Úředníci musejí vysvětlit, proč dospěli k jiným závěrům než ÚOHS
Pokud Finanční ředitelství v Ostravě hodlá přece jen udělit společnosti Mittal Steel Ostrava pokutu 2,4 miliardy korun za údajné předražení koksu, musí sehnat pádné argumenty. Ty původní, na jejichž základě úředníci rozhodovali, zdaleka nestačí a mají mnoho nedostatků. To aspoň tvrdí ve svém rozhodnutí ministerstvo financí, které počátkem roku pokutu zrušilo a vrátilo ji do Ostravy k dalšímu doplnění a objasnění. Slabou útěchou pro finanční úředníky může být, že ve svém verdiktu neudělali žádnou procesní chybu. Vyplývá to z rozhodnutí resortu financí, jež má týdeník EURO k dispozici.
Neprokázáno.
Materiál, na jehož základě finanční ředitelství pokutu udělilo, hodnotilo ministerstvo financí následovně: „Z věcného hlediska poskytuje obsáhlý spisový materiál řadu informací a skutečností, které by mohly nasvědčovat, že v kontrolovaném období byl skutečně porušen cenový předpis.“ Jedním dechem však zpráva dodává, že finanční úřad prohřešek proti zákonu o cenách v několika bodech zcela spolehlivě neprokázal, a tudíž udělil pokutu neoprávněně. Finanční úřad udělil 2,4miliardovou pokutu společnosti Mittal Steel Ostrava (MSO) koncem loňského roku. Za to, že se hutě v roce 2004 údajně provinily proti zákonu o cenách, když své dceřiné společnosti, Vysokým pecím Ostrava (VPO), prodávaly předražený koks. To se pak projevilo i v cenách tekutého surového železa, které prý až za dvojnásobek oproti té obvyklé nakupuje od VPO společnost Vítkovice Steel. Posledně jmenovaná firma dala Finančnímu úřadu v Ostravě podnět k šetření. Vítkovice Steel a Vysoké pece Ostrava již několik let vedou spor o ceny dodávek surového železa. Případem se zabývá soud a antimonopolní úřad.
Špatně vymezený trh.
Ministerstvo financí ve zmíněném dokumentu tvrdí, že finanční úřad s naprostou jistotou neprokázal, že geografický rozměr trhu s koksem, na němž působila společnost Mittal Steel Ostrava, byl ohraničen areálem seskupení společnosti Mittal. Tedy že úřad zkoumal dění pouze v takto úzce ohraničeném prostoru, aniž by přihlédl k situaci v regionu a k aktuálním cenám na souvisejících trzích. Takže vycházel z neúplných údajů.
Tím argumentují ve svém prohlášení i ocelárny: „Vymezit trh pouze jako existující obchodní vztah mezi dodavatelem a odběratelem zcela popírá reálnou situaci.“ Společnost dále konstatuje, že jen několik kilometrů od sídla MSO a VPO je další producent koksu, firma OKD. „Její výroba vysokopecního koksu je srovnatelná s naší, a navíc od ní část jejich produkce nakupujeme,“ uvedl MSO. V oblasti je i další významný producent zmíněné suroviny - Třinecké železárny. „Podle finančního ředitelství však relevantní trh končí za plotem našeho areálu,“ posteskla si firma.
S tímto tvrzením částečně souhlasí ve svém rozhodnutí i ministerstvo financí: „Navíc nelze s jistotou považovat za prokázané, že otevřený trh, na němž působí i další producenti, nepřekračoval hranice České republiky. Z toho důvodu není možné považovat za jednoznačně prokázané ani výhodnější postavení společnosti Mittal Steel Ostrava.“ Ministerstvo rovněž poukazuje na to, že prokázáno ani není, vystupují-li MSO a VPO vůči sobě jako samostatní soutěžitelé, či nikoli. „Z tohoto důvodu chybí i spolehlivý důkaz, že sjednané ceny mezi firmami byly skutečně vyšší než obvyklé,“ dodalo ministerstvo.
Sháňka po argumentech.
Finanční ředitelství v Ostravě tak dle požadavků ministerstva financí musí v dalším šetření prokázat, že Mittal Steel Ostrava skutečně VPO za dodávky koksu účtoval vyšší než obvyklé ceny. Ministerstvu však jako důkaz viny nepostačí údaje z areálu firmy, ale vyžaduje i další data o cenách. Nejen od ostatních českých producentů, ale i z trhů mimo Českou republiku. Ministerstvo tak podpořilo jeden z argumentů společnosti Mittal Steel Ostrava, která upozorňuje, že v roce 2004, který byl předmětem zkoumání Finančního ředitelství v Ostravě, vzrostla poptávka po koksu a například Čína jej dovážela z celého světa. „Z toho pohledu lze relevantní trh s vysokopecním koksem vymezit jako celosvětový. Podíl Mittal Steel Ostrava na něm je zanedbatelný, a nelze tedy v žádném případě hovořit o významnějším hospodářském postavení firmy. Omezíme-li relevantní trh pouze na oblast střední Evropy, kde existují srovnatelné tržní podmínky včetně případných nákladů na dopravu, činí tržní podíl firmy pět procent,“ uvedla hutní společnost.
Cenami, které si za koks v roce 2004 účtovala firma MSO, se před časem zabýval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Žádný prohřešek proti zákonu však neshledal. Kalouskův resort proto přikázal Finančnímu úřadu v Ostravě: „Pokud dospějete k jinému názoru, musíte rozdílný postoj zdůvodnit a vysvětlit.“
