PREZIDENT ASOCIACE ČESKÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR LADISLAV HAVEL: Trh cestovních kanceláří se postupně pročišťuje a stabilizuje. Řada turistických agentur musela skončit, protože jejich šéfové měli často přehnaná očekávání o dosažení rychlých zisků.
foto: Profit - Martin Siebert
PREZIDENT ASOCIACE ČESKÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR LADISLAV HAVEL: Trh cestovních kanceláří se postupně pročišťuje a stabilizuje. Řada turistických agentur musela skončit, protože jejich šéfové měli často přehnaná očekávání o dosažení rychlých zisků. * Podle některých odborníků využívá Česká republika svůj turistický potenciál jen z poloviny. Souhlasíte? Nemyslím si, že by vládní agentura na podporu turistického ruchu CzechTourism dělala v zahraničí málo. Klipy, které běží třeba na CNN, mají ústřední motiv zcela adekvátní možnostem české turistiky. A myslím, že měly přínos. Viděli jsme letošní spoty pro Polsko a Rakousko, a ty považuji za absolutně skvělý výstřel po těchto destinacích. Nabízí se samozřejmě Praha, Český Krumlov, Karlovy Vary jako favoritní místa, ale zapomíná se na spoustu jiných. * Turisté stále silně kritizují taxikáře nebo klamavou reklamu směnáren. Problémy jsou s doprovodnými službami celkově. A trvá to léta. Cítíte nějakou změnu k lepšímu? Poslední dobou jsme znovu zaznamenali vlnu zájmu o tyto problematické oblasti. Nemáme nic proti tomu, když se pražský primátor přestrojí za cizince a jezdí taxíkem. Určitě se s tím problémem seznámí. Ale chce to „střelbu“ daleko tvrdší a cílenou. V našich incomingových, tedy příjezdových kancelářích děláme negativní osvětu, aby bylo jasné, kam turisty nevodit. Není to sice všelék, ale je to cesta k nápravě. Pomalu se nám začíná osvědčovat - díky tomu jsou poskytovatelé nekvalitních služeb odsunutí. Samozřejmě nejsme pro, aby se na letišti nebo na nádraží rozdávaly letáky „nejezte kuře tam a tam“, „nejezděte taxíkem SPZ té a té“. Chceme jen, aby byl turista informován. * Příjmy z cestovního ruchu tvoří pět až šest procent HDP. Po automobilovém průmyslu je to druhý největší segment tuzemského hospodářství. Věnuje mu stát dostatečnou podporu?
Na toto téma jsme mluvili s ministrem pro místní rozvoj Jiřím Paroubkem a s ředitelem CzechTourismu. Dospěli jsme k tomu, že jednání by měla být častější. Když vezmeme oněch pět nebo šest procent hrubého domácího produktu, který tvoří většinou incomingová část cestovního ruchu, přijdeme na to, že celkově jde o přibližně dvanáct procent HDP, protože musíme přičíst i navazující služby.
Vloni jsme zaznamenali problém s udělováním českých víz ruským občanům. Na první pohled to pro běžného Čecha nemá žádný význam. Když však do karlovarského hotelu nepřijede polovina hostů a většina z nich je ruská klientela, budou muset propustit své taxikáře, část personálu a možná zmizí i několik drobných agentur, které sem hosty z Ruské federace dopravovaly.
* Jak na to reagují státní instituce? Naše zprávy a zejména podněty berou ministerstvo pro místní rozvoj i ministerstvo zahraničí poslední dobou vážně. Naše asociace má dvacet procent trhu, tak nám státní instituce naslouchají. Nejen pro naši členskou základnu, ale také proto, že s nimi spolupracujeme na řadě materiálů. Říkáte „poslední dobou“ - takže dřív to tak nebývalo? Ve funkci prezidenta pracuji třetím rokem a zpočátku jsme ty vztahy museli trošičku „rozchodit“. Práci nám ztěžují mimo jiné i časté personální změny na úřadech. Zjistili jsme jednoznačně, že důležité jsou osobní kontakty. * CzechTourism představil naši zemi jako oázu klidu, přírodních krás a památek. Greenpeace kontrovali antireklamou z hnědouhelných pánví, skládek a zničené přírody. Co si o tom myslíte?
Jsem přesvědčen, že reklama CzechTourismu o pohodové dovolené v České republice měla velký význam. Když jsem pak viděl spot Greenpeace na téma zničená příroda a skládky, chtěl jsem v první chvíli reagovat. Nakonec jsem to neudělal, protože běžný turista si většinou těchto věcí nevšimne. Greenpeace mají právo prezentovat Česko, jak se jim líbí. My děláme všechno pro to, aby zahraniční návštěvník měl spíš představu klidu a pohody. Podívejme se třeba na Šumavu. To je největší středoevropský lesní komplex s šesti tisíci kilometry čtverečními lesa. Kde jinde to turista najde. Myslím, že atraktivit máme pořád více než artefaktů, které zmiňuje tato antireklama.
* Loňské úpravy daně z přidané hodnoty se projevily na zdražení zájezdů. Odborníci předpokládají, že klesne organizovaná turistika a zvýší se individuální. Souhlasíte?
Do dnešního dne čísla ukazují, že zahraniční návštěvník ani po zdražení určitě Českou republiku neopomine. Stejně tak odborníci a účastníci kongresů.
* A co zahraniční cestovní kanceláře? Nebude jejich služeb využívat stále více našich občanů? Já si to nemyslím. Pokud odhlédnu od „individuálů“, kteří si koupí letenku z německého letiště na jiný kontinent -tam nějaký nárůst bude. Nebojím se vůbec, že by Čech preferoval zahraniční cestovní kancelář, protože jsou tu pořád bariéry jazykové, platební i technické. Pokud cena bude srovnatelná a služby nejméně tak dobré, bude příjemnější koupit si zájezd u české cestovní kanceláře už po stránce reklamací a pojištění. Není jisté, že každý dobrý nákup v zahraničí musí obsahovat pojištění. Stejně tak nákup v zahraničí přes internet je často neprůhledný. * Vždyť i zahraniční cestovní kanceláře jsou povinny mít pojištění. Určitě ano, ale pokud si najdu nabídku na internetu nebo dostanu nějaký leták, velice těžko se o tom přesvědčím. * Takže cizí konkurence vás netrápí? Ne. Česká cestovní kancelář zná dobře mentalitu svého klienta, a proto má před zahraničním subjektem náskok. Pokud to bude konkurence legální, tak můžeme nabízet dobré konkurenceschopné produkty za lepší cenu. * Myslíte, že velké zahraniční cestovní kanceláře budou mít zájem koupit některé české cestovky?
Myslím, že ano. Už proto, že český subjekt je pro českou klientelu etablován a zná svého klienta.
* Dostanou tedy firmy, které jsou dnes v domácím cestovním ruchu v první desítce, za pár let cizí vlastníky?
Myslím, že české firmy zůstanou v českých rukou. Byly budovány dostatečně dlouho a s dostatečným úsilím svých majitelů, a ti je nebudou mít zájem prodat. Možná to v některých případech bude nevyhnutelné, ale věřím, že na českém trhu budou operovat české firmy.
* Každoročně končí několik cestovních kanceláří. Kolik jich bude podle vašeho odhadu letos?
Jsem optimistou. Trh si pomáhá sám a to samočištění funguje. Funguje to proto, že zákazník si volí firmu, která je pro něho důvěryhodná. I v jiných oborech vznikají a zanikají subjekty. Ne vždy je důvodem krach, ale třeba transformace firmy.
* Ovšem nekončí jen kanceláře, které podnikají v rozporu s pravidly.
Máte pravdu, i některé naše členské cestovní kanceláře se vloni transformovaly v agentury, takže jejich činnost je jen subdodavatelská. Jde o nalezení správného místa na trhu. Necelá tisícovka cestovek u nás je velké množství. Místo na trhu se po patnácti letech samozřejmě tříbí. Každý si ho najde, nebo přejde na jiný způsob činnosti.
* Říkáte, že řada kanceláří se transformovala v agentury. Ty například nemusejí být pojištěné. Je to tak. Podle zákona firma, která tvoří katalog, tedy termínovanou kompletaci služeb v cestovním ruchu, musí být pojištěna. Firma, která nabízí jen jednu ze služeb cestovního ruchu, může být agenturou, čili nemusí mít pojištění. Zároveň si klient může vyžádat kombinaci služeb, kterou může podle současné úpravy vytvářet agentura. * Není to tak, že cestovní kanceláře, které se přeměnily v agentury, utíkají před povinností pojistit se?
Může to tak být. Může to být i tím, že jejich produkt nemá tak velký obrat, jaký si představovaly nebo který jejich firma počtem zaměstnanců a poboček vyžaduje. Výhodnější se pro ně ukázala spolupráce s jinými firmami.
* Vrátíme-li se ke krachům cestovních kanceláří, co je jejich nejčastější příčina?
Lidově řečeno velké oči majitelů, ředitelů, správních rad. Cestovní ruch je komoditou pro radost. Klient není povinen tento výrobek koupit. Vidina dobrého hospodářského výsledku je jedna stránka mince, ale to, co firma prodá, je druhá věc. Nakoupím hotely, zaplatím zálohy, ale neprodám produkt. Ta disproporce se musí někde projevit. Mohu mít prostě špatný odhad. Dalším důvodem může být nedobrá hospodářská politika, problémy zdravotní či zaměstnanecké.
Češi jsou cestovatelé a cestovní ruch je pod drobnohledem veřejnosti a tím pádem každý krach cestovní kanceláře znamená větší problém, větší publicitu než třeba ve stavebnictví nebo dopravě. Ale zaplatit v lednu padesát tisíc za dovolenou, která bude v září a do té doby čekat, jestli se uskuteční, na to nemám ani nervy, ani povahu.
Více než dva roky spolupracujeme na tvorbě novely zákona s ministerstvem pro místní rozvoj a věříme, že výsledek bude více než uspokojivý.
* Co v ní bude?
Kromě naší snahy, aby struktura zákona byla schůdná pro podnikání a evropskou legislativu, se snažíme o plné zabezpečení klienta. Každá firma, která prodává produkt touroperátora, musí vědět veškeré údaje a producent zájezdu musí být pojištěn.
* To už přece upravuje i nynější zákon.
Ano, ale jsou tam možnosti, které dovolují zákon obcházet. Velice dobře je kontrolovatelný subjekt, který je registrován, má koncesní listinu nebo živnostenský list. Problematické je zkontrolovat osoby, skupiny či svazy, které registraci nemají, vytvářejí katalogy a pouštějí do zahraničí tisíce nepojištěných turistů.
* Na ně se tedy současný zákon vůbec nevztahuje? V tuto chvíli jsou dokonce Česká obchodní inspekce či příslušný živnostenský úřad naprosto bezmocní. Nemohou kontrolovat někoho, kdo dělá zájezdy z bytu a nemá registraci, nebo jako odborář pod hlavičkou odborů. Chceme, aby v nové úpravě bylo jasně formulováno, že když si klient koupí nějaký zájezd, tak si koupí pojištěný produkt. * Skončila už doba, kdy se cestovky předháněly v nízkých cenách? Neskončila, ta je tady. Firmy to řeší velkým obratem. Jsou dokonce produkty, které přinášejí touroperátorovi marži 80 až 120 korun na klienta a zájezd, což je při ceně 10 tisíc korun mírně řečeno obdivuhodné. Stejně tak je zvláštní, když v lednu vyjde lastminutový katalog na září. To nám přijde přinejmenším nefér. Takové případy jsou předmětem zkoumání mimo jiné i Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Zaznamenali jsme také případy podhodnocených cen zájezdů jako reklamu touroperátora, což je zřejmě zákonná cesta. RNDr. LADISLAV HAVEL - Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Po krátkém působení na fakultě se věnoval výuce biologie a chemie na strakonickém gymnáziu jako středoškolský profesor. V roce 1990 založil cestovní kancelář Ciao…, která působí do současnosti. Provozuje také největší mapové centrum jihozápadních Čech. Je autorem učebnic biologie, věnuje se ediční činnosti v oblasti entomologie. Zasedá v Radě národního parku Šumava a v řadě dalších komisí. Vede turistická informační centra ve Strakonicích a v Horažďovicích. Je prezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur i členem Poradního sboru ministra pro místní rozvoj. NA MÍSTĚ NEZÁLEŽÍ
„O konzumní zájezdy bude pořád velký zájem. Tedy o levný týden u moře, kdy klienta zajímá hlavně cena, kategorie hotelu, služby a už méně destinace. S radostí ale zjišťujeme, že velká část českých turistů se obrací na cestovní kanceláře specializované na určité destinace a nehledí na nějakou tu tisícovku.“
