Energetika Spory energetického kolosu ČEZ s hnědouhelnou společností Sokolovská uhelná gradují.
Na začátku vzájemných rozepří ČEZ požadoval po Sokolovské uhelné (SU) desítky milionů. Nyní se už rozhořely spory o částku v celkové výši téměř 700 milionů korun.
ČEZ totiž začal po nejmenším tuzemském těžaři hnědého uhlí vymáhat smluvní pokutu ve výši 342 milionů korun. A důvod? „Porušení závazku dodat v roce 2011 uhlí v množství stanoveném ve smlouvě,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Pokutu vymáhá ČEZ u Okresního soudu v Sokolově.
Letos v březnu pak energetický koncern ČEZ podal u sokolovského soudu další žalobu na zaplacení zhruba 206 milionů korun s příslušenstvím. Důvodem je náhrada škody, která měla ČEZ vzniknout v souvislosti s vynuceným hrazením nákladů na dopravu uhlí do Elektrárny Tisová v letech 2012 až 2014.
Ve dvou dalších soudních sporech pak ČEZ požaduje po Sokolovské uhelné vydání bezdůvodného obohacení ve výši 56 a 77 milionů korun. Sokolovská uhelná totiž požadovala za dodávky v roce 2011 vyšší ceny za uhlí, které však nebyly dány smlouvou. Celkem tak polostátní ČEZ požaduje v soudních sporech po SU zhruba 681 milionů korun plus úroky a další příslušenství.
Sokolovská uhelná na zaslané otázky neodpověděla, ale již dříve společnost považovala podmínky dodávek uhlí pro ČEZ za neodpovídající situaci na trhu. „V České republice není žádný jiný dodavatel, který by měl takové podmínky a tak nízkou cenu,“ prohlásil již dříve v této souvislosti největší akcionář SU František Štěpánek.
Kvůli nerovnému zacházení podala Sokolovská uhelná dokonce na ČEZ stížnost v Bruselu. Vadilo jí, že ČEZ jí platí za uhlí nejméně ze všech hnědouhelných těžařů. Za vyšší ceny dodávala pro ČEZ skupina Czech Coal finančníka Pavla Tykače i Severočeské doly.
Kromě ceny za uhlí ale Sokolovská uhelná kritizovala i nerovný přístup ČEZ. „Jsme jediná firma, která je nucena dominantním hráčem, aby platila dopravu do místa spotřeby,“ uvedl před třemi lety Štěpánek. Jak vyplývá ze žaloby ČEZ, SU nakonec dopravu uhlí přestala platit ze svého.
Tvrdší postoj vůči sokolovskému těžaři si ČEZ navíc může dovolit, protože po letech bojů uzavřel před dvěma lety dlouhodobý kontrakt na dodávku uhlí od společnosti Czech Coal, který může trvat až do roku 2060. Tím padla možnost, že by od Sokolovské uhelné odebíral větší množství, čímž by se vytvořil tlak na Tykačovu hnědouhelnou skupinu.
Smírné řešení mezi ČEZ a SU ale může být stále ve hře. „O mimosoudním vyrovnání sporů se Sokolovskou uhelnou tak jako v jiných případech jednáme průběžně,“ dodává Kříž.
ČEZ navíc chce vyčlenit Elektrárnu Tisová do samostatné společnosti, čímž by se zjednodušil prodej tohoto energetického zdroje. Logickým partnerem by mohla být právě Sokolovská uhelná, která do této elektrárny dodává hnědé uhlí. Vyčlenění elektrárny podle Kříže poskytuje flexibilitu pro hledání možností pro rozvoj lokality Tisová.
Sokolovská uhelná ovšem v současnosti nemusí být nakloněna velkým investicím. Firma totiž minulý týden vykoupila podle časopisu Respekt 30procentní podíl od akcionáře Jana Kroužeckého. Cena obchodu za necelou třetinu akcií se má pohybovat mezi čtyřmi až pěti miliardami korun. Na transakci vydělá rovněž Tykač, který před lety získal na Kroužeckého podíl práva. Část peněz tak doputuje i k němu. Skončí tím dlouholeté spory mezi Tykačem a akcionáři Sokolovské uhelné Františkem Štěpánkem a Jaroslavem Rokosem.
