Chapadlo jménem Miceli

Italská Cosa Nostra přišla o svého „ministra zahraničí“

Poslední červnový den bylo na letišti Simón Bolívar nedaleko Caracasu rušno. Do rodné Kolumbie byl deportován Harold Gamboa hledaný kvůli korupci a napojení na drogovou mafii. Hlavně ale do rodné Itálie odletěl s policejním doprovodem jiný chycený ptáček – Salvatore Miceli.
„Zatknutí bosse Miceliho je velkou ranou pro Cosu Nostru,“ komentoval jeho dopadení bývalý šéf italské parlamentní komise pro boj s organizovaným zločinem Giuseppe Luma. Od roku 2003, kdy byla prokázána Miceliho role prostředníka mezi kolumbijskými kartely a sicilskou Cosou Nostrou a kalabrijskou ’Ndranghetou, figuroval třiašedesátiletý Sicilan na seznamu pěti nejhledanějších evropských drogových bossů. Aby ne, když měl pod palcem ty největší drogové obchody mezi oběma kontinenty.

Zlatonosná slepice

Dle italského deníku Sole 24 Ore se Miceli stal jedním z velvyslanců Cosy Nostry a obávané ’Ndranghety, protože byl považován za „rozumného chlapíka schopného sloučit i vodu s olejem“. Ne že by byl až takovým diplomatem, ale před nájemnými vrahy preferoval obchodní jednání – avšak ve stylu hollywoodského Vita Corleoneho: buď dolary, nebo kulka do hlavy. Vždyť se mu také v mafiánských kruzích kromě „ministr zahraničí“ přezdívalo i „slepice, co snáší zlatá vejce“.
Salvatore Miceli se narodil v západosicilském městečku Salemi v provincii Trapani a šel ve stopách svého děda Salvatora Zizza, kápa místní mafie a proslulého obchodníka s heroinem. V sedmdesátých letech minulého století se podílel na řadě únosů, jež sloužily k získání financí na drogové obchody klanů působících v provincii Trapani. V roce 1983 byl Miceli poprvé zatčen v Palermu, podruhé putoval za mříže o sedm let později. Před vynesením rozsudku ho ale propustili a podařilo se mu uprchnout do zahraničí.
Palermský kmotr Giovanni Brusca odsoudil Miceliho po nezdařené dodávce kokainu na počátku devadesátých let k smrti. Ortel ale zažehnali Vincenzo Sinacori, jeden z „řezníků“ trapaniské mafie, a boss z městečka Castelvetrano Matteo Messina Denaro. Ti dali „kolegům“ z Palerma jasně najevo, že Miceli patří mafii v provincii Trapani, takže bez svolení tamních kmotrů proti němu nemohou podnikat žádná opatření.

Slabá náplast reputaci

Ve Venezuele žil Miceli údajně od roku 2001. Pobýval se svou manželkou a synem ve městě Calabozo ve státě Guárico, kde byl spolumajitelem hotelu. Dle španělského deníku El País Miceli často cestoval na falešné doklady mezi USA, Kolumbií a Venezuelou. Již v roce 2004 zjistili vyšetřovatelé Miceliho napojení na bosse Mariana Agateho, jenž je za mřížemi od roku 1985 za vraždu soudce Giacoma Ciacia Montalva a starosty městečka Castelvetrano Vita Lipariho. Agate dle policie organizoval drogové zásilky z vězení prostřednictvím svého syna Epifania, který byl v kontaktu s mužem ze Salemi – míněno Micelim.
Italské ministerstvo vnitra tvrdí, že Miceli spolupracoval rovněž s Filippem Casamentem, zástupcem Cosy Nostry v americkém New Jersey, a Robertem Pannunzim, jenž byl do svého dopadení v roce 2004 klíčovým mužem ’Ndranghety v Kolumbii. Sám Miceli po svém zatčení pouze uvedl, že do země přiletěl před rokem, že mu jeho děti posílaly peníze z Itálie a že bydlel po různých hotelech. Osudným se mu nakonec stal hotel Caracas Cumberland ve čtvrti Chacaíto, respektive žena, jež ho zde měla navštívit a kterou agenti italské policie a Interpolu ve spolupráci s místní policií několik dní před Miceliho zatčením sledovali. Sicilanovi nepomohlo ani několik plastických operací obličeje, které údajně podstoupil.

Tranzit přes Venezuelu

Italská policie uštědřila další velkou ránu sicilské mafii během několika posledních let. V roce 2006 například zatkla „šéfa šéfů“ Bernarda Provenzana a o rok později jeho nástupce Salvatora Lo Piccola. Zda setnutí chapadla jménem Miceli pomůže vylepšit reputaci Venezuely, je nejisté. Dle výroční zprávy amerického úřadu pro mezinárodní strategii v boji s narkotiky se v zemi v letech 2002 až 2007 zpětinásobil objem pašovaných drog a Venezuela je dnes hlavní tranzitní zemí pro dodávky kolumbijského kokainu a heroinu do USA a Evropy. Z podpory drogového byznysu úřad navíc obvinil i několik vysokých venezuelských úředníků včetně Ramóna Rodrígueze Chacina, bývalého ministra vnitra a blízkého spolupracovníka prezidenta Huga Cháveze.