(reakce na článek v Profitu č. 16/2008)
(reakce na článek v Profitu č. 16/2008)
Žábou na prameni rozvoje turismu v regionech je hlavně veřejná správa. V mnoha případech nejenže nepomáhá, ale i škodí. Hlavní je povědomí, že podnikatelé jsou paraziti, podvodníci a dopředu něčím podezřelí lidé. Výjimku tvoří ti, jejichž otěže sahají do politických řad. A protože úředník se zpravidla právem bojí o svoji pozici, podvědomě či ze strachu dělá věci, které možná odporují i jeho logice a přesvědčení. Podporují projekty po léta dotované a neúčinné či svázané se stavebními firmami majícími zpětnou vazbu do politických řad, vyzdvihují se turistické destinace s mizernou návštěvností, utrácejí obrovské peníze na zbytečné průzkumy… Je snazší přestřihnout pásku v průmyslové zóně než něco po léta budovat a spoléhat se na obrovské množství drobných podnikatelů, od majitelů ubytovacích kapacit až po ty, kteří se zabývají využitím volného času turistů.
Veřejná správa neumí a nechce předat pravomoci těm, kteří se cestovním ruchem prakticky zabývají. Místo toho sama vytváří různá sdružení, krajští pracovníci jezdí po světových či tuzemských výstavách, ale bez jakýchkoli kompetencí a s výsledkem, za který by je soukromý zaměstnavatel musel po návratu propustit. Na konci je jen jeden závěr – podnikatelé v cestovním ruchu – pomozte si sami! Kdyby soukromá správa měla k dispozici jen polovinu těchto prostředků, šlo by vytvářet zázraky. Cestovním ruchem se zabývám deset let. V Liberci jsem vybudoval komplex, který se stal dominantou regionu a tvrdím, že turistickému ruchu v Česku nechybějí jen nápady a invence, ale hlavně politická podpora a smysluplnost činnosti veřejné správy.
