V roce 2020 jich má zůstat jen necelá polovina a o pět let později pouhých 600 megawattů. Odstavení se bude týkat neobnovených bloků Elektráren Prunéřov a Ledvice, části Elektrárny Mělník a zřejmě také největší uhelné Elektrárny v Počeradech. V j e j ím případě je ve hře i prodej na základě opce uzavřené před čtyřmi lety s Vršanskou uhelnou byznysmena Pavla Tykače.
Právě touto spornou metodou - ostře kritizovanou zástupci ekologických organizací - prováděl ČEZ odklon od uhlí v minulých letech. Před čtyřmi lety prodal Elektrárnu Chvaletice firmě uhelných magnátů Pavla Tykače a Jana Dienstla, před necelým rokem převedl starobylou Elektrárnu Tisová v Karlovarském kraji do vlastnictví Sokolovské uhelné.
Bez uhlí, ropy a jádra. Elita vymyslela plán
V provozu naopak zůstane 2210 megawattů výkonu obnovených uhelných bloků v Ústeckém kraji. „Dlouhodobě je v Česku uhlí pro obnovené Elektrárny v Tušimicích a Prunéřově a nový blok v Ledvicích. Pak již zbývá jen uhlí pro teplárenské provozy, což je oněch zmíněných 600 megawattů,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Odklon od uhlí je tažen vyčerpáváním ložisek v rámci těžebních limitů v severních Čechách, zpřísňováním ekologických limitů i rostoucími náklady na nákup emisních povolenek. Pokles má být kompenzován nárůstem aktivit v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V posledním roce ČEZ „rozjel“ ve velkém stylu nákup větrných farem na území Německa, získal též projekty na stavbu větrníků ve Francii. Vedle elektráren na pevné zemi se ČEZ poohlíží i po projektech umístěných na moři.
Zcela opačnou strategii zvolil konkurenční Energetický a průmyslový holding vedený Danielem Křetínským. Ten se v minulém týdnu pochlubil odkoupením 750megawattové černouhelné elektrárny Mehrum u Hannoveru.
Čtěte také:
Tado i tady. ČEZ chce do českých domovů dostat chytré topení
