CESTOVNÍ RUCH Na větší počet cestovatelů z Evropy už zřejmě Česko nemůže spoléhat. Proto je nutné začít se rozhlížet po dalších světadílech a zalovit mezi jejich bohatšími obyvateli. Přibližně desetiprocentní nárůst počtu turistů, kteří přijedou do Česka, očekává letos premiér Jiří Paroubek.
CESTOVNÍ RUCH Na větší počet cestovatelů z Evropy už zřejmě Česko nemůže spoléhat. Proto je nutné začít se rozhlížet po dalších světadílech a zalovit mezi jejich bohatšími obyvateli.
Přibližně desetiprocentní nárůst počtu turistů, kteří přijedou do Česka, očekává letos premiér Jiří Paroubek. Ještě v pozici ministra pro místní rozvoj to před několika dny uvedl na konferenci Cestovní ruch na prahu třetího tisíciletí.
Podle Českého statistického úřadu a vládní agentury CzechTourism přicestovalo vloni do tuzemska 7,9 milionu turistů, což je o 19,4 procenta více než předloni. Česko se nestalo přitažlivější jen díky vstupu do Evropské unie. Cestovní ruch totiž vloni zaznamenal celosvětové oživení. Přílivu turistů významně napomáhá také expanze nízkonákladových aerolinek.
RUSY BRZDÍ VÍZA Pokud by se Paroubkův odhad přílivu turistů naplnil, přijelo by letos do České republiky 8,5 milionu cizinců. Otázkou je, odkud. Podle bývalého ministra totiž počet zahraničních návštěvníků z evropských zemí příliš stoupat nebude. Proto je třeba začít systematicky lákat turisty z dalších států. S aktivní politikou oslovující milovníky cestování se proto Česká republika bude obracet například do Ruska, Číny, Indie, Japonska či Latinské Ameriky. To jsou oblasti, kde jsou tisíce lidí dostatečně bohatých, aby mohli cestovat. „V Latinské Americe tvoří vyšší střední vrstvu desítky milionů lidí. Ti dnes cestují do USA, Paříže, Madridu. My se budeme snažit, aby se dostali do středoevropského prostoru,“ uvedl Paroubek. V případě Ruska však příjezdy do tuzemska poněkud komplikuje vízová povinnost. Novopečený předseda vlády ale předpokládá v krátké době její zjednodušení nebo rovnou zrušení. Z druhé nejlidnatější země světa -Indie - vycestuje do světa ročně milion lidí. Není to číslo zrovna vysoké -ale to neznamená, že by statisíce Indů nemohly chtít strávit dovolenou právě v České republice. Na druhou stranu: když už by Indové vážili tak dlouhou cestu, chtěli by zřejmě poznat víc než jen jedinou zemi v srdci Evropy. Proto se o možnostech spolupráce na lákání turistů ze vzdálených oblastí domlouvají příslušní vládní představitelé více států -Česka, Slovenska, Maďarska, Polska a Rakouska. Společné úsilí by tak mělo na straně jedné přinášet širší a zajímavější nabídku, na druhé straně pak nižší náklady na propagaci. NA PROPAGACI MÁME 13 INSTITUCÍ Právě propagace České republiky v zahraničí je stále poměrně bolavým místem. Na konferenci ji kritizoval poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil. Takzvanou ekonomickou diplomacii, jejíž součástí propagace země v zahraničí je, bychom podle něj měli sjednotit pod jednu agenturu. Nyní se jí zabývá třináct institucí spadajících pod čtyři úřady - ministerstva zahraničních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu a zemědělství. Roční rozpočet této třináctky tvoří téměř 1,5 miliardy korun. Jediná agentura, která by propojila propagační činnost státu s marketingovými aktivitami soukromé sféry, by byla podle Zahradila efektivnější. „Malá země jako Česká republika může upoutat jen tehdy, když bude mít agresivní propagaci. Není čas hrát si na rezortních písečcích,“ dodal Zahradil. Bývalý ministr pro místní rozvoj Paroubek však s jeho kritikou nesouhlasí. NIŽŠÍ DAŇ PRO HOTELY Účastníci nedávné konference o cestovním ruchu se zabývali také vnitřními podmínkami k zachování konkurenceschopnosti České republiky v turistice. Podnikatelé se s Paroubkem shodli, že by oboru prospělo zachování pětiprocentní daně z přidané hodnoty na ubytovací služby. Hoteliéři měli platit základní devatenáctiprocentní sazbu už od začátku letošního roku, po vlně protestů ale získali roční odklad. Jak uvedla prezidentka sdružení HO. RE. KA ČR Miroslava Luprichová, nyní usilují o trvalé zachování pětiprocentní sazby. Naopak už od loňského května si na vyšší sazbu DPH museli zvyknout podnikatelé v pohostinských službách, jejichž činnost s turismem také úzce souvisí. Česko totiž pro tuto oblast nevyjednalo výjimku ani odklad z unijních pravidel. „Zajímalo by nás, jak toto zvýšení hodnotí exekutiva. Tržby klesly, ceny se zvedly. Jaký užitek z toho měl spotřebitel, jaký stát a jaký malé a střední podniky?“ ptala se na konferenci prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Helena Pískovská. Odpovědi se zatím nedočkala. Nicméně obchodu a cestovnímu ruchu se vloni v tuzemsku dařilo, a to hlavně díky příjezdu turistů. „Vstup Česka do Evropské unie znamenal přínos i v cestovním ruchu. Efekty integrace ale mohly být ještě větší, kdyby na stravovací služby nebyla základní sazba DPH,“ dodala Pískovská. STOVKY MILIONŮ OD UNIE**
Podnikatelé v cestovních ruchu a příbuzných oborech nyní mohou z fondů Evropské unie získat na své projekty stovky milionů korun. Na podporu služeb v cestovním ruchu může Česko od Unie v letech 2004 až 2006 získat v rámci Společného regionálního operačního programu 759 milionů korun. Na infrastrukturu může jít dalších 762 milionů. Ministerstvo pro místní rozvoj zatím rozdělilo na služby 279 milionů korun pro pět projektů. Na dalších pět velkých investičních akcí v turistické infrastruktuře připadá 703 milionů.
Na začátku příštího roku se bude hodnotit, jak jsou různé obory úspěšné v čerpání unijních prostředků. Podle Paroubka by právě turistika mohla získat peníze, které se jiným odvětvím nepodaří vyčerpat.
Vedle prostředků pro turistické služby a infrastrukturu získala Česká republika z Unie dalších 210 milionů korun pro vládní agenturu CzechTourism na podporu propagace v zahraničí. Další miliony chce získat na propagaci domácího cestovního ruchu.
