Umělá inteligence ChatGPT nedávno úspěšně složila právní zkoušky ve čtyřech kurzech minnesotské univerzity a pak i jednu další na ekonomické a obchodní fakultě pensilvánské univerzity známé jako Wharton School of Business. Profesoři přitom dopředu vůbec nevěděli, že opravují test napsaný chatbotem.
V prvním případě získal program po vyplnění 95 otázek s výběrem odpovědí a 12 otevřených otázek průměrnou známku C+ (velmi dobře) a dosáhl úspěšného hodnocení ve všech čtyřech kurzech. Ještě lépe si pak ChatGPT vedl při zkoušce z obchodního managementu ve Whartonu, kde byl ohodnocen známkou B (výborně minus). Tamní profesor Christian Terwiesch k tomu podle CNN uvedl, že chatbot odvedl „úžasnou práci“ při zodpovězení základních otázek řízení operací a analýzy procesů. Potýkal se ale s pokročilejšími výzvami a dělal „překvapivé chyby se základní matematikou, které mohou být obrovského rozsahu“.
Chatbot může škodit, ale i pomáhat
Výsledky testů přicházejí v době, kdy rostoucí počet škol a učitelů vyjadřuje obavy z bezprostředního dopadu ChatGPT na studenty a jejich schopnosti podvádět při zadaných úkolech. Někteří pedagogové už nyní kvůli umělé inteligenci svá zadání přehodnocují. I přesto ale zatím zůstává nejasné, jak rozšířené používání tohoto nástroje mezi studenty je a jak problematický dopad by to mohlo mít na samotnou výuku.
Někteří lidé si každopádně myslí, že pozitivní přínos tohoto nástroje výrazně převažuje. „ChatGPT se potýkal s nejklasičtějšími součástmi našich zkoušek, jako je odhalování potenciálních právních problémů a hloubková analýza uplatňování právních norem na fakta jednotlivých případů. Domnívám se, že umělá inteligence by mohla být velmi užitečná při vytváření prvních návrhů, které by pak studenti mohli vylepšovat,“ tvrdí profesor práva na minnesotské univerzitě Jon Choi.
Americký vědec se také domnívá, že spolupráce člověka a umělé inteligence je jedním z nejlepších příkladů jejího využití: „Chatboti se podle mě v blízké budoucnosti stanou zcela standardními nástroji, které budou právníci běžně využívat. Univerzity by tedy měly své studenty na tuto možnost připravit. Pokud ale profesoři budou chtít pokračovat v testování jednoduchého vybavování právních pravidel a doktrín, budou muset zavést omezení, jako je třeba zákaz používání internetu během zkoušek.“
Vzdělávací systém by se měl změnit
S Choiovým názorem víceméně souhlasí i profesor Terwiesch. Podle něj byl ChatGPT „pozoruhodně dobrý“ v úpravě svých odpovědí v reakci na lidské rady. Když totiž člověk upozornil umělou inteligenci na chybu, ta většinou dokázala svoji odpověď přepracovat a opravit, což naznačuje potenciál pro vzájemnou spolupráci.
Dle Terwiesche ovšem dosáhl chatbot u zkoušek natolik dobrých výsledků, že by ho studenti během testů rozhodně používat neměli. „Zákazy jsou potřeba. Když dáte doktorovi titul, také od něj očekáváte znalost medicíny, a nikoliv schopnost používat robota. Totéž by mělo platit i pro další doklady o dosaženém vzdělání, a to včetně titulů v oborech práva a obchodu,“ myslí si profesor.
Podobně na danou problematiku hledí i veřejné školy v New Yorku a Seattlu, které již používání ChatGPT ve svých areálech zcela zakázaly. I přesto ale Terwiesch věří, že tato technologie své místo na školách má. „Pokud náš vzdělávací systém zůstane stejný jako před příchodem umělé inteligence, promarnili jsme úžasnou příležitost ke zlepšení,“ domnívá se vědec.
