Výroba takzvané zelené elektřiny v Česku z obnovitelných zdrojů stoupla za posledních sto let 125krát, což je více než u ostatních zdrojů. V době vzniku republiky v roce 1918 podle něj disponovalo Československo jako průmyslový pilíř bývalé monarchie v podstatě jediným typem obnovitelného zdroje, a to vodními elektrárnami.
Mluvčí společnosti ČEZ Martin Schreier uvedl, že tyto zdroje tehdy celkem vyráběly 85 gigawatthodin (GWh) ročně a podílely se tak na celkové produkci elektřiny ze 7,7 procenta. „Po sto letech nacházíme na území České republiky pestré portfolio ekologických elektráren, které loni vyprodukovaly 10.674 GWh. Znamená to 12procentní podíl na celkové tuzemské výrobě elektřiny,“ podotkl mluvčí.
Podle Komory obnovitelných zdrojů energie mohlo být Česko v ukazateli podílu, který tak podle ČEZ za sto let stoupl o 4,3 procentního bodu, dál. „Polovinu spotřeby elektřiny v Česku dokážou výhledově pokrýt větrné turbíny společně s fotovoltaickými elektrárnami na střechách, fasádách nebo brownfieldech, ukazují expertní výpočty. Další nejméně třetinu dodají vodní elektrárny a teplárny na biomasu společně s bioplynkami a plynovými elektrárnami,“ řekl dnes předseda komory Štěpán Chalupa.
Ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač dále uvedl, že československá energetika měla v roce 1918 ve srovnání s dneškem rozdrobenou strukturu výrobních zdrojů a logicky nesrovnatelně nižší úroveň produkce i spotřeby.
„Paleta obnovitelných zdrojů nebyla zdaleka tak pestrá jako dnes, už tehdy hrály ale významnou úlohu. V roce 1930 existovalo dnes stěží uvěřitelných 14 tisíc vodních elektráren - ve srovnání se současnými 1600 v České republice - a jimi vyprodukovaná elektřina se takřka vždy spotřebovala v místě výroby,“ dodal Pleskač.
Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy
Ambiciózní plány na výrazné posílení a centralizaci hydroenergetiky se v meziválečném období podle ČEZ podařilo naplnit jen zčásti, přesto vodní zdroje dokázaly v předválečném roce 1938 vyrobit už 600 GWh elektřiny a posunout se k 14,8procentnímu podílu na celkové produkci. Významným impulzem pro výrobu elektřiny z vody se stala socialistická industrializace, která přinesla dotažení předválečných plánů v hydroenergetice, uvedla firma.
V českých zemích měla prioritu především výstavba takzvané vltavské kaskády, podstatně naopak klesl počet malých vodních elektráren. „Elektrárna Orlík, největší tuzemská akumulační elektrárna, dodala dosud do sítě více než 19 terawatthodin (TWh) elektřiny, tj. ekvivalent pokrytí aktuální spotřeby všech českých domácností po dobu dvou let,“ uvedl ředitel divize výroba ČEZ Ladislav Štěpánek.
Schreier poznamenal, že pestřejší zabarvení dostala mapa obnovitelných zdrojů v České republice až od devadesátých let 20. století, ve zrychlenější podobě v první dekádě 21. století. „S rozvojem nových technologií si cestu do rukou malovýrobců našly nejprve větrné elektrárny, u nichž stonásobný růst od roku 2003 dospěl zatím k instalovanému výkonu 311 megawattů (MW). Následovaly zhruba od roku 2008 fotovoltaické instalace - s šestisetnásobkem instalovaného výkonu, který čítá 2130 MW. Se zázemím zejména v zemědělském sektoru vzrostl mezi lety 2008 až 2013 desetinásobně asi na 330 MW také instalovaný výkon v zařízeních na využití bioplynu,“ dodal mluvčí. Postupně podle něj roste například i výroba z biomasy.
Už dříve ČEZ uvedl, že hrubá roční spotřeba elektřiny v Česku od roku 1918 do roku 2018 stoupla z jedné na téměř 74 TWh. Celkový výkon elektráren na území dnešní České republiky stoupl za stejnou dobu let 28krát, výroba vzrostla 80krát.
Přečtěte si také:
