E v r o p s k á u n i e
Italský premiér Massimo d Alema, který nedávno rozšířil rodinu sociálnědemokratických předsedů vlád v rámci členských zemí EU, minulý týden v rozhovoru pro týdeník International Herald Tribune prohlásil, že by Evropská unie měla reinterpretovat Pakt stability.
Jeho dosavadní znění totiž nutí zakládající členy Evropské hospodářské a měnové unie striktně dodržovat, po odstartování jednotné měny v lednu 1999, úroveň rozpočtového schodku nejvýše na třech procentech HDP. To, podle d Alema, podvazuje tempo hospodářského růstu v zemích Evropské unie.
Podle italského politika by bylo na-opak třeba investovat státní finance do tvorby pracovních míst, aby byla překonána hrozba recese. Tyto investice by měly být podle jeho představ vyloučeny ze souhrnu maastrichtských konvergenčních limitů. V podobném duchu prohlásil krátce předtím hlavní poradce sociálnědemokratického německého ministra financí Oskara Lafontaina Heiner Flassbeck, že uvolnění bariér rozpočtových deficitů v paktu není vyloučené, pokud Bundesbanka nesníží úrokové sazby k podpoře ekonomického růstu.
Obě prohlášení byla učiněna přibližně ve stejné době, kdy tým renomovaných ekonomů vypracovával pro agenturu Reuters analýzu předpokládaného růstu v zemích EU pro rok 1999. Z něho vyplývá, že růst v 11 zemích eurolandu se v příštím roce zpomalí. Po-dle analýz by mělo jít o pokles růstu z letošních 2,8 procenta na 2,3 procenta v příštím roce.
Ačkoliv je realita horší než předpokládaný vývoj, shodují se přední evropští ekonomové na tom, že evropské vlády budou schopné stimulovat vyšší růst pomocí výraznějších státních investic a zároveň dodržet předepsané limity pro EMU. Většina analytiků totiž počítá pro příští rok s průměrným schodkem u jedenácti zemí eurolandu přibližně ve výši 2,5 procenta HDP. Důvody pro tuto příznivou předpověď lze podle zmíněných ekonomů nalézt především v razantním snížení úrokových sazeb (přibližně na 3,3 procenta na počátku roku 1999) jedenácti zemí, které zavedou euro, a v následném efektu, který toto snížení přinese v oblasti úrokových nákladů.
