáme, že i roky, protože v podnikání chceme určitě pokračovat,“ komentuje jeden ze zúčastněných Daniel Dočkal. Ten je zároveň ředitelem studentské firmy Booder Company. Jeho tým byl vůbec první v třicetileté historii Česka, jenž na evropském pódiu uspěl.
Fungování opravdové firmy si středoškoláci vyzkouší pod vedením svého učitele. S jeho pomocí budou veřejně hospodařit s prostředky, nabízet vlastní produkty nebo služby a generovat zisky. Na jaře pak svůj startup mohou prezentovat v prodejním stánku na veletrhu JA Expo.
„Program byl vyvinut pro mladé lidi, aby si vyzkoušeli, jak fungují reálné společnosti, aby zjistili, jaká pozice by jim vyhovovala, zda by raději podnikali, nebo byli zaměstnaní, aby se naučili jednat s lidmi, pochopili finanční plánování a udělali si jasnější představu o své pracovní budoucnosti. Během pandemie se zájem stran škol o praktické programy rapidně zvedl a nás těší, že trend modernizace výuky na českých školách dál pokračuje,“ říká Smrž. Letošní ročník, který na tuzemských středních školách odstartoval v září, zaznamenal rekordní účast 270 firem. Ještě před deseti lety to přitom nebyla ani polovina.
Z absolventa spolumajitelem úspěšných firem
To, že je projekt schopný studentům s vlastním podnikáním pomoci, dokazuje i fakt, že mezi minulé absolventy patří třeba Petr Andrýsek, zakladatel největší social-media agentury Socialsharks v Česku. Programu se účastnil také Patrik Babinec, jenž se pro změnu podílel na vzniku startupu Skladon kladoucího si za cíl zbavit internetové obchodníky veškerých starostí s logistikou. Zdá se přitom, že se to firmě nadmíru daří, neboť si jen loni z pohledu celkového obratu polepšila o 157 procent na 121 milionů korun. Letos by pak vedení společnosti rádo pokořilo 200milionovou hranici.
Kromě Skladonu je dnes Babinec také spoluvlastníkem firmy BeWooden, jež produkuje oblečení z econylu, tedy materiálu získaného recyklací plastů. Konkrétně mořských sítí. Mimo to vyrábí i dřevěné hodinky, dekorace a motýlky, které na krku nosilo hned několik známých celebrit včetně herce Bena Afflecka. V posledních letech se firma stále častěji zaměřuje rovněž na šperky.
Programy JA Czech v současnosti pokrývají 35 procent českých středních škol. V zemích západní Evropy se přitom účast pohybuje kolem 50 procent. Podobný cíl si do budoucna kladou i tuzemské vzdělávací instituce.
„Přibývá studentů, aktivních učitelů i mentorů z praxe, kteří jsou svým svěřencům průvodci. Takže růst se nám daří, ovšem na to, abychom dohnali vyspělé státy, je před námi ještě hodně práce,“ doplňuje Smrž. Za dobré znamení pak považuje fakt, že podle průzkumů by vzdělávání v podnikavosti, a to dokonce v povinné formě, na středních školách uvítaly hned dvě třetiny studentů a jejich rodičů.
