Kapitola VI
Kapsch to má v kapse * Sázka na Spyru * Tajemný deblokátor * Strašně uspokojující ČEZ * Tošovský žije!
Kapsch to má v kapse
Tendr na elektronické mýtné v Česku rozkmotřil dva velké kamarády: italskou firmu Autostrade a rakouský Kapsch. Mikrovlnný systém v Rakousku zavedla Autostrade a k technologickému vybavení využila Kapsch. Autostrade se rozhodla účastnit tendru v Česku proto, že chtěla využít svoje čerstvé zkušenosti z Rakouska, a to včetně dobré spolupráce s Kapschem. Rakouská firma se ale sebevědomě vzdala spolupráce s Italy s jistotou, že její šance v Česku jsou nejvyšší, a šla do soutěže sama.
Autostrade byla připravena vybudovat systém za 17 miliard korun, Kapsch za 22 miliard. Logika řádného hospodáře velela jednoznačně. Rozhodnutí dobrého hospodáře bylo ale klasicky české.
Premiér Jiří Paroubek prohlásil, že bez souhlasného stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nelze přistoupit k budování systému mýtného. K čemu potřebuje Paroubek, který je jindy tak rozhodný, verdikt brněnského úřadu? Pro alibi, aby mohl s lidovci vládnout i po tomto divném tendru, nebo jako pojistku pro případ, kdy je z vlády konečně vyhodí? Premiér tvrdí, že pokud ÚOHS námitky vyřazených uchazečů uzná, bude to znamenat politickou smrt ministra dopravy. „Jednal bych opravdu rychle,“ napsal premiér minulý týden do Lidových novin.
Jediný, kdo může mít v této kauze čisté svědomí, je poslanec ČSSD František Koníček. Ten, když viděl, jakým způsobem hodnocení nabídek probíhá, okamžitě rezignoval na členství ve výběrové komisi.
Sázka na Spyru Poslanci se s velkou vervou připravují na jednání parlamentní komise, která si dala za úkol vyšetřit okolnosti privatizace české petrochemie, a zejména skandál kolem prodeje holdingu Unipetrol polské PKN Orlen. Ještě se ani definitivně neshodli na tom, které aktéry této dlouhé a nepřehledné ságy na výslech pozvou, a jistý český podnikatel už údajně předal jistému významnému českému poslanci první várku otázek, které má položit některým svědkům. Proč dlouze zkoumat písemnosti a vymýšlet chytré otázky, když je všechno předem připraveno, že? Sázkové kanceláře by mohly vypsat kurz na polského lobbistu Jacka Spyru, klíčovou osobu kauzy, zda se před komisi předstoupí. Kdo vsadí milion na to, že se Spyra na poslance vykašle, vyhraje.
Tajemný deblokátor
Ministerstvo financí zarytě mlčí o tom, za kolik procent jeho úředníci vymáhali dluh Sýrie vůči Česku, který podle informací týdeníku EURO činil (bez úroků) přibližně 660 milionů dolarů. Resort Bohuslava Sobotky veškeré informace o procesu vymáhání dluhu chytře utajil, přestože se jedná o peníze do státního rozpočtu. Podle nepotvrzených zpráv Sýrie vrátila deset procent, zbytek byl odpuštěn. Kdo souhlasil s deseti procenty?
Když stát něco tají, novináři začínají spekulovat. Třeba takto: Nebylo to náhodou tak, že ze Sýrie odešlo 25 procent, do českého státního rozpočtu přišlo jen deset a zbytek si vzal nějaký tajemný prostředník? Když se dá něco deblokovat za 25 procent, proč z toho český státní úředník vezme jen deset?
Kouzelná je i formulace, kterou ministerstvo financí používá: dluh nebyl vymáhán, ale vyřešen. Připomíná to slova legendárního šéfideologa KSČ Vasila Biľaka, který koncem osmdesátých let po svém návratu z Německa novinářům řekl jen tolik: „My mame problemy. Oni maju problemy. A problemy budeme spoločne rešat.“
Strašně uspokojující ČEZ Před několika týdny jsme v této rubrice psali o tom, že novopečený ministr zemědělství Jan Mládek může dostat v kabinetu Jiřího Paroubka další post, křeslo odcházejícího místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Avšak Mládek to asi nebude, protože v tomto případě by Paroubkovi chyběl při hlasováních jeden hlas. Tento týden jsme zaslechli jinou variantu, která zní: Jiří Havel. Tento ekonom byl předsedou Fondu národního majetku od roku 2000 do dubna 2001 a od letošního června je předsedou dozorčí rady společnosti ČEZ. „Mohu potvrdit, že pan premiér mě v této otázce dosud neoslovil. A kdybych osloven byl, lichotilo by mi to. Uvedl bych však tři jména lidí, kteří by to určitě dělali lépe než já. Neptejte se ale, koho bych navrhoval,“ sdělil týdeníku EURO Havel. Kdyby přesto šel na necelých šest měsíců do vlády, musel by opustit funkci ve firmě ČEZ, což se Havlovi příliš nezamlouvá. „V této společnosti jsem rád, protože po dlouhých letech ji konečně vidím skvěle fungovat. Je to strašně uspokojující pocit,“ dodal Havel. Takže Paroubek bude muset hledat dál.
Tošovský žije! Minulé úterý se v českých bankovních kruzích začala rychle šířit informace, že bývalý guvernér České národní banky, bývalý premiér České republiky a nynější viceprezident mezinárodní banky BIS v Basileji Josef Tošovský havaroval a zemřel. Redaktoři serveru Euro OnLine hned zavolali do Švýcarska jeho sekretářce a ta klidným hlasem sdělila, že Tošovský je na služební cestě v Singapuru a že právě s ním mluvila. Takže všechno v naprostém pořádku. Jak vůbec mohla taková fáma vzniknout? Jednoduše: Dopravní nehodu bohužel nepřežil někdejší náměstek ministra dopravy Michal Tošovský. Bylo mu 55 let. Jedno je ovšem jisté, vzpomeneme-li na jedno staré pořekadlo: Josef Tošovský se musí dožít vysokého věku!
