Příští dny rozhodnou, jak se bude dařit tuzemskému zemědělství v dalších letech. Ministry zemědělství evropské unie totiž čeká ve středu klíčové zasedání, na kterém budou jednat o podobě společné zemědělské politiky po roce 2013.
Foto: Profimedia.cz
Nejde přitom jen o výši výdělku tuzemských zemědělských družstev a farmářů. Potraviny a zemědělská výroba se stále více dostávají do pozornosti mnoha zemí světa a to nejenom s ohledem na rostoucí poptávku po potravinách, ale také kolísání cen a dopady klimatických změn.
Tuzemští farmáři mají problém především se dvěma kroky, které Brusel v rámci nové zemědělské politiky chystá. Prvním je bič na velké zemědělské podniky. Původní podpora zemědělství v rámci EU byla totiž určená především menším farmám a rodinným hospodářstvím. Se vstupem zemí východního bloku do EU, a již předtím se sjednocením Německa s někdejší NDR, však začaly podporu čerpat také velké zemědělské podniky vzniklé transformací socialistických zemědělských družstev.
Brusel proto navrhl takzvané zastropování, které mělo omezit vyplácení podpor jen na menší podniky. „Zastropování je věc, která jde zcela proti smyslu rovných podmínek mezi různými skupinami a velikostmi zemědělců, proti konkurenceschopnosti a také proti podpoře inovací. Jejími nositeli jsou ve velké míře právě větší podniky, které by tak byly trestány za svou velikost. Není třeba ani zdůrazňovat, že tento návrh se dotýká především zemí, kde velké podniky převažují, jako je Česká republika, Slovensko a východní část Německa. Zemědělský svaz tak návrh na zastropování přímých plateb vnímá jako další formu diskriminace českých zemědělců,“ říká tajemník Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha.
Podle něj by bylo omezení plateb podle velikosti diskriminační pro velké podniky, které by tak byly trestány za svoji úspěšnost. Podle bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy se však Česku ve spolupráci s dalšími zeměmi podařilo podmínky zastropování natolik změkčit, že téměř ztratilo smysl a drtivou většinu velkých podniků nepostihne.
Českým zemědělcům také vadí faktické prodloužení přechodného období pro vyrovnání přímých plateb pro zemědělci v rámci EU. Příští rok by se sice měly dostat na evropský průměr, staré členské země Evropské unie však budou podle tajemníka svazu ještě několik let dostávat vyšší částky než čeští zemědělci v rámci nového přechodného období. Rozdíly by však podle něj již neměly být tak dramatické, jako v předchozích letech.
Odborníci naopak oceňují větší důraz na mimoprodukční roli zemědělství, především údržbu a ochranu krajiny. V rámci něho dostanou farmáři opět možnost vyčlenit z hospodaření sedm procent výměry svých pozemků, což je v intenzivně obdělávané krajině důležité pro řadu druhů rostlin a živočichů závislých na méně intenzivně obdělávané zemědělské krajině.
