Česko se stane zajímavější, až nebude patřit do východní Evropy TUZEMSKÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ. ZTÍŽÍ SE MOŽNOSTI DOSAHOVAT NÍZKÝCH CEN, ZVEDAJÍ SE DANĚ A ZA DVEŘMI ČEKÁ NEPŘÍJEMNÁ KONKURENCE. Příjmy z cestovního ruchu tvoří podle ředitele agentury Czech Tourism Davida Gladiše pět až šest procent hrubého domácího produktu ČR.
Česko se stane zajímavější, až nebude patřit do východní Evropy
TUZEMSKÝCH CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ. ZTÍŽÍ SE MOŽNOSTI DOSAHOVAT NÍZKÝCH CEN, ZVEDAJÍ SE DANĚ A ZA DVEŘMI ČEKÁ NEPŘÍJEMNÁ KONKURENCE.
Příjmy z cestovního ruchu tvoří podle ředitele agentury Czech Tourism Davida Gladiše pět až šest procent hrubého domácího produktu ČR. Cestovní ruch zajišťuje asi devět procent exportu a přímo zaměstnává 2,5 procenta práceschopného obyvatelstva, nepřímo pak dalších více než deset procent. Je to druhý největší segment domácího hospodářství, hned po automobilovém průmyslu.
METLA ZVANÁ POJIŠTĚNÍ
Do letošního roku vstupovalo v tuzemsku přibližně tisíc cestovních kanceláří. Odborníci však předpokládají, že jejich počet výrazně klesne. Podle Jaromíra Beránka, ředitele analytické firmy Mag Consulting, která se zabývá turistickým ruchem, klesne v příštích dvou letech počet cestovek na třetinu. Jedním z důvodů jsou problémy, které mají malé cestovní kanceláře s uzavíráním povinného pojištění pro případ úpadku. Pojišťovny mají totiž problém najít zajišťovnu, která by za uzavřené pojistky ručila, protože s uzavíráním pojistných smluv s malými cestovkami chybějí zkušenosti, a to nejen u nás, ale i v zemích Evropské unie. Dá se tedy předpokládat, že ani očekávané oživení cestovního ruchu malé cestovní kanceláře nezachrání. Jednou z cest je změnit se v agenturu, nebo se nechat pohltit některým z velkých hráčů na trhu.
PŘÍSNĚJŠÍ PRAVIDLA A VYŠŠÍ DANĚ
Život zkomplikuje tuzemským cestovkám i vstup Česka do Unie. Pravidla přituhnou například v oblasti vybírání záloh od klientů. Dosavadní praxe vybírání až stoprocentních záloh totiž dovolila tuzemským firmám zaplatit ve velkém předstihu zahraničním hotelům a nabídnout tak klientům levnější ceny. Jenomže tak vysoké zálohy nebudou v Unii možné. Zájezdy pak od května zřejmě zdraží i nové zdanění marže cestovních kanceláří. Zároveň se pro evropské turisty zvýší cena pobytů v tuzemsku. České cestovky budou muset platit DPH z přirážky k poskytování služeb. Čáru přes rozpočet znamená přesun ubytovacích služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty, tedy z pěti na devatenáct procent. Ceny ubytování tak podle Beránka podraží o sedm až deset procent. Přibližně stejně podraží i restaurace, jejichž služby se rovněž dostanou do základní sazby DPH. Vysoká konkurence na trhu nedovolí zahrnout veškeré zvýšené náklady do cen. Může se ale stát, že cestovní kanceláře budou požadovat po klientech doplatky za zájezdy, které prodávaly ještě před zvýšením sazby DPH z pěti na 19 procent. Rozhodně se však dá čekat, že Česko přijde o jedno prvenství v zemích Unie, a to nejhustší síť cestovek. Jestliže v Německu připadá na jednu cestovní kancelář více než 860 tisíc potenciálních klientů, v Česku je to nyní zhruba 9,5 tisíce lidí. Podle Beránka přitom stále roste počet lidí, kteří cestují individuálně. Vloni se na zahraniční cestu „na vlastní pěst“ vydalo více než milion lidí, což je přibližně o 200 tisíc více než rok předtím.
KONGRESOVÝ TURISTA JE BOHATÝ
Chce-li Česko zvyšovat příjmy z turizmu, musí se prezentovat také cestovním kancelářím v zahraničí. Loňské devizové příjmy z turismu (pouze incoming) se pohybovaly na zhruba stejné úrovni jako předloňské a dosáhly podle odhadu Czech Tourismu 105 miliard Kč. Příjmy z incomingu by se letos mimo jiné i díky vstupu České republiky do EU měly zvýšit o deset procent. To byl však odhad z doby, kdy ještě neexistovalo rozhodnutí o tom, že hotelové a restaurační služby přejdou z pětiprocentní daně z přidané hodnoty do 19procentní. Zdražení služeb sice příjmy z incomingu zvýší, ale také zřejmě přivede do Česka méně turistů. Důležité je přesvědčit v zahraničí, že jsou u nás vhodné podmínky pro kongresovou turistiku. Kongresoví turisté jsou sice podstatně rozmazlenější než běžní návštěvníci, ale také přivážejí a utrácejí podstatně více peněz. Průměrné náklady kongresového turisty odhaduje Gladiš na zhruba 6 tisíc korun za den (bez poplatků přímo souvisejících s kongresem). Velké kongresy trvají zpravidla pět dní a účastní se jich více než tři tisíce lidí.
PRAHA DO VÝCHODNÍ EVROPY NEPATŘÍ
Jedním z kroků, které mohou kongresovou iběžnou turistiku postrčit kupředu, by bylo pořádání kongresu ASTA (American Society of Travel Agents) - celosvětové obchodní asociace, která má zhruba 20 tisíc členů a sdružuje malé i velké cestovní kanceláře a přidružené dodavatele turistických služeb. Česko patří spolu sMaďarskem, Marokem a Brazílií k finalistům, kteří se o pořadatelství světového kongresu vroce 2006 ucházejí. „Pokud uspořádáme kongres my, věřím, že se podaří oslovit především severoamerické cestovní kanceláře, které jsou pro příjezdovou turistiku do ČR klíčové,“ uvedl první náměstek ministra pro místní rozvoj Ivo Hartman. Rozhodnutí padne letos na jaře. Podstatné však je, jaký dojem na příslušné zástupce Česko udělá. „Cestování je hlavně záležitost vnímání. Praha je město světové třídy, je ve stejné kategorii jako Londýn, Paříž, Řím či Vídeň,“ uvedl prezident ASTA Richard Copland. Vzápětí však dodal, jaké překvapení ho čekalo, když chtěl zjistit, jaké bude počasí a na svém oblíbeném serveru začal hledat Prahu. V západní Evropě ji nenašel. Napadlo ho, že se spíš nachází ve střední Evropě, ale ani tam nepochodil. Nakonec zadal region východní Evropa a konečně byl úspěšný. „Takové zařazení není podle mne pro Prahu přijatelné. Pro běžného Američana je východní Evropa region smálo rozvinutými zeměmi. Měli byste se snažit, abyste nebyli vnímáni jako součást této ,zaostalé` Evropy,“ zdůraznil Copland.
