Po letech stagnace začíná opět v Česku růst spotřeba zemního plynu. Za zvýšením stojí jeden jediný odběratel – paroplynová elektrárna společnosti ČEZ v severočeských Počeradech. Dosud většinou odstavené zařízení je nyní v provozu pět dní v týdnu.
V srpnu o 18 procent, v září o 14. Tak výrazný nárůst spotřeby zemního plynu dlouho Česko nezaznamenalo. Na vině není brzký příchod zimy ani ekonomický boom, ale hlavně rostoucí využití paroplynového cyklu v Počeradech.
Nové zařízení, které vyrostlo v areálu uhelné elektrárny na Lounsku, uvedl ČEZ do provozu na konci roku 2013. V prvních letech však zůstávalo většinou odstavené. Vzhledem k drahému zemnímu plynu a poměrně nízkým cenám elektřiny se nevyplatilo novou elektrárnu za 16 miliard korun spouštět do provozu.
Letos v létě se situace změnila ve prospěch plynových elektráren. Paroplynový cyklus nyní „jede“ pět dní v týdnu a mimo provoz je pouze o víkendech. „Jsme v režimu takzvaného dispečerského řízení,“ dodává k tomu manažer elektrárny Martin Borovský. To v praxi znamená, že zařízení reaguje na požadavky dispečerů a obchodníků a mění svůj výkon podle situace na trhu.
| ČEZ by měl i v příštích čtyřech letech vést Daniel Beneš. Čtěte více: Beneš zůstane v čele ČEZ další čtyři roky  |
Právě to je výhoda plynových elektráren - za poměrně krátký čas od spuštění mohou začít dodávat elektřinu do sítě. Paroplyn od svého spuštění vyrobil celkem 2,3 miliardy kilowatthodin elektřiny, nejvíce z toho v druhém pololetí letošního roku. Pokud by zůstal dlouhodobě v provozu po všechny pracovní dny, propálil by ročně 760 milionů metrů krychlových plynu. To představuje jednu desetinu spotřeby v Česku.
Podobný návrat dosud přehlíženého zemního plynu „do hry“ lze pozorovat i v dalších evropských zemích včetně Německa. Růst cen černého uhlí totiž snížil rentabilitu provozu elektráren spalujícího toto palivo. Od srpna tak vychází výhodněji vyrábět elektřinu ze zemního plynu než z černého uhlí.
Čtěte také:
