Čeští vědci pracují na výrobě umělého masa. Má být etičtější a levnější než singapurské kuřecí, které se už prodává

Čeští vědci ze start-upu Bene Meat Technologies (BMT) se zapojili do celosvětového závodu o vývoj co nejvhodnější technologie na výrobu umělého masa. Jejich hlavním cílem je vyvinout umělé maso za spotřebitelsky přijatelnou cenu. „Jde o to, kdo jako první představí takovou technologii, která dokáže vyrobit kultivované maso za cenu srovnatelnou s náklady v konvenčních chovech,“ objasňuje Roman Kříž, předseda představenstva BMT.

Společnosti se už podařilo vyvinout první vzorky svalových buněk, což je významný milník na cestě k umělému masu. Vědci z BMT se zároveň snaží vyvinout takovou technologii, která bude produkovat umělé maso formou množení živočišných buněk bez použití surovin z usmrcených zvířat.

Vedoucí výzkumného týmu BMT Jiří Janoušek. Na projektu spolupracuje dalších 14 lidí z několika evropských zemí

Maso vyrobené množením živočišných buněk v laboratoři bude energeticky, chuťově, i strukturou vláken zcela identické s masem ze živých zvířat. Podstatná je rovněž skutečnost, že takové umělé maso nebude obsahovat žádné zbytkové množství medicínských látek (antibiotika, antiparazitika, aditiva), které se v konvenčních chovech běžně podávají, a nebudou kvůli němu umírat zvířata.

Opravdové maso

Lidé se často domnívají, že umělé maso má být jednou z dalších náhražek masa. To vědci z BMT vyvracejí s odkazem na to, že v případě kultivovaného masa jde o plnohodnotnou alternativu masa ze živých zvířat. „Vyvíjíme technologii k výrobě plnohodnotné alternativy masa. Alternativy zdravější, kontrolované a kontrolovatelné,“ říká Roman Kříž. „Proč nahradit maso, když můžeme nahradit zvířata, která se dnes kvůli masu chovají v nevyhovujících podmínkách a umírají ve stresu?“

Stále více lidí ve vyspělých zemích má etické, ekologické a zdravotní výhrady vůči produkci masa v klecových chovech. Právě umělé maso má být podle vědců zcela funkční odpovědí na všechny tyto výhrady. Lidé, kteří maso z nejrůznějších důvodů odmítají, se v současnosti mohou obracet pouze k jeho rostlinným náhražkám. Ty aktuálně zažívají velký rozmach, což se ale s příchodem umělého masa za přijatelnou cenu může změnit. Roman Kříž vysvětluje, že ve chvíli, kdy bude možné koupit kultivované maso za stejnou cenu jako maso ze živých zvířat, bude pro výrobce masových výrobků i jejich spotřebitele eticky i ekonomicky přijatelnější odebírat a konzumovat právě kultivované maso. „Podle mě se tak stane v řádu několika let,“ odhaduje Kříž.

Přečtěte si také:

Vědci naučili špenát posílat e-maily. Může varovat před výbušninami

BMT se také vymezuje vůči umělému masu ze Singapuru, jehož výrobu označuje za neetickou. Start-up Eat Just z amerického San Franciska získal v Singapuru povolení k výrobě kuřecích nugetek. Výrobní technologie je založena na využívání takzvaného fetálního hovězího séra, které se na jatkách odebírá z krve hovězího plodu. BMT podle svého vyjádření používá sérum v laboratorním výzkumu jen jako referenci, zda jsou zkoumané postupy srovnatelné s těmi, které fungují ve zvířeti. Finální výrobní postup, ke kterému chtějí dospět, se má bez jakýchkoliv produktů ze zvířat obejít.

Umělé maso se začalo v Singapuru prodávat již v loňském roce, dostupné je však zatím pouze v restauracích kvůli omezenému množství a vysoké ceně. Jeden kousek vyjde zákazníka v restauraci v přepočtu zhruba na 500 korun.