Investice do nových zdrojů mohou pomoci dodavatelům a místním podnikatelůmElektrárenská společnost se za deset let existence stala v České republice největším investorem.Miliardové investice čekají elektrárenskou společnost ČEZ.
Investice do nových zdrojů mohou pomoci dodavatelům a místním podnikatelům
Elektrárenská společnost se za deset let existence stala v České republice největším investorem.
Miliardové investice čekají elektrárenskou společnost ČEZ. Poté, co by letos měla uvést do plného provozu jadernou elektrárnu Temelín za 100 miliard korun, bude se muset začít vypořádávat s tím, že během deseti let skončí životnost jejích uhelných elektráren. Výkon uhelných zdrojů přitom představuje více než 6000 MW, což je asi 60 procent výrobních kapacit elektrárenské společnosti. „Plánujeme, že obnovíme tento instalovaný výkon,“ vyjádřil se na otázku Profitu, jak bude firma v této věci postupovat, generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl. „Máme na to dostatek zdrojů,“ dodal. Upozornil přitom, že ČEZ za deset let své existence investoval v České republice 150 miliard korun a je největším investorem v tuzemsku. Je to čtyřikrát více, než například bude stát francouzsko-japonským konsorciem připravovaná automobilka u Kolína, u níž ale podstatná část prostředků není určena pro český trh, ale jde například na vývoj aut. Také nezávislí experti upozorňují, že žádný zahraniční investor nepřinesl do české ekonomiky tolik prostředků jako elektrárenská firma.
Peníze pro severní Čechy
Nejvíce prostředků ČEZ věnoval na výstavbu Temelína, ale v druhé polovině 90. let také do modernizace a ekologizace uhelných elektráren. Investiční program na odsíření uhelných zdrojů přišel firmu na 40 miliard korun. Záměr investovat do obnovy elektrárenského parku ČEZ bude znamenat příliv prostředků pro severní Čechy, které trpí největší nezaměstnaností v České republice. Například na Mostecku, kde se počet zaměstnanců v dolech snížil od roku 1989 pětkrát, se nezaměstnanost dlouhodobě udržuje nad 20 procenty. Výstavba elektráren by mohla přinést práci desítkám místních firem, místním podnikatelům, ale také velkým společnostem mimo region, které budou do elektráren dodávat technologie. V samotných elektrárnách se však podle Míla počet pracovníků sníží, protože moderní provozy jsou značně automatizované.
Více slunce, větru a vody
První uhelné elektrárny budou muset být odstaveny kolem roku 2007, tvrdí odborníci. Nejčastěji se hovoří o elektrárně Hodonín, která spaluje uhlí z místních lignitových dolů. Brzy skončí velké pánevní elektrárny v severních Čechách umístěné v blízkosti lomů. Za pět až osm let budou končit také odsiřovací zařízení. Mezi první odsířené elektrárny patřily Počerady, Prunéřov a Tušimice. Bez odsiřovacích zařízení nemohou uhelné zdroje pracovat. ČEZ by ztratil hlavní argument pro export elektřiny, že jeho elektrárenské zdroje produkují pouze čistý proud. Stále se totiž musí bránit kampani vedené především v Německu a Rakousku, že jeho elektřina vyvážená na západní trhy je „špinavá“, protože je vyráběna v neekologických elektrárenských zdrojích. Obdobným útokům musí občas čelit i na tuzemském trhu. Minulý měsíc se například patnáct aktivistů snažilo na Mostecku přesvědčit elektrárenskou společnost, aby vyráběla elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Na okraji těžení jámy povrchového dolu u bývalé obce Libkovice rozvinuli transparent s nápisem „Špinavá energie ČEZu“. Protestovali proti reklamnímu sloganu elektrárenské společnosti, která propaguje svou duhovou energii jako levnou a ekologickou. „ČEZ nazval svou kampaň přitažlivým sloganem Duhová energie, ve skutečnosti jeho elektřina pochází ze špinavých uhelných elektráren, jaderných reaktorů a povrchových dolů. Výroba poškozuje naše zdraví a ničí českou krajinu,“ zaútočil na elektrárenskou společnost Karel Polanecký z Hnutí Duha. Toto hnutí žádá po firmě, aby do své nabídky zařadila i energii ze solárních, větrných a malých vodních elektráren. Dále upozorňuje na nutnost minimalizovat těžbu uhlí. „Dobývání uhlí k energetickým účelům vážně poškozuje životní prostředí. Uvědomujeme si, že sever Čech se potýká s největší nezaměstnaností. Řešení však existuje. Výroba energie z obnovitelných zdrojů totiž vyžaduje velké množství pracovních sil,“ dodal k tomu Polanecký.
Uhlí by mohlo chybět
Prostředky na obnovu uhelných elektráren by podle některých propočtů hodně přesáhly 250 miliard korun a daly by se za ně postavit dvě až tři jaderné elektrárny. Postavení uhelné elektrárny o výkonu 600 MW vychází asi na 25 miliard korun. Proto se i někteří odborníci přiklánějí k tomu, aby se energetika České republiky vydala především cestou jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů energie. Uhelné elektrárny na sebe podle nich nevydělají. Nejlevnější proud dodávají jaderné zdroje. Jedna MWh vyrobená v jaderné elektrárně vychází na 209 korun, zatímco v elektrárně spalující hnědé uhlí na 416 korun a černé uhlí na 620 korun. „Problém nastane také s končícími zásobami uhlí,“ upozornil energetický konzultant Miloslav Píha. Na to poukazují rovněž představitelé ČEZ. „Musíme mít zdroje uhlí na dalších 50 let,“ uvedl Míl k předpokladu, že elektrárenská společnost bude stavět nové uhelné elektrárny jako náhradu za dožívající tepelné zdroje. „Nejedná se o nějakou vzdálenou budoucnost,“ potvrdil aktuálnost hledání nových výrobních kapacit výkonný ředitel pro strategický rozvoj ČEZ Petr Vobořil. Připomněl, že jestliže během tří až čtyř let poklesne těžba hnědého uhlí, nelze předpokládat, že v budoucnu se podaří obnovit její rozsah. Novým elektrárnám by chybělo uhlí.
Američané chtějí více
ČEZ není jediným možným investorem uhelných elektráren. Záměr postavit nový energetický zdroj spalující severočeské uhlí již oznámila Mostecká uhelná společnost, ovládaná americkou Appian Group. Ta v České republice v poslední době expanduje. Nedávno získala plzeňskou Škodu Holding, čímž ovládla výrobce energetických zařízení. Navíc projevuje zájem o privatizaci Severočeských dolů. Postavením velké uhelné elektrárny by si jen pojistila investice do energetického strojírenství a případně i do koupi největší tuzemské těžební firmy, kterou jsou právě Severočeské doly. O tom, do jakých elektráren budou ČEZ nebo jeho konkurenti investovat, rozhodne v současnosti připravená novela státní energetické koncepce. Ta by měla určit míru závislosti české energetiky na uhlí. Investice mohou směřovat do výstavby plynových elektráren. Německá společnost RWE Gas, která vloni privatizovala české plynárenství, neuvažuje, že by chtěla stavět plynové elektrárny, ale může jím být právě ČEZ. Ten v minulých dnech prodal Teplárnu Náchod za 172 milionů korun firmě Harpen ČR, která je dceřinou společností zmíněné RWE. Výhodou plynových elektráren je rychlost výstavby, nižší investiční náklady proti jiným zdrojům a také možnost využívat tyto elektrárny jako špičkové zdroje v době nedostatku elektřiny. Další výhodou je ekologický provoz, protože zemní plyn patří k ušlechtilým palivům. Nevýhodou je závislost na dovozovém plynu, jehož cena v poslední době značně kolísá - vzhledem k závislosti na cenách ropy.
Rusnokovi se jaderná elektrárna zamlouvá
Ve hře je také další jaderná elektrárna. Na jadernou energetiku nechce rezignovat ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok, který předpokládá, že za deset až dvacet let bude potřeba uvažovat o stavbě nové jaderné elektrárny o výkonu 1800 megawattů. Podle Rusnoka je nutné udržet „mix zdrojů“, tedy výrobu v klasických a jaderných elektrárnách. Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž ale počátkem minulého měsíce uvedl, že firma ve svých nejbližších plánech o nové jaderné elektrárně neuvažuje. Poznamenal, že se o ní bude diskutovat až začnou dosluhovat současné jadrné zdroje, především Dukovany.
Výroba elektřiny v ČEZ (GWh)
1998 47 892
1999 45 722
2000 50 842
2001 52 162
2002 54 118
Celková výroba elektřiny v České republice (GWh)
1998 65 112
1999 64 368
2000 73 466
2001 74 647
2002 76 348
Instalovaný výkon zdrojů ČEZ v roce 2002 (v %)
Uhelné elektrárny 58
Jaderné elektrárny 25
Vodní elektrárny 17
Větrné elektrárny 0
(jedna malá elektrárna)
Zdroj: ČEZ
Není vyloučeno, že jaderné elektrárny Dukovany (na snímku) a Temelín budou mít sourozence.
FOTO: ČTK
