BÍLINA Od roku 1992 vystřídaly Lázně Bílina u Teplic řadu majitelů. Žádný z nich ale neudržel lázeňskou tradici. Léčebna potíží trávicího a pohybového ústrojí s více než třísetletou historií pomalu chátrá. Město Bílina nemá peníze, a proto už čtyři roky hledá kupce nebo partnera pro opravu budov a provoz lázní.
BÍLINA
Od roku 1992 vystřídaly Lázně Bílina u Teplic řadu majitelů. Žádný z nich ale neudržel lázeňskou tradici. Léčebna potíží trávicího a pohybového ústrojí s více než třísetletou historií pomalu chátrá.
Město Bílina nemá peníze, a proto už čtyři roky hledá kupce nebo partnera pro opravu budov a provoz lázní. Na svých internetových stránkách nabízí dvě základní varianty.
První z nich je dlouhodobý pronájem na 20 až 30 let s tím, že město uhradí rekonstrukci částečně nebo úplně. Pokud by se investor částečně podílel na opravě areálu, přicházejí v úvahu další dva podscénáře: buď by uhradil do dvou let smluvní část z předpokládaných nákladů na rekonstrukci celého areálu. Anebo zaplatil část nákladů na modernizaci vybraných objektů. Opět do dvou let.
Druhá varianta počítá se založením akciové společnosti s většinovým či menšinovým podílem města Bíliny. Právě tuto alternativu chtělo využít několik zájemců, vždy však z projektu sešlo. Podle znaleckého posudku činí současná hodnota areálu včetně pozemků asi 50 milionů korun.
LÁZNĚ S TRADICÍ
Bílinské lázně Kyselka patřily do roku 1948 rodu Lobkowiczů. Poté byly znárodněny a zahrnuty do komplexu Československých státních lázní. Až do roku 1989 zde fungovala dětská léčebna.
V roce 1992 získal Wiliam Lobkowicz areál lázní v restituci zpět. Několik let jej provozoval, ale pak ho nabídl k odprodeji městu Bílina, které chtělo udržet lázeňskou tradici. Město ale nemělo dostatek finančních prostředků, a proto muselo od koupě odstoupit. Za 79 milionů korun tak lázně společně s vřídly nakonec Lobkowicz v roce 1997 prodal pražské soukromé společnosti Felicitas spojené s podnikatelem Vojtěchem Milkou. Lázně měly projít rekonstrukcí za 40 milionů korun, po níž by se změnily buď v zařízení pro rodící ženy, nebo na lázeňské a rehabilitační zařízení pro vrcholové manažery.
Firma Felicitas sice lázně zprovoznila, ale pouze na krátkou dobu. Za Milkovy éry byl uzavřen zámecký park, údajně kvůli tomu, aby jej vandalové neničili. V listopadu 1998 společnost Felicitas prodala lázně městu Bílina. „Původní nabídka ze strany Vojtěcha Milka byla kolem 50 milionů. Cenu se nám podařilo více než dvojnásobně snížit. Kromě hlavní budovy a dalších zařízení patří do komplexu i lázeňský park o rozloze 10,5 hektaru,“ uvedl na konci roku 1998 tehdejší starosta Bíliny Čestmír Duda. Nynější místostarosta Milan Pecháček situaci popisuje: „Areál jsme koupili za 18 a půl milionu korun v takovém stavu, že z vnitřního vybavení nezbyly ani zásuvky, byly tam jen holé stěny.“
POMŮŽE PROJEKT?
V roce 2002 přišla nová naděje. Pražská společnost American International Capital CZ chtěla do rekonstrukce lázní dát 380 milionů korun. Peníze na opravu by vložila do akciové společnosti, do níž by město Bílina přispělo objektem lázní a cestovní kancelář Balnys SPA svým know-how. Záměr obnovit třísetletou tradici léčby nervových poruch a pohybového i trávicího ústrojí však nevyšel. Podle Pecháčka byla takových zájemců o vytvoření akciové společnosti už celá řada, ale plány vždy zkrachovaly na financích.
Na konci loňského roku vznikla Lázeňská komise, ve které zasedají zástupci všech politických stran z rady města. Rozhodla, že je třeba vytvořit podnikatelský záměr na využití areálu. Za tímto účelem bylo vypsáno výběrové řízení, které vyhrála pražská společnost NeXa. Ta by měla projekt předložit do konce června. Částku, jež by v současné době byla potřebná na opravu a zprovoznění lázní, odhaduje Milan Pecháček na 350 až 400 milionů korun.
NA CO LÁKAT NÁVŠTĚVNÍKY
* tradice lázeňského místa
* léčebné kúry
* klidné prostředí
* alternativa ke klasické dovolené
* doprovodný kulturní program
* sportovní vyžití
* speciální program pro vybrané skupiny (rodiny, senioři, zaměstnanci firmy apod.)
Foto popis| Začátek 20. století.