Temelín
Otázka osudu jaderné elektrárny Temelín (JETE) zůstává i po jednání vlády, která minulý týden diskutovala o zprávě expertní komise, nevyřešena. Kabinet pověřil ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra a ministra životního prostřed í Miloše Kužvarta, aby připravili do konce dubna varianty dvou základních možností konečného rozhodnutí: dokončit, anebo ne.
Úkolem ministrů je zmínit, a kde to bude možné i kvantifikovat dopady, které obě možné varianty rozhodnutí vyvolají. „Problém je komplexní, není to pouze ekonomická úloha. Nicméně je tam významný a asi rozhodující ekonomický prvek, řekl místopředseda vlády pro ekonomiku Pavel Mertlík.
Podle Mertlíka návrh na dokončení JETE by měl mimo jiné nastínit, zda se má zdroj po dokončení provozovat, nechat v záloze či případně, zda se mají dokončit oba, nebo pouze jeden blok.
Právě tato otázka zajímá nejvíce společnost ČEZ, která podle informací týdeníku EURO má téměř hysterické obavy, že ministři sice rozhodnou elektrárnu dokončit, avšak nedají souhlas k provozu reaktorů. Dosavadní rozpočet JETE předpokládá investice 98,6 miliardy korun.
Zastavení stavby by podle stanoviska ČEZ k expertní zprávě znamenalo natolik závažnou změnu v hospodářské situaci společnosti, že by zřejmě nebylo v jejích silách vyhnout se úpadku.
Celková ztráta takového kroku by pouze v roce rozhodnutí činila 82 miliard korun, v dalších letech pak asi čtyři mi- liardy korun. Při zastavení stavby by hospodaření podniku skončilo ztrátou zhruba 77,5 miliardy korun, když současné základní jmění firmy je 60 miliard Kč.
Zadluženost ČEZ dosahuje v současnosti 48 miliard korun. Z toho je 24 mi- liard v obligacích, zbytek jsou úvěry. Stát garantuje závazky za jedenáct miliard. Většina smluv s investory a věřiteli po- dle ČEZ obsahuje ustanovení, která jim svou provázaností umožňují požádat o předčasné splacení úvěrů najednou. „Toho by společnost ČEZ bez státní pomoci nebyla schopna a pravděpodobnost finančního kolapsu by byla velmi vysoká, uvádí stanovisko.
Firma zároveň odmítla závěr expertní komise, že by teoreticky bylo možné se s věřiteli dohodnout, obzvláště pak s anonymními držiteli obligací.
Vláda bude muset odložit i projednání Energetické politiky ČR, která ovšem s dokončením a provozováním JETE počítá. Ministři tedy nejprve rozhodnou o temelínské elektrárně a pak projednají dlouhodobou energetickou koncepci státu.
Ekologové na protitemelínských demonstracích sice žádají „veřejnou diskusi , avšak ta se po téměř deseti letech octla na mrtvém bodu. K problematice se jen v uplynulých dvou týdnech vyjádřilo mnoho osobností či organizací, avšak stále více lidí v ní ztrácí orientaci.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění (STEM) by až 45 procent obyvatelstva JETE dostavělo, proti se vyslovilo 29 procent. Z toho lze usoudit, že rozhodne-li se vláda pro dostavbu, revoluci v národě to určitě nezpůsobí.
Jelikož problém Temelín se před televizními kamerami nikdy neobjevoval častěji než v těchto týdnech, stále více politiků cítí potřebu se k němu vyjádřit, a tím získat podporu.
I prezident Václav Havel, jenž se podle bývalého šéfa společnosti ČEZ Petra Karase k Temelínu v minulosti vyjadřoval vždy korektně, se najednou staví spíše na stranu odpůrců výstavby.
Premiér Miloš Zeman, který léta považoval JETE za špatnou investici, nyní je spíše pro dostavbu. Zeman tedy fakta ignoroval buď předtím, nebo je ignoruje nyní. Každopádně jde o nekoncepční pří- stup. Zeman a Havel se proto snaží svalit vinu na podnik ČEZ, který podle nich „lhal, pokud jde o termín dostavby i její cenu . Václav Klaus překvapivě přišel s nápadem uspořádat na toto téma referendum, předsedkyně Senátu Benešová by ale Temelín nedokončila. Šéf odborů Richard Falbr je proti, ale jednotliví odborářští bossové jeho názory nesdílejí.
