PAVOL PARÍZEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL EGAP: Na základě rozhodnutí Evropské komise mohou od letošního roku i menší firmy získat úvěrové pojištění exportních pohledávek se státní podporou. „Malý exportér tak bude mít toto pojištění za stejně výhodných podmínek, jaké dostávají velcí vývozci,“ tvrdí Pavol Parízek, generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).
PAVOL PARÍZEK, GENERÁLNÍ ŘEDITEL EGAP:
Na základě rozhodnutí Evropské komise mohou od letošního roku i menší firmy získat úvěrové pojištění exportních pohledávek se státní podporou. „Malý exportér tak bude mít toto pojištění za stejně výhodných podmínek, jaké dostávají velcí vývozci,“ tvrdí Pavol Parízek, generální ředitel Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). * Úvěrové pojištění se státní podporou, tedy nejen to komerční, může od nového roku EGAP poskytovat i firmám s ročním obratem vývozu pod dva miliony eur. Jak se tato změna projeví?
Těmto firmám chceme nabídnout novou formu pojištění krátkodobého vývozního dodavatelského úvěru, dostupnou online přes internet a maximálně zjednodušenou a vstřícnou vůči potřebám malých a středních exportérů. Zabezpečenou komunikací přes naše webové stránky si firma bude moci vybrat typ pojištění a dohodnout podmínky. Nebude potřeba žádné papírování. Chceme oslovit především malé firmy, které třeba nemají finanční ředitele a pro které by bylo standardní vyjednávání pojištění příliš náročné.
* Malé firmy ale nemají zatím téměř žádné zkušenosti s pojišťováním prostřednictvím EGAP, některé vás ani neznají…
Proto ve spolupráci s Hospodářskou komorou, agenturou CzechTrade a Českou exportní bankou budujeme síť regionálních exportních manažerů, kteří by nás měli maximálně přiblížit firmám. Podnikatel bude moci přijít a na jednom místě získat všechny potřebné informace. Kromě toho budou tito manažeři sami aktivně vyhledávat potenciální příjemce státní podpory exportu ve svých regionech. Takto fungujeme již v Ostravě, Ústí nad Labem a v Sokolově. Od dubna budeme mít manažery také ve Zlíně, Jihlavě, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích a v Praze.
* Budete se tedy věnovat i těm vysloveně malým firmám? Problém tkví v tom, že obecně malí exportéři nejsou pro komerční pojišťovny ekonomicky zajímaví. Obvykle totiž mají omezený počet odběratelů a vyvážejí relativně malé objemy. Studie, kterou si zadala Evropská komise, prokázala, že je to prakticky celoevropský problém, a proto umožnila státním úvěrovým pojišťovnám nabízet exportérům, jejichž roční objem vývozu nepřekročí dva miliony eur, pojištění krátkodobých vývozních pohledávek se státní podporou. Státní podpora v tomto případě znamená, že i malý exportér bude mít přístup k úvěrovému pojištění za stejně výhodných podmínek, jaké dostávají velcí vývozci. * Získají menší firmy i výsadu, kterou rovněž dosud měly jen ty velké, a sice možnost pojistit nejen riziko nezaplacení za zboží, ale i riziko, že se jim nezdaří už samotná výroba?
Ano. Pro menší a střední firmy máme novinku, kterou je zjednodušení pojišťování předexportních úvěrů a bankovních záruk souvisejících s exportem, rovněž se státní podporou. Zjednodušení spočívá v tom, že jsme s bankami sladili postupy hodnocení rizikovosti firem. V praxi to znamená, že jsme dohodli převodní můstky mezi tím, jak provádí rating exportéra banka a jak EGAP. Ušetříme tedy čas tím, že vlastně přebereme hodnocení klienta, které udělala banka. Plus tím, že součástí dohody s bankami je už šablona pojistné smlouvy, takže odpadá zdlouhavé jednání o textu pojistky. Pokud tedy banka poskytne klientovi předexportní úvěr, anebo za něj vystaví záruku, je pojištění otázkou velmi krátkého času. Zatím nabízíme tuto možnost ve spolupráci s Českou spořitelnou a Bawag Bank CZ.
* V loňském roce EGAP přesunul komerční pojištění na svoji dceru -Komerční úvěrovou pojišťovnu EGAP. V jaké fázi je ohlášené hledání strategického partnera pro ni? Do vlády je připravován návrh na prodej maximálně dvoutřetinového podílu v úvěrové pojišťovně a kabinet rozhodne, zda a jak se tento prodej uskuteční. Výběrové řízení by mělo proběhnout standardní procedurou. Připomínám jen, že Komerční úvěrová pojišťovna není státním majetkem, ale že vznikla výhradně z komerční činnosti EGAP během posledních 14 let. V podpoře komerčního pojištění EGAP se v minulosti stát nijak neangažoval, státní rozpočet z této činnosti nikdy nenesl žádná rizika. Na rozdíl od pojištění se státní podporou, kde za závazky EGAP ručí český stát. * Jaký je objem poskytnutého pojištění obou společností? EGAP jako celek podle předběžných výsledků loni nově pojistila exportní a tuzemské pohledávky v objemu přibližně 122 miliardy korun. Z toho v pojištění se státní podporou bylo uzavřeno 300 nových smluv v celkovém objemu více než 22 miliardy korun. * Kdo by měli být potenciální strategičtí partneři?
Naše představa je, že to bude silná zahraniční úvěrová pojišťovna, která přinese potenciál dalšího rozvoje. Smyslem prodeje není a priori zinkasovat peníze. Chceme prostřednictvím nového partnera zabezpečit přístup k velmi dynamicky se rozvíjejícímu systému jak informačních technologií, tak databází ekonomických subjektů, které jsou dnes základem celého byznysu. Dnes vlastně působí v celé západní Evropě tři hlavní velké skupiny, které poskytují úvěrové pojištění, plus několik menších nezávislých pojišťoven, které ovšem stejně využívají databáze těch tří největších. Údržba a rozšiřování takových databází, které jsou klíčové pro analýzu rizik, je totiž finančně hodně náročné.
* Kdo jsou tedy těmi největšími hráči na trhu? Největším hráčem na trhu je francouzskoněmecká skupina Euler-Hermes. Druhým je Atradius, což je skupina, která vznikla loni spojením nizozemské a německé pojišťovny se švýcarskými a španělskými akcionáři, třetí je francouzská Coface. Ti, kdo nejsou členy těchto globálních skupin, samozřejmě mohou využívat jejich databáze, ovšem musí za to platit a ne zrovna málo. * Rozšiřují se teritoria, do kterých mohou firmy získat úvěrové pojištění, ať už se státní podporou, nebo komerční, lineárně s tím, jak se rozšiřují oblasti pro export? Většina českého exportu směřuje do zemí Evropské unie, kde se z více než devadesáti procent používá komerční úvěrové pojištění. Komerční úvěrová pojišťovna v současné době pokrývá svým pojištěním více než sto zemí a toto krytí se rozšiřuje spolu s tím, jak se rozšiřuje náš export -naposledy například o Rusko, Ukrajinu a Kazachstán. Pojištění se státní podporou naproti tomu téměř nemá omezení. Jde prostě všude tam, kam jdou čeští exportéři, tedy i do rizikových oblastí, kterým se komerční pojištění vyhýbá. Kromě většiny zemí bývalého Sovětského svazu jsou to třeba země severní Afriky, Blízkého a Středního Východu, některé země Latinské Ameriky, Indie, Vietnam. * A co země bývalé Jugoslávie? Například Černá Hora byla loni typickou „novou“ zemí pro úvěrové pojištění se státní podporou. Některé smlouvy jsme uzavřeli i pro dlužníky v Bosně a Hercegovině. * Jak je to s objemy uzavřených kontraktů, jež pojišťujete? Obecným trendem, který je důsledkem privatizace a dělení velkých firem na menší, je skutečnost, že je pro naše exportéry stále těžší získávat velké kontrakty v objemu stovek milionů dolarů či eur. Spíš se jim daří stát se účastníkem nějakého konsorcia a získat kontrakt na subdodávky. Standardním objemem úvěru, který pojišťujeme, je částka pět až deset milionů eur. * Promítá se už do výše pojistného plnění rozšiřování služeb i na rizikovější teritoria? My máme v této oblasti dlouhodobě velmi dobré výsledky. Ročně evidujeme okolo 120 pojistných událostí, i když nám naši klienti hlásí mnohonásobně více problémů s placením. Je to tím, že se hodně věnujeme tak zvané zábranné činnosti, to znamená že aktivně hledáme spolu s věřitelem a dlužníkem cestu, jak všechno vyřešit a pokud možno zachovat obchodní vztah. Vždy se to ale nepodaří. Pokud jde o komerční pojištění, měli jsme loni největší počet pojistných událostí v Německu a Itálii a na pojistném plnění jsme vyplatili přes 120 milionů korun. V pojištění se státní podporou je to přibližně čtyřikrát až pětkrát více, ale týká se to jen asi dvaceti případů. Ing. PAVOL PARÍZEK (1951)
V roce 1991 byl pověřen přípravou vládního proexportního programu na ministerstvu financí, v jehož rámci vznikl EGAP. Od jeho založení je generálním ředitelem společnosti a místopředsedou představenstva. Od roku 1995 je též členem představenstva České exportní banky.
