Devizové intervence České národní banky přinesly podle Asociace exportérů od listopadu 2013 českým vývozcům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun.
Devizové intervence České národní banky přinesly od listopadu 2013 exportérům přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard korun. Hrubý domácí produkt ČR se zvýšil o 147 miliard korun. Uvedla to Asociace exportérů.
Peníze získané díky intervencím exportéři podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka použili na investice do zvýšení konkurenceschopnosti a také do zvýšení mezd zaměstnanců. „Podstatnou část peněz investovali do technologií, čímž se chtěli připravit na doby horší, na doby po ukončení intervenčního režimu, aby získali lepší produktivnější stroje, které budou dělat ve vyšší kvalitě. Aby zpeněžili ten polštář, který vznikl, pro budoucnost,“ upřesnil Daněk. Každý rozumný podnikatel se podle něj v době intervencí připravoval na doby horší. Připomněl také, že šest čtvrtletí po sobě v Česku rostou mzdy, a to kolem čtyř procent meziročně.
O režimu devizových intervencí dnes jednala bankovní rada České národní banky. Po zasedání rady banka uvedla, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž 27 korun za euro. Analytici většinou očekávají, že rada ukončí kurzový závazek v dubnu. Další měnové jednání rady se uskuteční ve čtvrtek 4. května.
O intervencích ČNB čtěte více:
Konec intervencí? Podle analytiků už v dubnu
Zeman: ČNB může ukončit intervence už do poloviny roku
Konec intervencí je lepší ještě odložit, vyjádřil se viceguvernér ČNB Hampl
Daněk dnešní závěr bankovní rady označil za šalamounské rozhodnutí. „Nicméně se domnívám, že toto rozhodnutí se dalo čekat, protože hned při první příležitosti opustit intervenční režim by nebylo taktické,“ řekl. Podle Daňka by případné dnešní rozhodnutí o konci intervencí mohlo být vykládáno i tak, že ČNB naslouchá prezidentovi Miloši Zemanovi. Zeman 20. března s odvoláním na jednání s guvernérem ČNB Jiřím Rusnokem uvedl, že ČNB by mohla ukončit intervence proti posilování koruny dříve než v půlce letošního roku.
Export tuzemských firem loni stoupl o 2,3 procenta na rekordní téměř čtyři biliony korun. Podle Otto Daňka ale takto pozitivní vývoj končí. „Rok 2017 bude pro exportéry prubířským kamenem. S největší pravděpodobností ČNB v nejbližší době zruší svůj kurzový závazek a v kratším časovém horizontu dojde k posílení koruny vůči euru a dramaticky naroste i volatilita kurzu eura,“ uvedl Daněk.
Letošní vývoz tak ovlivní nejvíc právě ukončení kursového závazku a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Na trhu práce stále chybí zhruba 150 000 pracovníků což podle asociace loni vedlo k výpadku v exportu v hodnotě 150 miliard korun.
Devizové intervence centrální banka zahájila kvůli obavám z deflace s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR na počátku listopadu 2013. Od té doby do konce ledna intervenovala v objemu zhruba 1,3 bilionu korun. Intervence v řádech stovek miliard korun pokračovaly podle odhadů analytiků i v únoru a březnu.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor týdeníku Euro:
Osmdesát procent národa žije ve zlatém standardu. Rozhovor s Lubomírem Lízalem z ČNB
