Českým exportérům se nabízí lákavá náhrada za ochabující evropské trhy: Jižní Amerika v čele s Brazílií
Začátkem letošního roku mnoho finančních analytiků deklarovalo, že to nejhorší máme za sebou – krize je u konce a můžeme se dále vrátit k rozvíjení standardního byznysu na evropském trhu. Pomyslné dvojité W se začíná naplňovat a doslova znovu opět zamíchalo kartami na poli světové ekonomiky. Těch, kteří varovali, nebylo příliš, a nadto jim nebyla věnována patřičná pozornost. Proto je nyní nutné se důsledkům evropské dluhové krize postavit čelem a hledat cesty, jak pokud možno uniknout jejím chapadlům. Možností se naskýtá hned několik a jednou z nich je aktivní vyhledávání nových obchodních příležitostí.
I přes nepříznivé podmínky a relativně nepřehlednou situaci na evropských trzích, které jsou nuceny bezprostředně reagovat na ekonomický vývoj, si mnoho společností udržuje optimismus. Očekávané zdvojnásobení zahraničního obchodu v České republice během příštích patnácti let a nová strategie konkurenceschopnosti, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, jsou příznivými zprávami zejména pro domácí exportéry z oblasti strojírenství, logistiky a automobilového průmyslu. Jejich důvod je zřejmý – podle expertů budou tato odvětví i nadále patřit mezi pilíře českého exportu. Novinkou na českém exportním nebi se staly nanotechnologie disponující značným potenciálem vysloužit si ostruhy zejména na rozvíjejících se trzích daleko za hranicemi Evropské unie.
Ačkoli Česká republika zaujímá ve světovém žebříčku konkurenceschopnosti až 38. místo, exportéři mají velmi dobré renomé, a to nejen na evropském trhu. Dokážou však vydělat na nasyceném evropském trhu i do budoucna? V hledáčku se objevují další možnosti.
Nová Mekka vývozců
Vedle Asie patří mezi nejperspektivnější a nejatraktivnější světové trhy Latinská Amerika, a to neustávající globální ekonomické krizi navzdory. Velké příležitosti nabízí i českým exportérům. Latinskoamerický trh – to je především Brazílie, hlavní ekonomický pilíř celého regionu. Obrovské zdroje nerostných surovin jsou středobodem obchodních aktivit společností působících především v oblasti výroby. Brazilská infrastruktura ještě není na takové úrovni, aby průmyslové aglomerace v Sao Paulu nebo Riu de Janeiru mohly být zařazeny mezi globální industriální konglomeráty. Proto se právě zde nachází velký, prozatím nevyužitý potenciál pro společnosti z různých koutů světa, aby pomohly chybějící infrastrukturu vybudovat. V roce 2014 se v zemi uskuteční mistrovství světa ve fotbale a o dva roky později největší sportovní událost planety – olympijské hry. Obě monstrózní události světového významu vytvoří mnoho investičních nabídek, a to opět zejména v oblasti infrastruktury. Vedle toho se v posledních letech exportéři velmi dobře uplatňují i v rámci vládních programů pro podporu ekonomiky v chudších oblastech severu a Amazonie.
Výhodné podmínky
Další příznivou zprávou pro české společnosti mířící nebo již působící na brazilském trhu je, že s výjimkou finančních a pojišťovacích institucí zde není stanovena nutná výše kapitálu. A podíly ze zisku zahraničních investorů navíc nepodléhají žádným dalším daním. Vedle toho jsou investiční zisky domácích společností daněny mnohem vyšší sazbou než zisky zahraničních firem.
Skutečným finančním centrem není jen Rio de Janeiro, ale už několik let hlavně Sao Paulo. Ačkoli je Rio nejvíce přitažlivé pro turisty, od 60. let si buduje pověst města plného drogových gangů, nebezpečného i pro místní obyvatele. Většina obchodníků proto postupně přesídlila právě do Sao Paula, kde vyrůstají velké industriální komplexy jako houby po dešti. V posledních měsících se přesto zdá, že se situace v Riu pomalu mění. Nově využívané zdroje nerostného bohatství, zejména ropy, i zmíněná olympiáda v roce 2016 bezprostředně ovlivňuje rychlý rozvoj místní ekonomiky. V loňském roce investovaly zahraniční společnosti v Riu de Janeiru 7,6 miliardy amerických dolarů, což bylo dvakrát víc než v Sao Paulu.
Vede tudy cesta?
Brazílie už dávno nepatří mezi otloukánky, naopak si razantně razí svou vlastní cestu v rámci světové ekonomiky. Za povšimnutí stojí, že i přes přetrvávající závislost země na vlastních zdrojích bude hrát zajímavou roli Nizozemsko, které se do roku 2025 stane nejvyhledávanějším cílem brazilských exportérů působících v oblasti inovativních technologií. Společnosti s eminentním zájmem o brazilský trh musí dobře posoudit, která oblast bude pro jejich konkrétní investici nejvíce efektivní. Například díky turistické přitažlivosti a fotogeničnosti Ria de Janeira se nejvíc vyplácejí investice v oblasti infrastruktury, turismu a kreativního průmyslu, jako je film a móda. S expanzí na nové trhy, jako je Latinská Amerika, se podnikatelé musejí připravit i na obchodování v cizích měnách a být si vědomi současného oslabení eurozóny, které navíc stále nabírá na obrátkách. I proto odpověď na otázku, zda se mohou rozvíjející trhy v Jižní Americe stát záchranným kruhem pro české exportéry, není jednoduchá. Rozvojové země se snaží přilákat zahraniční investory vytvářením odpovídajících podmínek pro působení na místních trzích. Je zřejmé, že pro české exportéry je jihoamerický trh svou relativně obchodní neposkvrněností velice atraktivní. Dokážou se ale čeští vývozci prosadit v obrovském množství zahraničních konkurentů? Jsou české firmy vyspělé natolik, aby se dokázaly úspěšně porvat se všemi geopolitickými souvislostmi? Příští léta nám jistě napoví více.
