Firma ČEZ hodlá po Severočeských dolech koupit i další těžařskou firmu, Mosteckou uhelnou (MUS). Za ovládnutí důlního podniku nabízejí energetici jeho současným vlastníkům zhruba 28 miliard korun. Sumu však lze dle informací týdeníku EURO považovat za jakýsi „nástřel“. Konkrétnější nabídku má ČEZ předložit do Vánoc. Zúčastněné strany připouštějí, že dohoda o prodeji může být uzavřena ještě letos. ČEZ má zájem pouze o sto procent akcií. Jiná varianta pro energetickou firmu nepřipadá v úvahu, znamená totiž nebezpečí možných budoucích akcionářských sporů.
Prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments ovládá 49procentní podíl v Mostecké uhelné finančník Pavel Tykač. Ten získal podíl v dolech před dvěma lety za necelých deset miliard korun, což znamená, že hodnota stoprocentního balíku akcií MUS byla tehdy ohodnocena částkou dvacet miliard, a ČEZ k této sumě nyní přihodil dalších osm miliard. Zbývajících 51 procent akcií kontrolují prostřednictvím Czech Coal N.V. registrované v Nizozemsku podnikatelé Antonín Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela.
„Jednání s ČEZ nemůžeme komentovat,“ tvrdí mluvčí Czech Coal Radek Stavěl. Obdobně reagoval i mluvčí ČEZ Ladislav Kříž: „Podrobnosti nekomentujeme. Pouze mohu sdělit, že rokujeme o mimosoudním vyrovnání sporu, který s těžařskou firmou vedeme.“ ČEZ žaluje MUS zhruba o 22 miliard. Tvrdí, že je to odškodnění za to, že těžaři odmítli s elektrárenským koncernem podepsat dlouhodobou smlouvu o dodávkách hnědého uhlí. ČEZ prohlašuje, že na uzavření kontraktu má právo na základě podepsané smlouvy o smlouvě budoucí, Mostecká uhelná zase reaguje tím, že energetici nic takového požadovat nemohou.
Elektrárenská firma nutně potřebuje dlouhodobý kontrakt na dodávky uhlí, aby měla zajištěn přísun paliva pro plánovanou novou elektrárnu v Počeradech. Kromě dlouhodobé smlouvy je další variantou i ovládnutí MUS. Pokud nebude splněn ani jeden z uvedených předpokladů, ČEZ údajně hrozí tím, že v Počeradech postaví velký zdroj na zemní plyn. Tím by znemožnil v oblasti výstavbu další elektrárny a vyřadil z boje i svého konkurenta v jednání o uhlí z MUS - firmu E.ON. Právě s německou společností majitelé Mostecké uhelné vyjednávají o založení společného podniku. „Ano, rokování pokračují. Nejsem schopen říci, kdy je uzavřeme, stejně tak nemohu sdělit další podrobnosti, “ reagoval Stavěl. Nový podnik by měl posléze za zhruba šedesát miliard korun postavit a provozovat v Česku hnědouhelnou elektrárnu o výkonu 1200 megawattů. E.ON by navíc razantně pronikl do oblasti výroby elektřiny, kde má zatím neotřesitelné postavení ČEZ. Pokud se ovšem polostátní ČEZ s majiteli MUS nedohodne na jejím prodeji; hlavním kritériem jednání je nabídnutá cena.
Ani v případě uzavření kupní smlouvy však ke spojení dojít nemusí. Koncern již ovládá Severočeské doly a po nákupu MUS by kontroloval takřka devadesát procent obchodů s hnědým uhlím v Česku. To je samozřejmě dobrá zpráva pro akcionáře koncernu, nikoli však pro antimonopolní úřad. Jeho předseda Martin Pecina totiž tvrdí, že by fúze mohla poškodit český trh s hnědým uhlím, a posuzování sloučení označil za notně složitou záležitost. S ohledem na vysoké obraty Mostecké uhelné a především ČEZ je možné, že jejich sloučení bude posuzovat i Evropská komise.
