Evropské země, které spolu s Velkou Británií, USA a dalšími vládami v návaznosti na probíhající ruskou invazi na Ukrajinu zabavily jachty ruských oligarchů, čeká nelehký úkol. Musí totiž vyřešit, jak s nimi naloží. Zmrazení majetku, je podle odborníků na sankce tím nejjednodušším krokem, rozhodnout, co s nimi udělat a komu přidělit výnosy, však představuje o poznání náročnější proces. Ten by mohl vyústit i v dlouholeté soudní spory.
Mezi postižené oligarchy patří podle webu CNBC třeba podnikatel Alexej Mordašov, kterému úředníci v italské Imperii zabavili jeho bezmála 65metrovou jachtu. O své luxusní plavidlo kotvící ve francouzském přístavu La Ciotat přišel stejným způsobem i šéf ruského ropného impéria Rosněft Igor Sečin, přičemž pozornosti úřadů neunikl ani resortní komplex byznysmena Ališera Usmananova na Sardinii. Jeho hodnota se pohybuje kolem 18 milionů dolarů, tedy v přepočtu více než 415 milionů korun.
„Spojujeme se s našimi evropskými spojenci, abychom našli a zabavili vaše jachty, vaše luxusní byty, vaše soukromá letadla. Přijdeme si pro vaše nepoctivé zisky,“ varoval ruskou elitu ve svém projevu prezident Joe Biden. Proces zabavení jejich majetku však nebude tak jednoduchý.
Sankce, jaké lidstvo nezažilo
Kromě lišících se zákonů napříč jednotlivými zeměmi je nutné vzít v potaz také to, že se jedná o zcela bezprecedentní situaci. Současné sankce jdou totiž mnohem dál než jakékoli dosavadní. „Jsme v neprobádaných vodách,“ uvádí Benjamin Maltby, partner britské advokátní kanceláře Keystone Law a odborník na právo týkající se jachet a luxusního majetku. S ničím podobným se za dobu svého působení nikdy nesetkal.
Právní experti tvrdí, že sankce jako takové neumožňují jednotlivým zemím vlastnictví lodí jednoduše převzít. Na základě amerických a většiny evropských zákonů tak zmrazený majetek zůstává stále ve vlastnictví oligarchů. Nelze jej navíc převést ani prodat. Úřady je mohou pouze zajistit v docích a zabránit jim v odplutí na ,bezpečnější‘ břehy.
Aby bylo možné jachty skutečně zabavit a převzít do vlastnictví, museli by státní zástupci prokázat, že byl majetek součástí trestného činu, anebo že představuje výnos z nezákonné činnosti. I tak lze však zabavení provést pouze na základě soudního příkazu. „Vláda musí prokázat jak trestný čin, tak i souvislosti,“ konstatuje Stefan Cassella, bývalý šéf oddělení pro zabavování majetku a praní špinavých peněz úřadu amerického státního zástupce v Marylandu.
Trestný čin pak může být velmi obtížné prokázat, a to z toho důvodu, že je nutné majetek miliardářů s touto činnosti přímo spojit. „Oligarchové by mohli rozumně argumentovat: ,Jednal jsem v rámci zákonů platných v Rusku a v Evropě‘,“ vysvětluje Maltby s tím, že prokázání trestné činnosti může trvat i roky.
Vlastníka lze dohledat jen stěží
Situaci komplikuje rovněž fakt, že ruští oligarchové dokáží svůj majetek velmi dobře ochránit. K tomu, aby skryli skutečné vlastnictví, často využívají fiktivní společnosti, trusty, offshorové jurisdikce, ale také síť rodinných příslušníků a spolupracovníků. Konkrétně luxusní jachty jsou téměř vždy vlastněny samostatnými právnickými osobami. Navíc bývají registrovány v zemích, jako jsou Panama, Britské Panenské ostrovy či Kajmanské ostrovy, protože všechny tyto lokality mají v daném ohledu příznivé zákony. Takový se ostatně případ Usmanovova 156 metrů dlouhého plavidla Dilbar, jež bylo v Karibiku registrováno prostřednictvím právnické osoby se sídlem na Maltě.
„Identita reálného vlastníka není na mnoha těchto místech veřejně známá. Takže abyste zjistili, kdo jím ve skutečnosti je, musíte nejprve rozetnout gordický uzel offshorových struktur,“ říká Maltby. V případě, že by byla vláda v tomto ohledu úspěšná, a nakonec se rozhodla aktivum prodat, připadne výtěžek obvykle orgánům činným v trestním řízení.
Kdo pokryje údržbu?
Nový návrh zákona nazvaný jako ,Yachts for Ukraine Act‘, který se právě formuje v americkém Kongresu, by umožnil úřadům zabavit jakýkoli majetek ruské elity v USA, jehož hodnota je větší než pět milionů dolarů (zhruba 115 milionů korun). Díky němu by mohla vláda Spojených států majetek prodat a peníze poslat na pomoc Ukrajině. Myšlenkou rychlejší cesty ke zmrazení majetku oligarchů se momentálně zabývají i ve Velké Británii, kde zatím sankce tímto směrem uvaleny nebyly.
Vedle samotných jachet a honosných sídel zahalených do právního vakua se spory povedou pravděpodobně také o to, kdo bude financovat jejich provoz. Za placení posádek, personálu, údržby a poplatků za zabavený majetek jsou technicky zodpovědní oligarchové. Ti tuto povinnost ale samozřejmě mohou odmítnout. Problém by mohl být také s provedením finančních transakcí ze zahraničí.
Údržba plavidel je přitom extrémně důležitá. Pokud se zanedbá, mohla by rychle začít chátrat. „Mohlo by dojít k situaci, kdy dluhy narostou a hodnota plavidla klesne. Pak nastane okamžik, kdy už je toho moc, dluhy jsou tak obrovské, že je jachta zabavena a prodána, aby je zaplatila,“ přibližuje Maltby jeden z možných scénářů a dodává, že otázkou zůstává také budoucnost samotného personálu.
