Obě strany to prezentují jako dobrý obchod. ČEZ po dvou letech prodá Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) polovinu německé těžební společnosti MIBRAG a vydělá na tom miliardu. Výměnou si od EPH bude moci koupit teplárenskou společnost Energotrans, jež dodává teplo z Mělníka do Prahy. Nejvíce na tom ale nejspíš vydělá EPH.
Foto: ČEZ
Když se před 10 lety ČEZ zbavil třicetiprocentního podílu v části mělnického teplárenského komplexu Energotrans, klepali si někteří odborníci na čelo. Teď si energetický kolos kupuje firmu zásobující teplem Prahu, která vlastní i hnědouhelnou elektrárnu Mělník I, zpátky. Sto procent akcií bude ČEZ stát zhruba 15 miliard korun. Dosud byl Energotrans majetkem Pražské teplárenské, která patří Energetickému a průmyslovému holdingu. Pro ČEZ se tak otvírá šance, že zde v budoucnu postaví paroplynovou elektrárnu s mnohem vyšším výkonem, než mají současné uhelné bloky. Proč firma nejprve část svého majetku prodala za půl miliardy korun, aby za pár let celou společnost kupovala mnohem dráž zpátky, lze jen těžko odhadnout. Možná změna dlouhodobé strategie, dalo by se říct, vždyť oba kroky dělí od sebe dlouhá řada let.
Získat ztracený vliv v Energotransu se ČEZ pokoušel už před dvěma roky prostřednictvím pořízení balíku akcií, který v Pražské teplárenské má právě EPH. Tato transakce měla být součástí prodeje společnosti International Power, v níž figuroval ČEZ a banka J&T, která je akcionářem EPH. Tento obchod napadla společnost Czech Coal a vyšetřovala ho
i Evropská komise.
Otazníky visí i nad druhým obchodem, který s pořízením Energotransu souvisí. EPH s prodejem teplárenského komplexu souhlasil výměnou za to, že ČEZ mu odprodá polovinu společného podniku, který vlastní německé hnědouhelné doly MIBRAG. Za ně zaplatili oba vlastníci před dvěma lety 410 milionů eur. Nutno dodat, že součástí podnikatelského záměru byly i plány na stavbu hnědouhelné elektrárny Profen na patě jednoho z dolů. Spekuluje se o tom, že ČEZ za svůj podíl vyinkasoval od EPH 130 milionů eur. To je o zhruba 70 milionů eur méně, než za kolik ho před dvěma lety koupil. Navíc prodejní cena údajně neodpovídá hodnotě a potenciálu MIBRAGu, které jsou mnohem vyšší. Jen loni vytvořil MIBRAG čistý zisk 70 milionů eur a poté, co se Německo rozhodlo v budoucnu zavřít jaderné elektrárny, by se dalo říct, že uhelné zdroje čeká vedle plynu a obnovitelných zdrojů dobrá budoucnost.
Šance nebo riziko?
ČEZ si to nejspíš nemyslí. Ten právě změnou energetické koncepce Německa svůj odchod zdůvodňuje. Hlavní problém vidí v krachu plánů na výstavbu elektrárny Profen, která měla odebírat významnou část vytěženého uhlí. „Pro ČEZ je ze strategického hlediska německý trh nyní více rizikový,“ píše se v tiskové zprávě společnosti. Zpráva vyjmenovává i několik konkurenčních projektů uhelných elektráren, které kvůli protestu místních museli jejich investoři vzdát. Posledním argumentem je pak snaha skupiny ČEZ orientovat se na posilování pozic v regulovaných činnostech, to znamená na distribuci elektřiny a teplárenství. „Tedy v oblastech, které poskytují stabilní výnosy bez ohledu na vývoj situace na trhu. Proto je pro ČEZ strategicky důležitější oblast teplárenství,“ vysvětluje dál tisková zpráva.
Klíčové změny ve strategiích ČEZ budou něco stát. Firma se snaží líčit celý kontrakt v optimistických barvách a mluví o zajímavém zhodnocení vložených prostředků. Podle informací Profitu vydělal ČEZ na vlastnictví a prodeji svého podílu v MIBRAGu zhruba miliardu korun. Otázka ovšem zní, zda nemohl vydělat více. MIBRAG má roční čistý zisk 70 milionů eur. Před dvěma lety stanovila společnost PricewaterhouseCoopers hodnotu dolů zhruba na 660 milionů eur. ČEZ si před aktuálním prodejem své části nechal udělat další posudek. Společnost Deloitte německé doly ocenila na více než polovinu částky staré dva roky. „Myslím, že obchod je výhodný pro EPH a poškozuje ČEZ. EPH získá výborně fungující společnost, do které není třeba investovat, aby generovala volné cash-flow,“ říká k celému obchodu Jan Ondřich, expert na energetický sektor v Česku z Candole Partners.
Zavírat důl se nechystáme
Kupující EPH teď líčí budoucnost MIBRAGu dramaticky. Podle spolumajitele EPH Daniela Křetinského zkomplikovaly pozici těžební firmy v Německu původní plány ČEZu postavit elektrárnu Profen. Tu měl uhlím zásobovat jeden ze dvou dolů od roku 2018. Smlouvy na odběr uhlí má tak MIBRAG v dolu Profen uzavřené právě jen na dalších sedm let. „Nyní existuje řada variant. V případě černého scénáře by to znamenalo faktické uzavření dolu a jeho rekultivaci po roce 2018, pokud by se nepodařilo najít odběratele,“ naznačuje Daniel Křetinský. „Domnívám se, že poptávka po uhlí neklesne, a že dokonce existuje potenciál pro růst ceny uhlí s tím, jak poroste cena plynu,“ dodává Jan Ondřich z Candole Partners. Ani EPH zatím s černým scénářem nepočítá a připouští, že mu odchod ČEZu z MIBRAGu uvolňuje ruce. Ve hře jsou nejen nové kontrakty na odběr uhlí. Možností je i najít nového investora, který se do stavby elektrárny Profen pustí.
Celá změna strategie může mít i další souvislosti. ČEZ čeká obří investice do dostavby jaderné elektrárny Temelín, na kterou bude potřebovat volné peníze. Investovat proto zhruba miliardu eur v Německu do stavby elektrány Profen, jejíž budoucnost je nejistá, by se nemuselo vyplatit. Zejména v případě, kdy má dostavba Temelína politickou podporu a bude zde tlak dobudovat elektrárenský komplex rychle. Politické důvody připouští i Jiří Gavor z energetické poradenské firmy Ena. ČEZ podle něj získává obchodem Energotrans za MIBRAG nejen významnou pozici v teplárenství, ale především perspektivní lokalitu pro nový paroplynový zdroj v Mělníku. „Navíc tím ČEZ realizuje politickou poptávku upřednostňovat investice do české energetiky. A za to je ochoten zaplatit vysokou finanční prémii, která je velmi atraktivní pro EPH,“ dodává Jiří Gavor.
