Prezident Miloš Zeman a kandidát na rakouského prezidenta za Svobodné Norbert Hofer by rádi posílili roli střední Evropy v rámci EU. "Chceme vytvořit unii v rámci unie," řekl po schůzce Hofer, podle něhož se setkání uskutečnilo v nádherné atmosféře. Oba politici se dotkli také sporných bodů, jako jsou Benešovy dekrety nebo jihočeská jaderná elektrárna Temelín.
„Mluvili jsme o tom, jestli by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci Evropské unie, protože máme společnou historii, podobný způsob diskutování o věcech,“ uvedl Hofer. „Chceme vytvořit unii v unii, rádi bychom spolupracovali“ dodal prezidentský kandidát, který s novináři hovořil střídavě německy a anglicky. „Norbert Hofer představil svůj projekt 'unie v unii', který zhruba koresponduje s představou rozšířené visegrádské skupiny na Visegrád plus,“ uvedl k tomuto bodu jednání hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman s Hoferem debatovali také o migraci, na jejímž hodnocení se shodnou, a dvojici sporných bodů. „Samozřejmě jsme mluvili o Temelínu. Je pro nás problém,“ řekl po schůzce Hofer, podle něhož Rakousko není přítelem jaderné energie. V Evropě je nutné posílit využití obnovitelných zdrojů energie, uvedl. Zároveň poznamenal, že i když jsou některé názory odlišné, budoucnost je společná a je třeba na ní pracovat.
Český prezident podle svého mluvčího ke dvojici sporných bodů zdůraznil neměnné stanovisko České republiky, která odmítá otevírat otázku Benešových dekretů a trvá na tom, aby energie z jádra byla součástí jejího energetického mixu. „Řekl mi, že ví, že Rakousko a Česká republika mají v těchto otázkách problémy,“ řekl novinářům k postoji českého prezidenta Hofer.
| Zemana a Hofera spojoje podle komisaře OSN populismus. Čtěte více: Zeman je populista jako Trump nebo Le Penová, tvrdí komisař OSN  |
Schůzka obou politiků trvala asi hodinu. Český prezident během ní od Hofera dostal vídeňský dort.
Návštěva Hofera na Pražském hradě vyvolala u některých politiků rozpaky. Hofer je v současnosti jako jeden z místopředsedů rakouského parlamentu zároveň i členem prozatímní kolektivní hlavy rakouského státu. Nebylo tak zcela jasné, v jaké pozici do Prahy jede. Zemanovi proto bylo vyčítáno, že se přijetím Hofera vměšuje do rakouských voleb.
Hofer v květnu těsně prohrál s bývalým předsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Volby ale později rakouský ústavní soud zrušil, což Zeman uvítal a řekl, že podporuje Hofera.
| Opakované druhé kolo rakouských voleb odloženo |
|---|
| Opakované druhé kolo voleb rakouského prezidenta se odkládá, oznámil rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Důvodem odkladu je technický problém kolem hlasovacích lístků. Ve druhém kole hlasování se s Hoferem střetne bývalý předseda Zelených Alexander Van der Bellen. Původně se mělo uskutečnit 2. října, náhradní termín zatím stanoven nebyl. V úvahu podle ministra připadají 27. listopad nebo 4. prosinec. Sobotka podle agentury APA na tiskové konferenci zopakoval, že důvodem odkladu jsou vadné obálky hlasovacích lístků pro korespondenční hlasování. Náhradou za vadné obálky by podle ministra měly být „jednoduché volební obálky, jaké se používaly do roku 2009. Krom toho by jejich výroba měla být svěřena státní tiskárně. Cílem je uskutečnit volby „ještě v roce 2016“, zdůraznil Sobotka. |
Čtěte také:
Zeman bez kampaně? Ani náhodou
Dělníci zákulisí. Kdo pracuje na volebním úspěchu stran?
