Generální ředitel GTS říká, že vlastnit FWA síť není nutné
Milan Rusnák (39)
Generální ředitel firem GTS Czech Net, GTS INEC a Dattel, které jsou registrovány pod společnou obchodní značkou GTS a nyní fúzují. Vystudoval mezinárodní marketing na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě. Svoji profesní dráhu začal ve sféře mezinárodního obchodu. V roce 1989 nastoupil do společnosti Telstra (OTC Australia), kde pracoval v oddělení mezinárodních vztahů a později v oddělení prodeje a marketingu. Od roku 1992 působil v investiční skupině této společnosti zaměřené na investice zejména v Asii. Později pracoval v Kazachstánu, kde založil pobočku firmy Telstra a společný podnik s firmou Kazaktelecom - Satel. V roce 1996 nastoupil do společnosti Global TeleSystems Group (GTS). Jeho úkolem bylo založit a řídit Golden Telecom, druhého největšího operátora v Kyjevě na Ukrajině. Poté, co GTS získala majoritní podíl ve firmě Dattel, byl od roku 1998 jejím generálním ředitelem. V nynější funkci je od února 2000.
EURO: Sbíral jste telekomunikační zkušenosti jak v západní části světa, tak ve východní. Jak výrazně Česká republika v telekomunikacích zaostává?
RUSNÁK: Telekomunikace jsou věrným zrcadlem celé společnosti. Naše ústředny v Čechách, optická vlákna či multiplexory nejsou o nic horší než ty na západě. Služby, které se dnes v západní části světa poskytují, zejména z oblasti e–businessu a e–commerce, tady ale ještě nejsou rozšířené. To není tím, že by na to české telekomunikace nestačily. Důvodem je, že zákazníci je ještě nevyužívají a většinou ani nemají možnost, aby je využívali. Porovnejte si třeba penetraci na trhu kreditních karet či internetu.
EURO: Vaše firma GTS prohlásila, že by v Česku chtěla být iniciátorem rozvoje e–businessu. Co pro to děláte?
RUSNÁK: Rozvoj e–businessu není samozřejmě záležitostí jedné firmy. My k tomu můžeme pouze více či méně přispět. Když budu konkrétní, tak mohu hovořit například o data–centrech. V západní Evropě jsou taková centra běžná, i v Česku se objevily první pokusy, ale zatím je to všechno v plenkách. Vybudovat data–centrum v Praze považujeme za důležitou věc a nyní na tom usilovně pracujeme. Počítáme s nimi i v dalších větších městech. Jedna věc samozřejmě je zřídit samotné centrum, druhá poskytnout k němu konektivitu – připojení mezi centrem a zákazníky. Náš zákazník musí dostat příležitost svůj e–business rozvíjet. Pokud toho nebude schopen po telekomunikační stránce, tak se jeho elektronický obchod nikdy nenastartuje.
EURO: GTS patří mezi alternativními operátory z hlediska obratu i počtu zákazníků k těm největším. Přesto se o ní téměř nemluví a nepíše. Proč nejste vidět?
RUSNÁK: To je jednoduché. Dali jsme méně peněz na reklamu než naši konkurenti. Tvrdíme, že naše reklama je nákladově efektivní. Je otázkou, zda je firemní image nejdůležitější. Pro někoho ano, pro někoho ne. My za rozhodující považujeme tržby a zisk. Investujeme sice do reklamy, ale ještě více do výstavby sítě. Výsledkem je, že máme daleko vyšší tržby než další alternativní operátoři. Budování značky je pro nás až druhým krokem v pořadí. Nechci vstupovat do svědomí našim konkurentům, ptát se jich, kolik do reklamy vložili a zda to byly vhodně investované prostředky. Možná jsou teď známější, než jsme my, ale ekonomický výsledek tomu neodpovídá.
EURO: Nedávno proběhla bitva o podobu telekomunikačního zákona. Na jedné straně bylo slyšet Český Telecom, na druhé téměř výhradně Contactel a Aliatel. Proč se GTS do debaty vůbec nezapojila?
RUSNÁK: My jsme se zapojili, možná ale ne tak agresivně jako jiní. Jsou totiž bitvy, ve kterých vyhrát lze, a jiné, kde to možné není. Telekomunikační zákon byl podle nás ten druhý případ. Zájmem státu bylo od začátku zvýšit před privatizací hodnotu Českého Telecomu a tomu podřídit i zákon. Nedovedli jsme si představit, jak prosadit něco jiného. Svůj názor jsme řekli v rámci Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí, na Českém telekomunikačním úřadě i na resortním ministerstvu. Vyhnuli jsem se pouze medializaci našeho stanoviska. Spor se vedl hlavně o službu „volba operátora . To je věc pro nové provozovatele dosti lákavá. Po jejím zavedení totiž stačí, když firmy postaví pouze pár ústředen, nemusí pokládat kabely k zákazníkům, protože ty už má položeny Český Telecom. Mohou začít velmi rychle konkurovat – nabídnou nižší tarify a hovory budou přesměrovány k nim. Někteří operátoři ve svých byznysplánech měli možná tuto alternativu až příliš zvýrazněnou. My jsme od začátku považovali za důležité ke klíčovým zákazníkům stavět vlastní přístupové sítě. Teprve potom, někde v úplně spodní části našeho byznysplánu, máme i nabídku služeb každému jednotlivému občanu. A s tím právě souvisí volba operátora. Celá ta věc nás sice také zasáhne, ale ne až tak tvrdě, aby tím byla ohrožena existence naší firmy.
EURO: Pokud si představíte budoucí spektrum českých telekomunikačních firem, kde byste chtěl, aby se GTS nacházela?
RUSNÁK: Chceme být prvním fixním alternativním operátorem na trhu, tedy hned za dominantním Českým Telecomem. Kritériem pro nás jsou tržby, nikoli počet zákazníků. Na této pozici jsme vlastně již dnes a hodláme si ji udržet.
EURO: Téměř každá telekomunikační firma se označuje za v jistém smyslu největší. Firma GTS například uvádí, že vlastní největší internetovou síť v Evropě. Ono se však už ani nechce všem těm superlativům věřit. Není těch „největších firem v Evropě příliš?
RUSNÁK: A kdo ještě prezentuje, že má největší internetovou síť v Evropě?
EURO: Těžko někoho jmenovat. Pokud je ale známo, tak třeba KPNQwest říká, že buduje panevropskou síť s největší kapacitou.
RUSNÁK: Naše kapacita se za poslední měsíce v některých místech zvýšila dokonce na desetinásobek původního stavu. I naši konkurenti si u nás kapacitu kupují. Síť GTS Ebone je každopádně největší internetovou sítí v Evropě, nemluvím teď o světě.
EURO: Má ta neustálá honba za vyšší kapacitou vlastně ještě reálné opodstatnění. Není to již jen jakýsi sport či mánie?
RUSNÁK: Evidentně roste poptávka a musíme se snažit tomu kapacitou přizpůsobit. Když se zvyšuje kapacita na páteřních sítích – takových, jako jsou Ebone či KPNQwest – operátoři, kteří od nás kapacitu nakupují, jsou pak schopni své náklady snižovat a snižovat ceny pro své zákazníky. To má obrovský význam. Dnes má většina lidí doma pouze základní dial–up připojení prostřednictvím modemu a běžné telefonní sítě. To se bude rychle měnit. Už se těším, až budu mít doma připojení třeba rychlostí 2 Mb/s. Zlevňováním internetu se tato země skutečně stane elektronickou společností. Způsob komunikace se od základu změní.
EURO: V lednu 2001 bude liberalizován trh veřejné hlasové služby. Co si myslíte, že se stane? Čekáte velký třesk?
RUSNÁK: Nedomnívám se. Klesnou mezinárodní tarify, to je celosvětový trend. U nás už to také začalo a bude to pokračovat. Jsem názoru, že místní ceny půjdou nahoru, ať už ve formě vyššího paušálu, nebo nějakého vyššího hovorného za provolaný impuls či sekundu, to podle toho, jak kdo účtuje.
Nedovedu dopředu odhadnout vývoj vztahů mezi operátory. Je třeba připomenout, že sice máme telekomunikační zákon, ale zatím nemáme propojovací dohody mezi provozovateli. Na nich se teď pracuje a do konce roku by se měly dořešit. Až se dořeší a podepíší, tak se také musí zavést. To bude nějakou dobu trvat. Rychlost uzavírání a používání těchto smluv je v zájmu nových operátorů, už ne tolik Českého Telecomu. My jsme vlastně výjimkou v tom, že propojovací smlouvu s Telecomem máme. Je sice již staršího data – jde o dědictví po pražském Dattelu, který se stal součástí GTS – ale do doby, než bude podepsána úplně nová smlouva, nám postačuje.
EURO: Nemáte protekci v tom, že nynější generální ředitel Českého Telecomu Přemysl Klíma Dattel zakládal a dlouho mu i šéfoval?
RUSNÁK: Absolutně žádnou. Neříkám to proto, že se to ode mě očekává. Myslím, že na Dattel je pan Klíma možná ještě přísnější než na kohokoliv jiného. Právě proto, aby z něčeho takového nemohl být obviňován.
EURO: GTS uvádí, že je vlastníkem 99,1 procenta akcií Dattelu. Kdo vlastní zbytek?
RUSNÁK: Dattel dříve vlastnili zaměstnanci. V rámci vstupu GTS došlo k vyrovnání s většinou akcionářů. Pouze dva z těžko pochopitelných důvodů odmítli prodat. Očekávali asi, že akcie budou mít později větší hodnotu. Neuvědomili si, že o těch 0,9 procenta akcií už nebudeme mít zájem. Nám to dělá samozřejmě určité administrativní problémy, ale jinak to žádný smysl nemá.
EURO: Náš právní řád ale dává menšinovým akcionářům do rukou zbraně, jejichž prostřednictvím mohou narušit chod celé společnosti. Příkladů z nedávné doby je řada.
RUSNÁK: Vím, na co narážíte. Nemyslím si, že v Dattelu je situace takto postavená. Menšinoví akcionáři blokovat do určité míry mohou, ale nemohou zabrzdit chod celé firmy. Pokud se k nim chováme podle zákona, tak jsou jejich práva v tomto směru minimální.
EURO: Nyní jste začali expandovat z Prahy i do jiných regionů České republiky. Chce se GTS stát celoplošným operátorem?
RUSNÁK: Už jím vlastně jsme. Dnes máme pobočky v Brně, v Ostravě, další bude v Plzni. Do konce roku budeme mít naši síť asi ve dvaceti regionech. Nemůžeme aspirovat na druhé místo v Česku, pokud v něm nebudeme celoplošně přítomni. Jenom s Prahou vydržet nemůžeme. Chceme jít bez výjimky do všech center budoucích krajů a potom i do některých dalších vybraných lokalit. Probíhá to postupně – objednává se infrastruktura, různá zařízení, hledají se lidé…
EURO: Je to složité sehnat nové zaměstnance do telekomunikačního sektoru?
RUSNÁK: Ano, protože zdroje jsou omezené. Lidé přicházejí buď z Telecomu, nebo z některých firem vyrábějících telekomunikační zařízení. Jelikož na trh vstupují další firmy a ty existující rostou, zájem o telekomunikační pracovníky daleko převyšuje nabídku na trhu práce.
EURO: Nebylo by řešením, aby naše vláda dala nabídku expertům z jiných zemích, podobně jako to učinila vláda německá?
RUSNÁK: Myslím si, že by to stálo za to. Museli bychom hledat směrem na východ. Pokud bychom hledali ve slovanských zemích, jazyk by neměl být problém, pokud někde jinde, tak asi ano. My již nyní v Česku zaměstnáváme několik lidí ze států bývalého Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie. Česká republika je pro ně atraktivní a lidé, kteří přicházejí, mají v sobě zdravou dravost. Chtějí ukázat, že se Čechům plně vyrovnají. Často jsou i lepší.
EURO: Má Praha šanci stát se internetovým a telekomunikačním centrem východní Evropy?
RUSNÁK: Každopádně. Rozvoj telekomunikací je zde největší. Už nyní je napojení Prahy na evropské sítě lepší než ve všech dalších východoevropských zemích. Telekomunikační prostředí v České republice je také nejliberálnější. Takové není ani v Polsku, ani v Maďarsku, ani na Slovensku. GTS buduje v Evropě tři data–centra a to čtvrté bude v Praze.
EURO: V únoru jste ohlásili spojení GTS Czech Net, GTS INEC a Dattelu pod jednu obchodní značku. Kdy dojde i k faktické fúzi?
RUSNÁK: Stále se na tom pracuje. Je to zdlouhavý proces, který zahrnuje různá povolení, registrace. Do konce roku by ke spojení ale mělo dojít. Věřte, že pracovníci naší účtárny se již nemohou dočkat.
EURO: GTS je vnímána především jako firma poskytující širokopásmové služby větším firmám, avšak firma Dattel se orientovala ve velké míře na menší, rezidenční klientelu. Chcete do budoucna udržet obě větve podnikání?
RUSNÁK: Dattel se orientoval na domácnosti, protože neměl jiné východisko. V roce 1995 dostal od vlády k dispozici vymezené území v centru Prahy, kde sice bylo „pár firem, ale ještě více domácností. Faktem je, že kdyby dnes měl někdo postavit byznysplán na výstavbě telekomunikačních sítí do každé domácnosti, tak zkrachuje. Nemá šanci. Pro Dattel to byl ztrátový byznys. Náklady s tím spojené jsou obrovské. Stavět sítě do každého sídliště či vesnice GTS určitě nebude. Nemá smysl, aby byli v Česku třeba čtyři fixní telekomunikační operátoři a každý tahal kabely i k tomu nejmenšímu zákazníkovi. Naopak má smysl, aby každý zákazník dostal nabídku od těchto čtyř firem. Právě pro tyto případy je důležitá již zmíněná služba volba operátora.
EURO: Alternativou budovánífixních přístupových sítí, zejména ke středně velké firemní klientele, jsou bezdrátové FWA sítě. O tři licence na jejich výstavbu a provozování se právě nynízačalo bojovat v tendru. Zájemcůje řada i vy jste projevili zájem. Jak je to pro vás klíčová záležitost? Co se stane, když licenci nezískáte?
RUSNÁK: Po zvážení všech aspektů jsme se rozhodli tendru se neúčastnit. V lokalitách, které považujeme za zajímavé, využijeme lokální sítě nebo přístup „point to multipoint v pásmu 3,5 GHz. Rovněž předpokládáme, že se staneme zákazníky těch operátorů, kteří v tendru uspějí.
EURO: To je tedy váš plán „B ?
RUSNÁK: Ano, a není to až tak špatný plán. Už proto, že licence stojí 150 milionů korun a další stovky milionů bude stát výstavba sítě. Rozdíl mezi oběma variantami není tak velký, aby nás z toho musela bolet hlava.
EURO: GTS je zaměřena na fixní sítě. Nyní se však stále více mluví o mobilním přístupu k internetu. Jak se s tím vyrovnáváte?
RUSNÁK: Internet je fantastický v možnosti surfování. Avšak surfovat na mobilním telefonu asi nikdo nebude. Má omezenou kapacitu, přenos je dosti pomalý, obrazovka malá, je to celkově nešikovné. Mobilní internet má smysl, když nutně potřebujete informace a jste mimo kancelář či bydliště. Ale jak často jej využijete? Dvakrát či třikrát za týden. Nikdy vám mobil nepřinese takový komfort jako počítač. Nechci tvrdit, že mobilní internet nemá perspektivu, ale není hrozbou pro fixní operátory. U hlasových služeb je to samozřejmě něco naprosto jiného.
