Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) dnes vydal povolení k dalšímu provozu bloků tři a čtyři Jaderné elektrárny Dukovany, u nichž nynější desetileté licence skončí s letošním rokem. Firma ČEZ tak může další léta provozovat všechny čtyři dukovanské bloky, protože na první dva už povolení dostala. Všechna nová povolení jsou vydaná na dobu neurčitou.
Státní úřad vydal rozhodnutí o dalším provozu třetího a čtvrtého bloku Dukovan na základě žádostí firmy ČEZ podaných letos 30. června. Rozhodnutí úřad zveřejní, až nabudou právní moci. Společnost ČEZ už rozhodnutí dostala do své datové schránky. „Získání povolení neznamená, že máme hotovo a usneme na vavřínech. Čeká nás plnění řady podmínek i periodických kontrol zařízení,“ uvedl ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.
Bez uhlí, ropy a jádra. Elita vymyslela plán
Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie v Česku. Dukovanský blok číslo jedna byl uveden do provozu v roce 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan roce 1987. Ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský na listopadovém semináři ve Valči řekl, že jeho cílem je zajistit u dukovanských bloků provoz minimálně na dalších 20 let.
U prvního bloku Dukovan má ČEZ nové povolení od loňského března a pro druhý blok této elektrárny ho získal letos v červnu. Také u nich původní licence končily s kalendářním rokem. Firma ČEZ ale v obou případech požádala státní úřad o prodloužení původního povolení o několik měsíců kvůli zpoždění způsobenému nutností opakovaně zkontrolovat svary. Kontroly svarů si vynutilo to, že v dokumentaci byly nalezeny jejich nekvalitní rentgenové snímky. Kontroly byly dokončeny v tomto roce.
Dukovany fungují od roku 1985
- První jaderná elektrárna na území Česka se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987. Dukovany nebyly první atomovou elektrárnou v Československu, již od začátku 70. let totiž začala fungovat elektrárna v Jaslovských Bohunicích u slovenské Trnavy (postupně tam vyrostly tři různé zdroje). Současně s dukovanskou elektrárnou vyrostly na řece Jihlavě také dvě vodní nádrže, Dalešice a Mohelno.
- V Dukovanech byly původně čtyři tlakovodní reaktory VVER 440/213, každý o instalovaném výkonu 440 MW (celkový instalovaný výkon elektrárny byl tedy 1760 MW). Po modernizaci v letech 2005 až 2012 byly výkon každého z reaktorů zvýšen na 500 MW a celkový výkon Dukovan je nyní zhruba 2000 MW, prakticky stejně jako v Temelíně, který má dva bloky. Největší hnědouhelná elektrárna v Prunéřově má instalovaný výkon 1050 MW.
- Roční výroba elektřiny se v Dukovanech, které jsou spolu s Temelínem největším zdrojem společnosti ČEZ, dlouhodobě pohybovala kolem 15 miliard kWh. V rekordním roce 2013 to bylo 15,689 miliardy kWh. Loni ovšem elektrárnu už druhým rokem brzdily dlouhé odstávky vyvolané opakovanými kontrolami svarů a prováděním investic potřebných pro další dlouhodobý provoz. Do sítě tak dodala 11,954 TWh elektřiny, nejméně od roku 1988.
- Už loni v březnu získala elektrárna od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení k dalšímu provozu prvního bloku, a to na dobu neurčitou (na rozdíl od předchozí praxe, kdy se povolení obnovovalo po deseti letech). Pro druhý blok získaly Dukovany toto povolení, také neomezené, letos v červnu. Nyní vydal úřad povolení k dalšímu provozu bloků tři a čtyři, u nichž nynější desetileté licence skončí s letošním rokem.
- Kromě čtyř výrobních bloků se v areálu elektrárny nachází také sklad použitého jaderného paliva a úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů. Státní energetická koncepce pak počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků (jak v Dukovanech, tak v Temelíně). Před měsícem požádala společnost ČEZ o posouzení vlivu plánovaných nových jaderných bloků v Dukovanech na životní prostředí, když ministerstvu životního prostředí předala dokumentaci pro takzvaný proces EIA.
- O financování dostavby Dukovan přitom stále není jasno. Vládní Stálý výbor pro jadernou energetiku letos v červnu rozhodl, že se uvažuje o třech modelech - prvním je výstavba prostřednictvím dceřiných společností ČEZ, druhou je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil tyto dceřiné společnosti, a třetí je výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část společnosti ČEZ.
Čtěte také: