Bicykl vyrobený z bambusu či ultralehké kolo za čtvrt milionu korun. I tak neobvyklé modely nabízí ve svých obchodech prodejce kol Jan Šírer. A má velké plány s propagací cyklistiky. Na Berounsku chce otevřít největší muzeum kol na světě, cyklistický areál se zkušebním okruhem nebo „parking“ pro kola, která majitelé nemají kam dát.
Kdyby byl berounský podnikatel Jan Šírer šlechticem, určitě by měl v erbu jízdní kolo. V mládí na kolech závodil a už týden po sametové revoluci začal v opravách a prodeji kol podnikat. Dnes provozuje v České republice tři obchodní domy s bicykly a příslušenstvím, organizuje festival historických kol v Králově Dvoře a usiluje tam také o otevření velkého muzea cyklistiky.
„Když přišla v roce 1989 revoluce, pracoval jsem tehdy jako zásobovač v JZD Mořina. Díky tomu jsem věděl, kde se daly dobře nakupovat trubky a další materiál. Hned jsem začal podnikat v opravách kol. Prodal jsem žigulíka a svá dvě závodní kola, a tak získal první peníze na živnost. Rychle jsem si udělal svářečské zkoušky a už v září 1990 jsem otevřel první prodejnu kol v Berouně,“ vzpomíná Šírer.
Asi ho při těchto syrových začátcích nenapadlo, že firma bude mít jednou roční obrat 40 milionů korun a bude prodávat zboží nejlepších světových cyklistických značek, jako je italský výrobce Campagnolo nebo americká firma Specialized. „V současnosti prodáváme asi 2500 kol ročně. V dobách před krizí to ale bylo ještě dvakrát víc,“ říká Šírer.
Na českém trhu se v současnosti podle odhadů prodá za rok asi 180 tisíc jízdních kol. Podle Šírera v Česku panuje v porovnání se zahraničím dost atypická situace, protože relativně malý trh je roztříštěn mezi mnoho distributorů. „Najdete u nás přes 100 prodávaných značek. Přitom například v celých Spojených státech amerických je tento počet daleko menší.“
Situace v Česku je o to kurióznější, že všechny firmy vlastně prodávají podobné zboží. „S menší nadsázkou se dá říct, že téměř všechny součástky se dneska vyrábějí ve třech čtyřech továrnách v Číně nebo na Tchaj-wanu. Dělat si je tam obvykle nechávají i firmy, které mají sídlo na Západě.
Do Evropy se kola dopravují smontovaná tak ze 70 procent,“ vysvětluje Jan Šírer. Ze součástek vyrobených v Asii tak vznikají víc než tři čtvrtiny kol, která jdou k finálnímu zákazníkovi. (Jednou z výjimek je například společnost Festka Bicycles, která mimo jiné vyrábí originální rámy, více se dočtete v loňském Profitu č. 48-49).
Přidaná hodnota českých distributorů včetně společnosti Šírer většinou spočívá hlavně v sestavení kola podle požadavků zákazníka či následného servisu. Společnost Šírer tak už například sestavila i špičkové ultralehké kolo za 250 tisíc korun.
V poslední době patří mezi populární inovace rám z bambusového dřeva, které je lehké a zároveň velmi tvrdé. Vedle obchodního domu v Berouně provozuje firma ještě prodejnu v Českých Budějovicích a v Brně, kde si mohou zákazníci kola rovnou vyzkoušet na malém testovacím okruhu.
Na zámku má být k vidění 500 historických kol
V případě Jana Šírera jsou zajímavé i jeho další aktivity v propagaci cyklistiky. Především je to ambiciózní plán otevřít na zámku v Králově Dvoře u Berouna obsáhlé muzeum cyklistiky. Místní městský úřad za využití evropských dotací nyní prostory zámku opravuje. Šírer zase pro potřeby muzea skoupil různé historické exponáty kol mimo jiné ve Spojených státech a ve Velké Británii.
„Pokud se podaří muzeum otevřít, mělo by tam být na 500 kol ze všech historických období cyklistiky. Takový průřez – pokud vím – nenabízí žádné jiné muzeum na světě. Také jsou nachystány třeba staré plakáty nebo pivní korbely s cyklistickou tematikou,“ říká Šírer s tím, že by s partnery rád otevřel muzeum během tří let.
„Sbírku starých bicyklů jsem sice mezitím musel prodat jednomu movitému mecenáši, abych průběžně financoval své podnikání. Jsme ale dohodnuti, že v případě otevření muzea do něj exponáty umístí,“ doplňuje Šírer.
Staré bicykly už k vidění v Králově Dvoře byly. V roce 2011 firma Šírer poprvé zorganizovala přehlídku Královédvorské historické kolo. Na loňský ročník se na historické kousky přišlo podívat už na 800 lidí.
Testovací areál závisí na dotacích
Druhým Šírerovým odvážným projektem v katastru Králova Dvora je plánované multifunkční cyklistické centrum s velkým testovacím okruhem. Šírer by chtěl postavit u okruhu prodejnu, zákazníci by si mohli rovnou kolo vyzkoušet v terénu. Část testovacích drah by měla být krytá v dřevěném srubu, takže by byly k dispozici i v zimě.
Originálním nápadem je jakýsi parking pro kola. Tam by si mohli za poplatek schovat svoje bicykly majitelé, kteří je nemají doma kam dát. Na celý areál počítá Jan Šírer s investicí 120 milionů korun. Přitom 60 procent by rád získal z dotačních fondů, 40 procent chce profinancovat sám za pomoci bankovního úvěru. Pozemek je už připraven, Šírer teď bude čekat, jak dopadnou žádosti o dotace.
Češi chtějí do měst horská kola
Kam podle Jana Šírera jde, respektive jede, odvětví jízdních kol? „Někdy mám pocit, že už začínají být kola příliš přetechnizovaná. Běžný uživatel to mnohdy ani nevyužije. V současnosti je trend přecházet z kol s rozpětím 26 palců na 29 nebo 27,5 palce. Tyhle změny ale hlavně pohánějí výrobu a obchod. Je otázkou, nakolik mají velký přínos pro samotné cyklisty,“ uvažuje Jan Šírer.
Speciálně v Česku je podle něj poněkud zvláštní trend, kdy část zákazníků tvrdošíjně požaduje horské kolo, přestože většinou jezdí po silnici nebo v městském prostředí. „Snažíme se jim vysvětlit, že v tom případě je vhodnější kolo trekingové. Ale my Češi máme o sobě představu jako o národu zdatných sportovců a lidé často trvají na terénním kole, i když ve skutečnosti do terénu třeba skoro nejezdí.“
Dalším specifikem Česka je podle něj malá veřejná podpora cyklistiky ve městech. Chybějí jízdní pruhy pro cyklisty a nevyučují se povinně předpisy na dopravních hřištích pro mládež. Lidé pak ani neumějí v silničním provozu na kolech jezdit.
„Když někomu řeknu, že by se měl učit jízda na kolech, směje se – jezdit na kole přece umí každý, ne? Ale pak se zeptám: Umíš na kole správně signalizovat? Víš, kdy z něj musíš sesednout a vést ho? Ukáže se, že tohle skoro nikdo neví,“ říká Šírer.
Zmíněné překážky jsou důvodem, proč se v Česku zatím nedaří docílit stejné popularity cyklistiky v denním životě, jakou má například v zemích Beneluxu.
„Za nedostatečnou propagaci mohou i média. Když se podívám v novinách do sportovní rubriky, všude čtu pořád jen o fotbale. Když se ale rozhlédnete kolem sebe, daleko větší prostor by si zasloužila cyklistika, která je v populaci evidentně nejmasovějším sportem,“ podotýká Jan Šírer.
On sám je toho ostatně dobrým příkladem. Když má už všech podnikatelských starostí s prodejem kol nad hlavu, zamíří si odpočinout třeba na Křivoklátsko – jak jinak – při projížďce na kole.
Jan Šírer před revolucí pracoval v JZD Mořina. Podnikat začal hned v roce 1990. Dnes jeho firma Kola Šírer provozuje obchody v Berouně, v Brně a v Českých Budějovicích. Zaměstnává napřímo 15 zaměstnanců, roční obrat firmy je v současnosti na úrovni 40 milionů korun.
Šírer, který zůstává stoprocentním majitelem podniku, má dvě dcery. Obě se věnují aktivně sportu – jedna veslování, druhá dcera boxuje. Ve volném čase si Šírer rád vyjde na procházku se svým psem, samozřejmě také jezdí na kole, v zimě se věnuje lyžování.
