Pokud firma dělá CSR projekty tak, aby byly přínosné i pro ni, bude je dělat dlouhodobě, tvrdí manažerka společenské odpovědnosti T-Mobilu
Půjčovna dvojkol, ruční výrobce skateboardů, bezlepková kavárna, rodinná včelí farma nebo třeba výukové centrum pro imobilní. To je jen část z projektů, které podpořila společnost T-Mobile v rámci projektu Rozjezdy pro začínající podnikatele. Největší český mobilní operátor loni na podzim vyhlásil první ročník soutěže, do které se přihlásilo přes 340 podnikatelů, začínajících firem i neziskových organizací. Vítězným subjektům T-Mobile v rámci finanční podpory, telekomunikačních a IT produktů, marketingového balíčku a poradenství rozdělil přes sedm milionů korun. „Soutěžili jak lidé se zajímavou myšlenkou a odhodláním prorazit, tak i podnikatelé, kteří již mají běžící projekt a hledají cestu, jak dál růst. Počet přihlášených, a především opravdu dobrých nápadů nás pozitivně překvapil. Budoucnost naší země je nadějná,“ říká Petra Pavičová, manažerka společenské odpovědnosti (CSR) v T-Mobilu, která má projekt Rozjezdy na starost.
Co přivedlo T-Mobile k myšlence vytvořit soutěž pro začínající podnikatele? Když jsem nastoupila do T-Mobilu, udělala jsem si analýzu aktivit, co v rámci společenské odpovědnosti děláme a jak jsme efektivní. S příchodem nového generálního ředitele Milana Vašiny také začal být větší tlak na efektivitu CSR projektů, aby to bylo užitečné pro obě strany. Ne každý takový přístup vnímá pozitivně, občas nám je vytýkáno, že nemůžeme v „charitě“ vidět byznys. Ale já zastávám názor, že pokud firma dělá CSR projekty tak, aby byly přínosné i pro ni samotnou, bude to dělat dlouhodobě. Protože jakmile děláte nějaké dobrovolnické nebo filantropické aktivity s prospěchem pouze pro druhou stranu, je CSR první aktivita, kterou firma v době krize zastaví. Interně jsem také zaznamenala problém obchodníků či marketingu s navazováním kontaktů s novými firmami či podnikateli. Začali jsme proto hledat cestu, která by tyto oblasti propojila.
Projektů zaměřených na začínající podnikatele je v Česku několik. Čím jste se chtěli odlišit? Od začátku jsme to chtěli dělat jinak, naším cílem byli ti opravdu drobní podnikatelé, nikoli projekty z IT a moderních oborů, které jsou hojně podporovány. Chtěli jsme vytvořit spíše platformu pro sdílení zkušeností – ať už samotných podnikatelů, našich partnerů či neziskovek.
Do prvního ročníku Rozjezdů se přihlásilo 343 soutěžících. Bylo pro vás tolik projektů překvapením? Bylo to velmi pozitivní překvapení, za úspěch bychom považovali sto přihlášených. I v dalších ohledech byl tento projekt pro nás velkou neznámou, už jen proto, že jsme sami vymysleli něco nového a následně jsme to téměř celé vlastními silami zrealizovali.
Dá se ze soutěžních projektů vypozorovat nějaký trend? Například obory, kterým se začínající podnikatelé věnují, nebo větší ambice v některých regionech Česka? My jsme soutěž udělali celorepublikovou, ve čtrnácti regionálních kolech jsme dali prostor k prezentaci zajímavým projektům ze všech krajů České republiky. Nejvíce soutěžících bylo podle předpokladů z Prahy a středních Čech. Zajímavé například bylo, že hodně podnikatelů se přihlásilo v Olomouci a Zlíně, ale ve finále jsme zjistili, že většina z nich měla byznys postavený spíše na snech než na reálných předpokladech. Naopak třeba Liberecký a Ústecký kraj se prezentovaly velmi realistickými projekty nebo i fungujícími firmami. Zaujal mne například projekt paní Jahodové z Ústí nad Labem, která kvůli svému koníčku – šití – skončila ve vrcholové manažerské pozici a začala se živit šitím dresů a obleků pro taneční soutěže. Vzhledem ke své minulosti měla projekt skvěle připravený, stejně jako měla do koruny naplánované využití případné výhry. Z hlediska oborů jsem postrádala více projektů z výrobní oblasti, většina soutěžících se zaměřovala na služby.
Čím nejvíc malí podnikatelé v Česku trpí? Nedostatkem informací a praktických rad. Může se zdát, že na internetu je potřebných informací dost, ale probrat se spoustou formulářů a dat, které úřady vyžadují, je opravdu náročné. Téměř nikdo přitom těm lidem nedá konkrétní, praktickou radu co a jak v rozjezdu podnikání dělat, získat zpětnou vazbu od někoho zkušeného. Celkově bych řekla, že úřady, potažmo stát, se o podnikatele moc nestarají. Podpora malého živnostenského podnikání je minimální, soustředí se na hi-tech obor. Přitom v době krize mohou drobní podnikatelé této zemi pomoci. Na druhou stranu bylo na řadě účastníků Rozjezdů vidět, že když má člověk odhodlání, zvládnout se to dá.
Bylo podmínkou, aby účastníci soutěže byli klienty T-Mobilu? Absolutně ne. Řada z nich využívala služeb jiných operátorů, ale vzhledem k tomu, že součástí výhry byly i telekomunikační služby naší firmy, část z nich v současnosti přechází k T-Mobilu.
Nedávno jste vyhlásili druhý ročník Rozjezdů. Jaké jsou vaše ambice? Rádi bychom překonali počet soutěžících. Ještě před vyhlášením se nám ozývali nedočkaví začínající podnikatelé, kteří se chtěli přihlásit poté, co si přečetli spousty pozitivních ohlasů. Na druhou stranu tentokrát nebudou soutěžit neziskové organizace, jejichž potřeby budeme řešit v rámci jiných CSR programů.
