MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY A MINISTR PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ PETR NEČAS: V České republice možná vznikne program takzvaných zelených karet pro cizince, kteří mají zájem o práci v tuzemsku. „Volná pracovní místa na zelenou kartu by byla veřejně přístupná na speciálním webu,“ prohlašuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY A MINISTR PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ PETR NEČAS: V České republice možná vznikne program takzvaných zelených karet pro cizince, kteří mají zájem o práci v tuzemsku. „Volná pracovní místa na zelenou kartu by byla veřejně přístupná na speciálním webu,“ prohlašuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Nepříliš pružnému trhu práce chcete pomoci zavedením systému zelených karet. Jak má vypadat?
Mělo by jít o opatření, které by do České republiky přivedlo kvalifikované pracovní síly s minimální administrativní procedurou. Zájemci o práci v Česku by se museli obrátit na příslušný zastupitelský úřad, který by zelenou kartu vydal. Ta by sloužila současně jako pracovní povolení i povolení k trvalému pobytu. Dále je zapotřebí zřídit specializované webové stránky, na kterých by byla zveřejňována volná pracovní místa na zelenou kartu.
Zelené karty by byly pouze pro zájemce ze zemí mimo Evropskou unii?
Ano, neboť v rámci Unie je uzákoněn volný pohyb pracovních sil. Zelené karty by se týkaly pouze nečlenských zemí Evropského hospodářského prostoru, protože musíme vzít v úvahu Švýcarsko a Norsko.
Chcete, aby tento systém fungoval jako maximálně otevřený, veřejně kontrolovatelný. Šlo by tedy o jakési „zelené“ tržiště s nabídkou a současně i poptávkou práce?
Systém musí být transparentní. To znamená, aby všechna místa, na která je možné získat zelenou kartu, byla zveřejněna na internetu. A aby byla možná veřejná kontrola pracovních uplatnění, která jsou tímto způsobem přidělena. Zaměstnání z tohoto webu by mohlo být obsazeno pouze na základě přidělené zelené karty.
Kdo žádosti o práci posoudí?
Zelenou kartu hodláme vydávat prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí. Ministerstvo zahraničních věcí by pouze posoudilo zahraničně bezpečnostní aspekt z hlediska dané země, daného teritoria. Výsledné povolení, které by kombinovalo povolení dlouhodobého pobytu a pracovní povolení, by vydávalo ministerstvo vnitra na základě bezpečnostních kritérií.
RODINY MOHOU PŘIJÍT AŽ PO URČITÉ DOBĚ Měli by lidé, kteří na web umístí poptávku po práci, nárok po určitou dobu i na sociální dávky?
Konkrétní zájemce by v Česku nepobýval před vydáním zelené karty, která v sobě zahrnuje i pracovní povolení. Tudíž by před získáním práce na sociální dávky nárok neměl.
Mohou tito lidé přijít i s rodinami? Bydlení, školu a další věci by si hledali sami?
Po určité době by mohli přijít i s rodinami. Nicméně zatím uvažujeme spíš o tom, že by si vlastní náklady hradili sami. Včetně placení komerčního zdravotního pojištění.
Podívejme se na to ze strany podnikatelů - měli by ze zákona povinnost umísťovat nabídky pracovních příležitostí na web? Prostřednictvím úřadů práce, nebo i sami?
Tato povinnost zde již existuje. Podnikatelé mají povinnost hlásit do deseti dnů každé volné pracovní místo.
Nezatížilo by to sociální systém dalšími výdaji, nezvýšila by se nezaměstnanost lidí z Česka?
Pokud by podnikatel usiloval o to, aby na pracovní místo byla udělena zelená karta, mohlo by to být pouze v těch pozicích, které budou nahlášeny jako volné. Úřady práce by je po pevně stanoveném termínu poskytly na tento web. Na jiná místa by zelené karty nemohly být poskytnuty. Celý systém je projektován tak, aby řešil problémy na trhu práce a nezatěžoval sociální systém.
Kolik lidí by podle vašich odhadů mohlo mít zájem pracovat v Česku, a díky novému systému do Česka přijít?
Tyto počty se velmi těžko odhadují. Osobně jsem přesvědčen, že maximem dosažitelného je řád několika desítek tisíc osob.
Jak to vlastně funguje dnes?
Dnešní systém je velmi komplikovaný. Podnikatelský subjekt musí prokazovat, že o pracovní místo nemá zájem český občan po dobu tří měsíců. To celou záležitost činí velmi nepřehlednou, prodražuje ji, činí méně transparentní. A také jde o nepružný pracovní trh, protože na volné místo se pracovní síla dostane až po poměrně dlouhé době.
Nebyl by systém spíš zdrojem další administrativy? Někdo jej bude muset prohlížet, kontrolovat, kdo poptává práci, zda nevznikají třeba organizované skupiny „sběračů“ lidí, které si za umístění na web inkasují „odměnu“? Chceme zabránit tomu, aby systém zelených karet zvýšil administrativu. Proto by se na web dostala pouze volná pracovní místa, a nikoliv nabídka pracovní síly, takže by tam žádní „sběrači“ nemohli fungovat. Celý systém chceme právě proto navrhnout co nejjednodušší, se snadným a v podstatě automatizovaným rozhodováním. Například na základě principu, že pracovní místo uveřejněné na webu, které je poskytnuto úřadem práce jako po určitou dobu neobsazené místo, může být obsazeno zelenou kartou. Jde tedy o nahlášená volná místa. KONKRÉTNÍ NÁVRH BUDE ZŘEJMĚ V PŘÍŠTÍM ROCE
Program udělování takzvaných zelených karet v letech 2000 až 2004 uplatňovala tehdejší vláda Gerharda Schrödera. Bylo ale nezbytné prokázat, že o práci nemá zájem německý občan. Bylo by to u nás tedy obdobné?
Německý program byl velmi selektivní. My ho chceme obecně otevřít všem profesím, které jsou volné. Určité kritérium neobsazenosti bude s určitou pravděpodobností obsahovat, ale vynasnažíme se, aby časová lhůta neobsazenosti tohoto pracovního místa byla co nejkratší. Já si například dovedu představit jeden kalendářní měsíc.
Návrh nyní prochází vnějším připomínkovým řízením. Kdy jej dostane vláda? V tuto chvíli běží vnějším připomínkovým řízením koncepce, nikoliv věcný záměr nebo dokonce legislativní návrh. Chceme celou koncepci vypilovat s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem vnitra jako nositelem udělování zelených karet. Protože právě vnitro bude jako poslední instance rozhodovat. Byli bychom rádi, aby byl legislativní návrh předložen v příštím roce. S tímto programem souvisí i váš další plán. Chcete společně s ministerstvem spravedlnosti prosadit do zákona trestní odpovědnost firem za nelegální zaměstnávání lidí. Jak by to fungovalo?
Nejednalo by se o trestní odpovědnost právnických osob, ale o trestní odpovědnost konkrétních osob za organizování nebo zprostředkovávání nelegálního zaměstnávání. Jsem přesvědčen o tom, že tento krok je nutný. Když je trestným činem neplacení výživného, nevidím důvod, proč by trestným činem nemohlo být i nelegální zaměstnávání. V současné době již existuje dohoda mezi námi, ministerstvem spravedlnosti, vnitra a předsedou vlády o tom, že bude v tomto smyslu provedena novela trestního zákoníku. V něm bude definována skutková podstata nového trestného činu. V České republice dnes podle odhadů nelegálně pracuje kolem 150 až 250 tisíc lidí. Sedmnáct unijních zemí již ve svém trestním zákoníku obdobný paragraf má.
Trestní odpovědnost by tedy byla na zaměstnavatelích, nikoliv „černých“ zaměstnancích?
Ano, protože i trestní odpovědnost zaměstnanců by mohla zatěžovat orgány činné v trestním řízení. Případná trestní odpovědnost zaměstnanců za to, že se nechali načerno zaměstnat, by následovala až s určitým časovým odstupem.
Jaký bude trest?
Celkový trest musí zapadat do kontextu nového trestního zákona a odpovídat společenské závažnosti tohoto a jiných trestných činů. Může to být například podmíněný trest doplněný velmi vysokou finanční sankcí, která za určitých okolností může mít tvrdý dopad na podnikání. S tím, že o nepodmíněný trest by se jednalo až při opakovaném činu.
| PETR NEČAS Narodil se 19. listopadu 1964, vystudoval gymnázium v Uherském Hradišti. V roce 1988 ukončil studium Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně, obor fyzika. Od června 1992 byl poslancem za ODS. V září 1995 se stal prvním náměstkem ministra obrany, kde působil do července 1996. V prosinci 1999 jej členové ODS zvolili místopředsedou strany a znovu zvolen do této funkce byl v roce 2002. V roce 1998 se stal stínovým ministrem obrany. Ve volbách v roce 2002 kandidoval jako lídr ODS ve Zlínském kraji. Od 4. září 2006 zastává funkci místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí. Petr Nečas je ženatý. Manželka se jmenuje Radka. Mají čtyři děti - Ondřeje, Tomáše, Terezu a Marii. Se svou rodinou žije v Rožnově pod Radhoštěm. |
PENZIJNÍ REFORMA JE NA STOLE
Další fází vládní reformy veřejných financí je reforma penzijního systému. V současné době proběhlo její vnější připomínkové řízení, jeho paragrafovaná podoba tedy leží na stole. „Pokusíme se o dohodu s ČSSD,“ uvádí ministr Petr Nečas. Komise k penzijní reformě, kterou tvoří vybraní poslanci všech parlamentních stran, se sejde koncem září. Reforma je rozdělena do tří etap. V první etapě jsou obsaženy především parametrické změny průběžného systému - prodlužování věku odchodu do penze tak, aby to po roce 2030 bylo pro muže i ženy 65 let, a postupné prodlužování minimální povinné délky pojištění na 35 let. Zavádí se také strop pro sociální pojištění. Druhá etapa obsahuje takové změny v systému dobrovolného důchodového připojištění, aby vznikla motivace spořit si delší dobu a větší finanční částky. Tedy aby lidé preferovali spíše vyplácení dlouhodobé renty v důchodu před jednorázovým výběrem a aby se zaměstnavatelé více podíleli na systému dobrovolného spoření na penzi. Teprve třetí etapa umožní takzvaný částečný opt-out z průběžného systému. Lidé budou moci méně platit na sociálním pojištění a o tuto částku si více soukromě spořit na penzi.
DO VOLEB BUDE NA ÚČTU PŘEBYTEK
Na konci tohoto volebního období by měl vzniknout na důchodovém účtu přebytek přibližně 35 miliard korun. Tvrdí to ministr Petr Nečas. Jenom letos by měl podle něho přebytek činit deset miliard korun. Půjde o peníze získané pouze z výběru sociálního pojistného, nikoliv z příjmů státu z privatizace či dividend. Nečas tento vývoj odhaduje na základě statistických údajů o očekávaném rychlém růstu ekonomiky, růstu mezd a poklesu nezaměstnanosti. „Systém je zatím v přebytcích, byť s ohledem na budoucí demografický vývoj fiktivních,“ říká ministr. Současně chce urychleně prosadit zřízení speciálního rezervního důchodového fondu, kde by byl přebytek důchodového účtu veden odděleně od státního rozpočtu.
