PRAHA (bor) - Tuzemská společnost Metrostav postaví tunely na Islandu. Spolu s tamní stavební firmou Háffel zvítězila v mezinárodním tendru společnosti Vegagerðin (instituce srovnatelná s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR - pozn. redakce) na výstavbu dvou tunelů mezi osadami Siglu a Ólafs na severním pobřeží. „Uspěli jsme v dvoukolové soutěži, které se účastnilo dalších pět konsorcií firem z celého světa. Ukazuje se, že české firmy dokážou stavět levně a porazit konkurenci,“ uvedl obchodní ředitel Metrostavu Pavel Pilát. Metrostav je lídrem sdružení, provede zhruba 70 procent prací na zakázce, jejíž celkový finanční objem dosáhne 5,7 miliardy islandských korun (zhruba dvě miliardy Kč). Na stavbě, jejíž součástí je také most přes řeku Héðinsfjarðará, vybuduje Metrostav dva úseky ražených a hloubených tunelů o délce téměř jedenáct kilometrů ve vyvřelých horninách. „Víme, že podmínky v podzemí budou pro naše raziče s ohledem na sopečnou aktivitu Islandu značně náročné. V nejhlubších místech ražeb bude teplota dosahovat až 40 stupňů Celsia,“ zmínil Pilát.
Metrostav je jednou z mála tuzemských společností, které nabízejí specializované práce na ražbě tunelů a štol. V Česku staví například dvoukilometrový tunel Panenská, který bude nejdelším dálničním tunelem, nebo půlkilometrový tunel Libouchec. Dva tunelové tubusy buduje také u Klimkovic pro úsek dálnice D 47 mezi Lipníkem nad Bečvou a státní hranicí s Polskem. Ze zahraničí má firma zkušenosti například ze Slovenska, Turecka nebo Iráku. „Monitorujeme všechny možné zakázky na výstavbu tunelů a Island je jednou z mála zemí, která neomezuje českým firmám vstup na svůj trh,“ vysvětlil Pilát účast firmy v tendru na ostrově. Jak dodal, Metrostav se nemůže kvůli nerovným podmínkám ucházet o práci v Německu nebo Rakousku ani jako subdodavatel. Příliv zahraničních firem do Česka přitom zvyšuje konkurenci a nutí domácí podniky hledat práci ve vzdálených teritoriích. „Tuzemský trh se po vstupu do Evropské unie otevřel zahraničním firmám. U nás soutěží o zakázku za tři miliardy zahraniční firma, která tu má jednoho obchodního zástupce, žádné zaměstnance, neplatí v Česku daně, nemusí školit zaměstnance, nenakupuje žádné stroje. Zakázku potom přerozdělí subdodávkami komukoliv,“ říká Pilát.
Na nerovné podmínky českých firem v zahraničí a společností z Evropské unie u nás poukazuje i Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Ochranářská opatření sousedních zemí mají charakter téměř diskriminační. Při snaze našich firem pracovat na západních trzích zahraniční vlády nakupily do cesty administrativní a finanční překážky, aby ochránily svůj trh,“ domnívá se prezident svazu Václav Matyáš. Jako příklad uvádí Německo, kde jsou předepsaná pracovní povolení, avšak jen do výše vládního kontingentu, a zahraniční firmy musí za své pracovníky odvádět příspěvek do takzvané dovolenkové pokladny. Pracuje-li zaměstnanec v zemi déle než šest měsíců, musí v Německu firma platit daň z jeho mzdy, subdodavateli strhává odběratel měsíčně patnáct procent z fakturace jako jistinu. Na podmínky v Německu si stěžuje i Metrostav, který dokonce podal žalobu k pracovněprávnímu soudu v Norimberku (EURO 50/2005). Firma se domnívá, že byla diskriminována v soutěži o zakázku na výstavbu ropovodu pro NATO. Soud zatím nerozhodl.
