Evropa hrozí Česku stopnutím dotací kvůli špatnému posuzování vlivu staveb na přírodu
Nikdo z politiků to dosud neřekl nahlas.
Česku jen pár týdnů před volbami reálně hrozí, že mu Evropská unie zarazí dotace, konkrétně ty stavební, v objemu desítek miliard korun. Problém je v tom, že Česko špatně přijalo směrnici o posuzování vlivu staveb na přírodu. Ministerstva dopravy, životního prostředí, průmyslu nebo místního rozvoje teď horečně jednají o tom, jak delikátní situaci vyřešit.
Český průšvih O průšvihu ví česká vláda od 25. dubna, kdy Evropská komise takzvané infrigementové řízení zahájila. Když dokument o potížích s posuzováním vlivu staveb na přírodu (EIA) úředníci na ministerstvech pročítali, zprvu to nevypadalo vážně. Koneckonců na potíže s EIA upozornila Evropská komise coby hlídací pes už několikrát a Česko je vždy vyřešilo. Vždy šlo ale vesměs o drobnosti. Jenže nyní je situace vážnější a míří na celý složitý povolovací proces.
Evropa v dokumentu sice nic o zastavení proudu dotací přímo neříká, ale mezi řádky to vyčetli jak odborníci z neziskových organizací, tak ministerstvo dopravy, kterého se problém týká asi nejvíce. „Podle mého názoru to velmi pravděpodobně může tento výsledek přinést. Řízení nemíří přímo na proud dotací, ale řada evropských plateb je podmíněna dodržováním evropských předpisů. Kdyby ty naše přejaté nebyly s těmi evropskými v souladu, byl by to důvod pro zastavení dotací,“ říká právník Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
Ministerstvo dopravy jde ještě dál. „Kdybychom pokračovali v taktice našich předchůdců, tak nám hrozí, že Brusel neuzná všechna ta stavební projednávání a že se úplně zastaví infrastrukturní stavby,“ obává se ministr dopravy v demisi Zdeněk Žák.
Výčet staveb, které jsou zastavením eurodotací ohroženy, by byl dlouhý. Je to de facto každá počínaje miliardovými projekty na stavby dálnic nebo továren a konče třeba venkovským parkovištěm.
Na koho to padne A kde je vlastně problém? Směrnice EIA přistála v českém právním řádu v roce 2002. Jakkoli je zvláštní, že samu její podstatu napadá Evropská komise až po dvanácti letech, stěžejní výtky míří k tomu, že posuzování vlivu na životní prostředí je oddělené od dalších povolovacích procesů, například stavebního nebo územního řízení. A zejména, že okruh těch, kteří mohou vznášet své připomínky, je v procesu EIA jiný než v ostatních povolovacích řízeních. Jednoduše shrnuto, Evropě vadí český chaos. „Chybou je zejména to, že posuzování vlivu stavby na přírodu, které vede ministerstvo životního prostředí, a je to složitý proces, je ve finále jen takovým neformálním rozhodnutím,“ komentuje právník Pavel Černý.
Výtky Evropské komise navíc přicházejí v nevhodné době. Na stůl přistály ministrům, kteří se za pár týdnů ze svých úřadů poroučeli. Nyní je řeší přechodná vláda, která to má takříkajíc už za pár, a normy, které by měly situaci napravit, budou schvalovat poslanci, kteří se budou muset po volbách rychle rozkoukat. Přitom každý měsíc prodlení znamená větší a větší pravděpodobnost zastavení dotací.
„Spolupracujeme v této věci se všemi dotčenými resorty, s Evropskou komisí jednáme prostřednictvím ministerstva zahraničí,“ popisuje mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík. Zároveň doplňuje, že evropská pravidla nedovolují k řízením, která ještě neskončila, poskytovat podrobnější informace. Kdo ovládne miliardy Ministerstvo dopravy už připravuje změnu, která by mohla Evropskou komisi uchlácholit. „Řekli jsme si, že to vezmeme z gruntu.
Stejně jako v sousedním Německu to bude jasný proces, který bude mít své lhůty. Stejně jako dosud budou moci všichni vznést své připomínky, na druhé straně v jeden okamžik to projednávání skončí a nikdo nebude moci vznášet stále nové a nové obstrukční požadavky,“ plánuje ministr dopravy Zdeněk Žák.
Takticky ale mlčí o další věci a to je boj mezi jednotlivými resorty. Podle toho, jak totiž Česko nová pravidla nastaví, bude mít tenkterý ministr palec na přísunu euromiliard.
Žák samozřejmě bojuje za resort dopravy, výtky Evropské komise ale spíše směřují k tomu, aby rozhodující, nebo alespoň velmi silný hlas mělo ministerstvo životního prostředí.
A to by potom křeslo ministra, který jinak jezdí na Šumavu pozorovat kůrovce, stouplo mezi politiky velmi v ceně. Nová norma by navíc neplatila jen nyní, ale nejméně i po celé další programovací období EU.
A ještě jednu výhodu by nová ekologická pravidla přinesla. Když by se po uzavření připomínek nemohly už žádné vznášet, zkrátila by se doba například u výstavby dálnic.
„V našich podmínkách jde o roky,“ tvrdí ministr dopravy. Zda ale Evropa české úpravy bude akceptovat a kdy je schválí tuzemský Parlament, není jasné.
Přírodní zákony Příkladem průtahů, kterým by měla nová pravidla udělat přítrž, může být poslední chybějící úsek severočeské D8. Ředitelství silnic už kvůli neustálým odvoláváním vzdalo snahu, aby ho postavilo za evropské dotace. Dobře ví, že na něj Evropa peníze nepošle. Chyba je přitom na straně státu. Při plánování trasy přes Chráněnou krajinnou oblast Českého středohoří před osmnácti lety dali úředníci ministerstva životního prostředí veřejnosti jen malou šanci vyjádřit se k projednávané trase. Následky jsou patrné dodnes. Přestože zbytek dálnice funguje, úsek Českým středohořím dosud nemá jasné datum otevření. Aktivisté navíc napadají každé nové rozhodnutí a povolení, které úřady k poslednímu úseku dálnice vydají.
To, že má Česko špatně nastavené podmínky, vědí úřady už několik let. „My jsme řešení, bohužel neúspěšně, navrhovali již v minulosti, při přípravě novely stavebního zákona, tedy v době, kdy žádná výtka komise do Česka nebyla ještě odeslána,“ říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl. Nový stavební zákon platí od letošního ledna.
Na potíže upozorňoval i Ekologický právní servis, a to ve studii, kterou platila sama Evropská unie. „Pro oblast plánování a schvalování dopravních staveb je charakteristický velký počet různých úředních postupů, které povolení konkrétní stavby předcházejí. Řízení jsou mnohdy komplikovaná, opakuje se projednávání stejných nebo obdobných dokumentů a není zajištěna logická časová návaznost,“ stojí ve studii.
Při používání směrnice EIA dělají české úřady podle dokumentu chybu zejména v tom, že postupují salámovou metodou. Jinak řečeno, podle názoru EU se mají projekty posuzovat jako celek, v Česku se často posuzuje vliv na Co je EIA?
* EIA je zkratkou anglických slov Environmental Impact Assessment, tedy vyhodnocení vlivu na životní prostředí.
* Má určit, jaký vliv bude mít konkrétní stavba nebo jiný projekt na obyvatelstvo a životní prostředí. Princip tohoto řízení spočívá v tom, že připomínky a námitky k danému projektu může vznést kdokoli z veřejnosti.
* Proces vedou krajské úřady, případně ministerstvo životního prostředí, nepodléhá správnímu řádu a nelze se proti němu odvolat. * První obdobný zákon přijal Kongres USA v roce 1969. U nás zákon začal platit v roce 1992 a vycházel právě z americké legislativy.
* Správní úřad (například stavební úřad) při svém rozhodování vždy bere v úvahu obsah stanoviska EIA a zahrnuje připomínky do svého rozhodnutí. V opačném případě uvede důvody, proč se tak nerozhodl.
* Platnost stanoviska EIA je pět let a může být prodlouženo o dalších pět let, a to i opakovaně, pokud nedošlo k podstatným změnám v projektu.
životní prostředí u dopravních staveb po jednotlivých částech, navíc nenavazujících. Třeba u již zmiňované D8 úřady posuzovaly vliv u úseku přes České středohoří až jako poslední, když byly ostatní části schváleny. Dálnici tedy nebylo možné už vést jinudy. Stejně se postupuje i u jihočeské dálnice D3.
Mezi další chyby, které se při hodnocení vlivu staveb dělají, patří podle studie ještě neposuzování nepřímých dopadů na přírodu. Příkladem je silnice R52, která má spojit Brno s Vídní. Stejnou silnici zmiňuje studie ještě jednou, a to jako příklad dalších prohřešků, konkrétně posuzování alternativ, tedy využití stávajících silnic.
Přestože má EIA doporučující charakter, úřady se jí obvykle řídí. V poslední době se ke směrnici jako k záchraně upnuly například obce protestující proti rozšíření letiště ve Vodochodech nebo občanské iniciativy protestující proti stavbě jezů u Děčína.
Evropská komise upozornila Česko na problémy už několikrát, a to je pokaždé vyřešilo. Vždy šlo ale o drobnosti, nyní je situace vážnější
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
