První volby českých poslanců do Evropského parlamentu nás čekají 11. a 12. června. Týdeník PROFIT přináší další ze série rozhovorů s volebními lídry největších stran.
Lídr kandidátky ČSSD do Evropského Parlamentu Libor Rouček :
První volby českých poslanců do Evropského parlamentu nás čekají 11. a 12. června. Týdeník PROFIT přináší další ze série rozhovorů s volebními lídry největších stran.
Vládnoucí ČSSD lákala občany na výhody členství v EU.N epovažujete rozhodnutí dosavadních členských zemí omezit volný pohyb pracovních sil tak trochu za podpásovku? Nutné opatření to určitě není, podpásovka však také ne. Přechodné období připouštěla naše přístupová smlouva, a bylo na jednotlivých zemích, jak se rozhodnou. Přál bych si, aby výjimkou bylo více zemí, nejen Velká Británie a Irsko. Holanďané nám to za bývalé sociálně demokratické vlády slibovali, nová vláda ale nakonec tato opatření zavedla. Měli bychom se na to dívat tak, že jednotlivé vlády zase žijí pod tlakem svého obyvatelstva. A pokud ty vlády chtěly získat souhlas obyvatelstva s rozšířením EU, musely udělat něco populistického. Součástí politiky jsou i psychické obavy obyvatelstva. Budeme usilovat o zkrácení těchto opatření na co nejmenší míru - po dvou letech by se to mělo přezkoušet a měli bychom tlačit na vlády, aby to přehodnotily. Měla by ČR zavést podobné opatření proti východoevropským zemím, odkud hrozí příliv levné pracovní síly ?
Ta možnost tady existuje. Klonil bych se však k tomu, že bychom měli vyčkat, během několika měsíců situaci vyhodnotit a teprve pokud by hrozil příliv levné pracovní síly například z P olska, pak by se mělo podobné opatření zavést.
Bude v Evropském parlamentu rozhodovat spíše stranickost, nebo národní zájmy? Dovedu si představit, že pokud půjde vysloveně o české zájmy, jako je například snaha o získání peněz na nějaký dopravní projekt, potáhnou všichni čeští poslanci za jeden provaz. Ale například u reformy a udržení sociálního státu se bude sociální demokracie lišit například od ODS. Chcete mimo jiné lobbovat za přísun unijních peněz do ČR. Jak to hodláte prosadit ?
Lobbujeme za to již nyní jako pozorovatelé. Evropský parlament nedávno projednával například priority transevropské dopravní sítě. Z těch priorit nějakým způsobem vypadlo železniční spojení Praha České Budějovice - Linec. My jsme to zjistili, domluvili jsme se s rakouskými sociálními demokraty a železniční koridor jsme tam protlačili. Budeme tedy postupovat buď ve spolupráci s našimi českými kolegy, nebo ve spolupráci s našimi sousedy, pokud se jedná například o přeshraniční projekty. Půjde o to, abychom hájili nejen českou pozici, ale i pozici středoevropskou. Musíme do střední Evropy dostávat více peněz než dosud.
Je nějaká šance, aby šlo do ČR více peněz, než je zatím slíbeno ?
Myslím, že ano. Ale bude záviset na tom, jak kvalitní a šikovné projekty budeme mít. I tady bych přivítal spolupráci s našimi sousedy, kteří v tom již mají zkušenost. Vědí hlavně, na které dveře zaťukat, vědí, jaké projekty mají šanci. Když spojíme síly, zvýší se pravděpodobnost, že si na peníze sáhneme.
Setkáváte se i v Bruselu s kritikou nepřipravenosti českých ministerstev na pomoc z EU ?
Brusel na to upozorňuje všeobecně, setkáváme se s tím nejen my, ale idalší kandidátské země. V tomto se prostě nijak nelišíme. Upozorňuje na to po právu, protože mnozí mohou žít v domněnce, že ty peníze dostaneme automaticky. Nedostaneme. Ale když si vezmeme jako příklad předvstupní fondy Phare a ISPA , tak v té soutěži kandidátských zemí jsme obstáli více než dobře, získali jsme na hlavu největší objem financí.
Kdy by mělo být v ČR zavedeno euro ?
Měli bychom být na zavedení eura připraveni co nejdříve. To znamená, že musíme co nejdříve splnit všechna kritéria. Základním problémem je deficit státního rozpočtu a obecně veřejných financí. Tam bych si osobně přál, aby snižování deficitu šlo rychleji. Tak, abychom se někdy v roce 2006 dostali pod požadovaná tři procenta a mohli vstoupit do evropského měnového mechanizmu. Pak bychom během dvou let měli zjistit, zda pro nás bude výhodné zavést euro někdy v roce 2008, nebo si ještě dva tři roky počkat. Zároveň bychom ale neměli zapomínat, že jsme pořád přechodová ekonomika. Je tedy otázkou, jestli už chceme euro a tedy stabilitu, anebo chceme mít stále svou měnu a mít tu výhodu, že si můžeme úrokové míry řídit podle sebe za cenu rizika pro exportéry z výkyvů kurzu koruny.
LIBOR ROUČEK
Narodil se 4. září 1954 v Kladně. V roce 1977 emigroval do Rakouska.V letech 1978-1984 studoval politické vědy a sociologii na Vídeňské univerzitě. V letech 1991-1992 působil jako vědecký pracovník Královského institutu mezinárodních záležitostí v Londýně. Po roce 1993 pracoval v oblasti průzkumu australských a východoasijských trhů. Po vítězných volbách v roce 1998 působil čtyři roky jako mluvčí vlády ČSSD. V roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny, kde je mimo jiné místopředsedou výboru pro Evropskou integraci. Od jara roku 2004 je vedoucím delegace pozorovatelů ČSSD v Evropském parlamentu.
