Jednoho večera popíjel mediální magnát Georg Kofler víno se Stephanem Reimeltem, tehdejším šéfem technologického obra General Electric (GE) v Německu. Reimelt tvrdil, že není možné vybavit továrnu obnovitelným zdrojem tak, aby investice zůstala pro firmu nákladově neutrální. Kofler, který se vedle televize zajímal i o energetiku a vlastnil projektantskou společnost Kofler Energies, nesouhlasil. Oba manažeři se proto při skleničce vsadili.
Od té doby se staly dvě věci. Georg Kofler prodal Kofler Energies za 763 milionů korun společnosti ČEZ a Reimelt sázku prohrál. Společnosti spadající nyní už pod českého energetického obra se díky propojení téměř sedmi tisíců panelů s kogenerační jednotkou, baterií a zásobníkem tepla v berlínském závodě GE podařilo snížit spotřebu elektřiny o 25 procent a tepla o osm procent.
Výrobce energetické technologie díky tomu vyprodukuje i o 2,2 tisíce tun méně oxidu uhlíku ročně. To je v době rostoucí ceny emisních povolenek, debat o zdanění CO2 a závazku kancléřky Angely Merkelové dosáhnout do roku 2050 v Německu uhlíkové neutrality možná ještě cennější než nižší účet za samotnou elektřinu.
Dukovany na vyšší výkon. ČEZ chce z elektrárny vytáhnout více energie
Dalším drobným bonusem bylo, že GE se díky hybridnímu zdroji podařilo na trhu prorazit s novým produktem. Byť v tomto případě zapůsobila spíše samolibost firmy než nutnost najít inovativní řešení. „Potřebovali jsme elektrárnu vybavit střídači a ty vNěmecku vyrábějí jen Schneider Electric nebo Siemens. Když však přišli z GE a viděli logo konkurenta, okamžitě řekli ne,“ vypráví obchodní šéf Kofler Energies Rolf Naster. V GE proto během šesti týdnů vyvinuli vlastní střídač, kterým společnost vybavila vznikající elektrárnu —, a nyní už ho běžně prodává.
Celá investice se pohybovala v řádu jednotek milionů eur avGE byli s výsledným řešením natolik spokojeni, že poměrně nenápadnou šedivou stavbu na berlínském průmyslovém předměstí vybavili výlohou, skrze kterou mohou zvědavci „kogeneračku“ obdivovat.
Unikátní hybridní elektrárna je totiž jednou z prvních svého druhu v Německu a nejen v Kofler Energies, ale i v mateřské firmě věří, že právě podobné projekty představují lukrativní byznys budoucnosti. ČEZ proto nazývá výrobnu v GE „laboratoří Energiewende“, tedy radikálního obratu v energetice, který v Německu odstartoval v roce 2011 a rozšiřuje se do dalších zemí. Česká společnost je mimochodem stále vlastníkem hybridní elektrárny, GE si ji totiž od Kofler Energies pouze pronajímá.
Dvacetimiliardový trh
ČEZ koupil Kofler Energies loni v létě. Firma v loňském roce utržila přes 34 milionů eur, o pět milionů více než v předchozím roce. Šlo o druhou podobnou investici v Německu, ještě předtím koupila česká společnost firmu Elevion zaměřující se zejména na dodávky a instalační práce pro průmysl a administrativní budovy. Za 95procentní podíl zaplatil ČEZ přes pět miliard korun, s loňskými tržbami ve výši 400 milionů eur je Elevion výrazně větší než Kofler. Obě německé firmy však patří mezi nejvýnosnější společnosti z portfolia energetických služeb ČEZ ESCO.
Mateřský ČEZ se přitom ze zahraničních trhů spíše stahuje. Aktuálně je vprocesu prodej aktiv v Bulharsku, ještě letos by se měla završit první fáze prodeje rozvodné sítě a vysoce ziskových větrných parků Fantanele a Cogealac v Rumunsku. Mluví se i o prodeji polských uhelných elektráren Skawina a Chorzow.
Porcování ČEZ. Rumunský majetek české firmy si chtějí rozdělit tamní státní společnosti
Segmentu energetických služeb zastřešeného ČEZ ESCO se však nastavená strategie netýká. Naopak společnost chce na zahraničních trzích posilovat. Podle šéfa ESCO International Jaroslava Macka dosáhla hodnota trhu energetických služeb v Německu více než 20 miliard eur, v Itálii Francii a Británii je to okolo 15 miliard a i v menším Česku jde o dvou- až třímiliardový trh s růstovým potenciálem.
„Máme odhady růstu v jednotlivých zemích. Na trzích, které ještě nejsou tak rozvinuté, to bude na úrovni deseti procent. V Německu se předpokládá růst od čtyř do deseti procent. V Česku to je nad deseti procenty, i když v některých segmentech je trh už poměrně saturovaný,“ vysvětluje Macek.
My z východu! skanduje ČEZ
Andreas Franke-Ewald pochází původně z Porúří na západě Německa. V poslední době se však generální ředitel Kofler Energies stal fanouškem nováčka Bundesligy, tradičního „dělnického“ klubu 1. FC Union Berlin z jihovýchodu města, který se do nejvyšší fotbalové soutěže dostal letos poprvé od sjednocení země.
Slova hymny klubu od legendární punkové zpěvačky Niny Hagen (zpěvák Tří sester Lou Fanánek Hagen se pojmenoval právě podle ní) „My z východu jdeme vždy kupředu“ by s ním z tribuny stadionu s poetickým názvem U staré hájenky mohlo zpívat i nejvyšší vedení ČEZ s Danielem Benešem v čele.
Společnost ČEZ se zatím zaměřuje především na podporu mládežníků a s výjimkou nymburského basketbalu a Českého olympijského výboru vrcholový sport příliš nepodporuje. Skrze partnerství své „prapravnučky“ Kofler Energies s Unionem Berlín však lze s trochou nadsázky říct, že největší česká energetická společnost letos vstoupila do nejvyšší německé fotbalové soutěže. A management ČEZ má konečně čím kontrovat, když se Daniel Křetínský při neformálních setkáních rozhovoří o své Spartě.
Dozvuky nákupního šílenství: ČEZ počítá náklady balkánského dobrodružství
Nadšení německých energetiků pro berlínský klub má důvod. Kogenerační jednotku pro vytápění tribun i trávníků vždy beznadějně vyprodaného stadionu s kapacitou 22 tisíc diváků dodala rovněž Kofler Energies. I zde se díky investici v hodnotě 1,1 milionu eur podařilo srazit spotřebu o pětinu.
„Celou investici jsme hradili my, zákazník nemusel nic platit. Máme ale desetiletou smlouvu na dodávky energií, skrze niž nám investici splácí,“ vysvětluje Naster před údajně nejhezčí německou kotelnou, jejíž stěny jsou pomalovány hráči Unionu drtícími na hřišti městské rivaly z Herthy BSC. Na rozdíl od závodu GE tedy Kofler teplo a elektřinu klubu přímo prodává. Díky přechodu z topného oleje na zemní plyn spadla roční produkce CO2 o 600 tun.
Cirkus Berlín
Kofler Energies má vůbec štěstí na zakázky, které jsou v metropoli nad Sprévou hodně vidět. Společnost projektovala klimatizační systémy třeba do koncertní a eventové arény Tempodrom při příležitosti navýšení kapacity na 4300 diváků. Hala ve tvaru cirkusového stanu je s Berlínem v mnoha bodech neodmyslitelně spojena.
Její počátky leží ve squatterském hnutí osmdesátých let, kterým je dodnes proslulá populární studentsko-umělecko-turecká čtvrť Kreuzberg. Původní, skutečný cirkusový stan stával v místech dnešního kancléřství. Za architektonickým návrhem zděné budovy stojí kancelář Gerkan, Marg und Partner, která navrhla nejen berlínské hlavní nádraží, ale i stále nedokončené letiště BER. Vzhledem k platným autorským právům museli technikům z Kofler Energies veškeré úpravy na Tempodromu architekti posvětit.
Firma Kofler je zodpovědná i za zásobování energiemi ve vznikajícím monumentálním sídle mediálního giganta Axel Springer. Budova vybavená televizními studii, redakcemi a kancelářemi roste na pozemku někdejší berlínské zdi, v těsné blízkosti původního, rovněž nepřehlédnutelného zlatého domu Axel Springer. Vydavatelství deníku Bild či Die Welt se rádo chlubí množstvím prominentních návštěvníků, namátkou dalajlamy, George Bushe staršího, Michaila Gorbačova a naposledy třeba Elona Muska. Podobný frmol bude nejspíše panovat i v nové budově.
Se zakázkou pro vydavatelství Axel Springer se tak firma Kofler symbolicky vrací k základům, na kterých vznikla, když někdejší šéf televize ProSieben dostal nápad prorazit v energetice. Shodou okolností minoritní podíl v ProSieben dnes vlastní zmíněný majitel Sparty a energeticko-průmyslového impéria EPH Daniel Křetínský. Čeští energetici se zkrátka začínají nad Sprévou dost roztahovat.
Dále čtěte:
Zisk ČEZ stoupl za tři čtvrtletí o polovinu na 13,6 miliard korun, pomohl růst cen elektřiny
Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
Dostavbu jádra bude platit ČEZ. V případě problémů ji ale bude dotovat stát
ČEZ přijde o výjimku z povinného zveřejňování smluv, bude ale v mírnějším režimu
