Člen vedení evropského bankovního dohledu je v jistém slova smyslu euroskeptik
Aniž by si toho příliš mnoho lidí v Česku všimlo, v rámci protikrizových opatření v Bruselu nedávno proběhla revoluce. Dohled nad bankami, pojišťovnami a kapitálovým trhem už nebude čistě záležitostí jednotlivých států. Od Nového roku se budou na určování pravidel významně podílet i nově vzniklé agentury evropského dohledu. Zvlášť v případě bank to byli hlavně Češi, kdo měl problém nová pravidla skousnout. Přesto se právě jednomu z Čechů podařilo probojovat se do vedení takzvané Evropské bankovní agentury (EBA). David Rozumek, současný ředitel dohledu nad finančním trhem v České národní bance, je od nynějška jedním z šesti lidí, kteří zasedají ve správní radě evropského bankovního dohledu.
EURO: Proč vůbec ČNB usilovala o zastoupení v instituci, jejíž vznik sama velmi silně kritizovala? ROZUMEK: Česká národní banka je opravdu velmi kritická, a to nejen k této agentuře, ale vůbec k celé řadě opatření na evropské úrovni. Máme ovšem za to, že právě proto je nezbytné v takových agenturách figurovat, abychom mohli uplatňovat svůj názor a vyjadřovat se ke konkrétním opatřením, která se tam chystají.
EURO: Jak to ale vnímají ostatní hráči na evropské úrovni? ROZUMEK: Zvenčí se může zdát, že když je hlas ČNB tak kritický, je ojedinělý, my ale máme své sympatizanty. Při vyjednávání jsme začali u zemí, které jsou nám názorově blízké. Nejprve jsme jednali v zemích střední a východní Evropy, potom u severských států a nakonec došlo i na velké státy jako Německo nebo Velká Británie. Výhodou je, že celkově je složení té správní rady sestavené hlavně ze zástupců států s podobným názorem, jako je ten náš.
EURO: Takhle to skoro zní, jako by Češi byli architekti vedení EBA… ROZUMEK: Ano i ne. Řekl bych to tak, že jsme se silně podíleli. Za region jsme hodně spolupracovali s Polskem, protože pro ně jsme logickým a přirozeným partnerem. Troufám si říci, že spolu s nimi jsme byli v centru dění. EURO: Jestli tomu dobře rozumím, EBA bude vydávat závazné regulace pro všechny banky v EU – je to tak? ROZUMEK: Ano. Jde o závazná nařízení, která budou přímo účinná. Pokud bych to měl přenést na české prostředí, přirovnal bych to k vyhlášce. Mám-li být konkrétní, budeme upravovat například reporting, tedy co všechno musí banka ze svých výsledků zveřejnit dohledu. Časem se půjde i do opatření, která mají vliv přímo na podnikání bank. Částečně se dá také počítat s kapitálovými požadavky, tedy s bankovními rezervami.
EURO: Vzhledem k tomu, že jde o protikrizové opatření, budete například moci říci – ne, banky nesmějí držet tento typ cenných papírů, nebo jen v omezené míře, protože jsou nebezpečná? ROZUMEK: V tuhle chvíli si to neumím moc představit a musím říci, že kdyby na to došlo, byli bychom velmi proti. To už by podle nás měla být výsada národních regulátorů.
EURO: To je pak ale těžké si představit, že by EBA mohla někdy zabránit finanční krizi, nebo k tomu přispět. ROZUMEK: K tomu jsem popravdě velmi skeptický. V krizi selhali zejména národní regulátoři, kteří jsou dohledu nejblíže. To, že se nad nimi postaví nějaká zastřešující organizace, podle mě není řešení. Aby to mohlo mít nějaké takové ambice, agentura by musela mít dohledové pravomoci. A to by zase musela mít nějakou reálnou odpovědnost – to není jen náš názor, ale i většiny dalších členů.
EURO: Takže spíš než nějakou pojistku proti krizi, jak to bylo prezentováno, jde ve skutečnosti jen o další posílení moci evropských institucí… ROZUMEK: Asi tak bych to viděl. Na druhou stranu se strůjcům té myšlenky jejich záměr podařil. Nějaký zárodek společného evropského dohledu tu je, takže zastánci tohoto přístupu mohou slavit úspěch. To ale není nějak zvlášť nová myšlenka, ta byla zřejmá už před krizí. Já osobně jsem tu myšlenku poprvé rozpoznal při vyjednávání o evropské směrnici o kapitálovém trhu (tzv. směrnice MiFiD – pozn. redakce), tedy někdy v roce 2004, a už tehdy to bylo ve hře.
EURO: Nemyslíte, že protikrizová opatření jsou mnohem úspěšnější ve Spojených státech? ROZUMEK: Já jsem si to také dlouho myslel, než jsem přijel do Spojených států. Naposledy jsem tam byl na podzim roku 2009, a to pro mě bylo velké rozčarování. Ministerstvo financí například připravilo návrh, na kterém byla shoda v rámci odborné veřejnosti, a ten návrh šel do politického procesu. Většina těch bankéřů potom říkala – když nám z toho vyjde alespoň 40 procent z původního návrhu, budeme rádi. Na první pohled Amerika skutečně vypadá dynamicky, ale i ten systém má nějaké meze.
EURO: Zpátky do Evropy. Je už vyčísleno, kolik bude provoz agentury EBA stát? ROZUMEK: Jedná se přibližně o 12,6 milionu eur za rok 2011, tedy více než 300 milionů korun.
EURO: A kolik musí přispívat Česká národní banka? ROZUMEK: Je to někde kolem šesti milionů korun ročně, což je docela dost. Za další dvě agentury jsou ty poplatky obdobné a za tyto peníze už pár lidí uživíte, takže ta částka je solidní. Náš názor byl, že jsou ty rozpočty moc rozmáchlé, ale byly tam i hlasy za větší příspěvky. Jde také o vymezení nějaké mocenské pozice těch agentur, mám-li to tak říct, vůči ostatním evropských institucím. To je podle mě hlavní důvod.
EURO: Která témata teď pro vás budou klíčová? ROZUMEK: Ta, která jsou klíčová i pro Českou republiku. V první řadě jsou to zátěžové testy evropských bank. Chtěl bych pomoci tomu, aby ten proces měl nějaký směrodatný výsledek. Jak víte, minulé kolo zátěžových testů bylo hodně kritizováno. I my, kteří jsme se ho přímo neúčastnili, jsme odhalili celou řadu slabých míst. Minulé testy byly přímo konstruovány tak, aby uspokojily politickou objednávku, a to musí být jinak. Navíc žádnou jistotu nepřinesly, ve výsledku si všichni oddechli, že už je to za námi.
EURO: Zátěžové testy jsou ale důležité hlavně pro starší členy unie. Co se bude dotýkat přímo nás? ROZUMEK: Dalším tématem, které se k nám časem zřejmě dostane, je úprava krizového managementu. Evropská komise se už delší dobu snaží udělat nějaký rámec pro řízení krizových situací v Unii, byl k tomu už dokonce vydán stostránkový dokument. Kdybych měl být konkrétní, obavu vzbuzuje třeba část o umožnění co nejvolnějšího pohybu likvidity na úrovni bankovní skupiny. Když si vezmete strukturu českého bankovnictví, kde většina bank patří matkám v zahraničí, znamenalo by to de facto usnadnění odlivu peněz z českého trhu pryč. Ale jsou zde i významné koncepční omyly.
EURO: Předpokládám, že takový návrh prosazují hlavně Německo a Francie… ROZUMEK: A jiní. Pokud vím, tak ta myšlenka se opakovaně vrací ze strany Rakouska. To je něco, co vnímáme velmi kriticky, a pochopitelně v tom nejsme sami. Bohužel se to téma v těch dokumentech udrželo, a tím pádem se rozvijí dál. To už je ta salámová metoda evropských institucí. Jakmile nějaké téma udržíte byť jen na třech řádkách, je pravděpodobné, že později v procesu rozpracují na několik stran. Upřesnění těchto opatření bude ale velmi pravděpodobně provádět právě EBA.
EURO: Nemluvíte zrovna jako fanoušek evropských institucí. Považujete se za euroskeptika? ROZUMEK: Osobně si myslím, že ten pojem se už významově vyprázdnil. Diskuse posledních dvou let totiž v podstatě nejsou o euroskepticismu nebo eurooptimismu, ale spíše o tom, jestli se uplatní závěry zdravého rozumu. Bohužel bývá za euroskeptika často označován každý, kdo takové závěry otevřeně prosazuje. V tomto smyslu tedy jsem euroskeptikem, s jednou výhradou – z každé takové situace se snažím najít nějaké pragmatické východisko, které nám bude alespoň částečně ku prospěchu nebo třeba jenom neublíží.
