Lídři tuzemských technologických startupů sepsali spolu s významnými investory otevřený dopis, v němž žádají premiéra Petra Fialu, aby jim pomohl zavést lepší systém zaměstnaneckých akcií (ESOP). Právě finanční podíl na případném budoucím prodeji začínající firmy je totiž podle šéfů těchto společností jednou z mála možností, díky níž lze na požadované pozice nalákat chytré a pracovité zaměstnance.
„Naše startupová komunita přivítala snahu poslanců vládní koalice o zlepšení stávající situace nedávnou úpravou § 6 odst. 14 zákona o daních z příjmů, která odkládá okamžik zdanění zaměstnaneckých akcií. Bohužel ale v aktuální podobě tento zákon není pro většinu českých startupů použitelný,“ píše se v otevřeném dopise.
K jeho signatářům přitom patří i nejvýznamnější osobnosti tuzemské startupové scény. Dopis podepsalo celkem 146 lidí, mezi nimiž je třeba zakladatel a CEO Apify Jan Čurn, Vít Horký z Brand Embassy, Ondřej Fryc z Mall.cz, Richard Valtr z Mews, Hubert Palán ze společnosti Productboard, Jakub Havrlant z Rockaway Capital, Tomáš Braverman ze Slevomat Group či Martin Kasa z firmy Pilulka Lékárny. Všechny dotčené společnosti v současnosti generují obrat ve výši 89,9 miliardy korun ročně.
Zákon nerespektuje realitu
Podle otevřeného dopisu patří k největším problémům nového zákona třeba skutečnost, že stát požaduje okamžitý převod podílů či akcií na zaměstnance, což je pro většinu firem nežádoucí kvůli komplikacím v corporate governance. Složitá vlastnická struktura tedy startupům v praxi omezuje možnosti prodeje nebo získání dalších investic.
Šéfům českých startupů ale vadí i skutečnost, že odklad daňové povinnosti je v současné právní úpravě využitelný pouze při splnění mnoha komplikovaných podmínek. K nim patří třeba to, že zaměstnanec zůstane pracovat ve společnosti až do doby jejího prodeje nebo že prodej proběhne do 10 let od chvíle, kdy pracovník získá podíl.
„Tyto podmínky vystavují zaměstnance a společnosti riziku předčasného zdanění v situaci, kdy si to ještě nemohou dovolit. Pro ilustraci, i naše nejúspěšnější startupy potřebovaly od založení do úspěšného prodeje delší dobu. V případě Avastu to bylo 33 let, u AVG 26 let, u Mall.cz 12 let a u Zásilkovny 13 let,“ stojí v dopise.
Poslední zásadní výtku mají signatáři vůči současné podobě daňového rámce nepřevoditelných opčních práv. Ten by podle nich mohl být nejvhodnější cestou ke splnění potřeb zaměstnanců i zakladatelů, nadále ovšem zůstává nevýhodný, protože nárůst hodnoty podílů či akcií je vysoce zdaněn jako příjem ze závislé činnosti.
Poslední šance na změnu
Tuzemští startupisté ve svém dopise navrhují několik změn, které mají český zákon výrazně přiblížit jejich představám. „Aby byl systém zaměstnaneckých akcií použitelný pro české startupy, musí bezpodmínečně ctít zásadu ‚no tax before cash‘. Díky ní zaměstnanci nebudou muset dopředu platit daň z opce nebo podílu, jež se stále neprodal a možná nikdy neprodá,“ uvádějí.
Současně považují za důležité i to, aby byly nastaveny flexibilnější podmínky programů ESOP. To se týká třeba odstranění některých zbytečných omezení ohledně okruhu beneficientů, termínu prodeje či nutnosti setrvání zaměstnance ve firmě. Kromě toho by zákon neměl komplikovat vlastnickou strukturu a corporate governance jednotlivých společností vysokým počtem zapsaných podílníků s možností využít opční práva.
Poslední požadavek signatářů je pak zaměřen na zisk plynoucí z nárůstu hodnoty zaměstnaneckých akcií od vstupu do programu až do prodeje podílu. Ten by měl být podle představ startupistů zdaněn jako příjem z prodeje cenných papírů, a nikoliv jako příjem ze závislé činnosti.
Otevřený dopis končí výzvou, která zdůrazňuje mimořádnou důležitost zaměstnaneckých akcií: „Funkční systém ESOP je pouze jednou z nutných podmínek vzniku silného startupového ekosystému. Nutno však říci, že je podmínkou nejjednodušší a nejsnadněji splnitelnou. Je promarněná příležitost, že takový systém v Česku stále nemáme. V aktuálním volebním období je přitom poslední šance tuto změnu prosadit. Pokud se nám to nepodaří, zbytečně naše země ztratí další roky, během nichž by u nás mohl vzniknout třeba nový Skype, Spotify, nebo Bolt.“
