Sto miliard má pak podle
ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka směřovat na přímou pomoc
prostřednictvím státního rozpočtu. Jsou to například podpory živnostníkům ve
výši 25 tisíc korun nebo podpora zkrácených pracovních úvazků ve firmách. Devět
set miliard pak budou státní záruky na rozsáhlé úvěry do ekonomiky. Úvěry, o
které je obrovský zájem, se nyní snaží poskytovat Českomoravské záruční a
rozvojová banka, ale fatálně je nestíhá vyřizovat a momentálně tak žádný příjem
žádostí o půjčky ani neběží.
V současnosti vláda
s bankami jedná o velkém schématu, v jehož rámci by se stát poskytl
záruky s určitými podmínkami plošně, aby úvěry mohly poskytovat přímo
komerční banky, které znají své zákazníky a umí ocenit riziko. Bankovní domy
musí začít likviditu (tedy hotové peníze v podobě úvěrů) do ekonomiky masivně
distribuovat rychle, aby tuzemské malé a střední firmy nezačaly padat jako
ekonomické domino.
Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?
Firmy, lidé i finanční
instituce jsou v ekonomice spojeni jemným předivem závazků a pohledávek, a
jakmile se toto předivo, které vytváří pavučinu ekonomických vztahů, přeruší,
naruší se také do velké míry fungování ekonomiky. Když zdravé firmě neplatí
odběratel, může velmi rychle skončit, jelikož nemá na mzdy, nemá z čeho
kupovat vstupy, materiál či nové zboží.
Velmi však bude záležet
na podobě záruk, které stát poskytne bankám. Banky musí na jedné straně nést
část rizika, aby neposkytovaly úvěry všem bez rozmyslu, jinými slovy to
znamená, že musí také vydělávat. Na druhou stranu stát podpoří objem
rozpůjčovaných peněz svou zárukou a v budoucnu ponese (nemalé) ztráty za
velkou část nesplácených úvěrů.
Inspirovat se můžeme
třeba Švýcary, kteří podobný program zavedli na konci března. Ve Švýcarsku to
funguje tak, že o první úvěr může požádat kterákoli firma pouze emailem bez jakýchkoli
dokladů do výše deseti procent obratu firmy, a maximálně o 500 tisíc franků
(necelých 13 milionů korun). To pomůže firmám přežít první šok a také
psychologicky, že nevidí vyschnutí hotovosti tak nebezpečně blízko. Úvěr je
celý garantován tamní federální vládou a je bezúročný.
O druhý úvěr do výše 20
milionů franků (511 milionů korun) mohou u bank požádat následně. Posuzuje ho
banka, která své klienty zná, čím se vyřazují zoufalé firmy, které už dříve
byly ve ztrátě a nemají žádnou perspektivu. Stát garantuje 85 procent úvěru za
sazbu 0,5 procenta, zbytek je za komerční sazbu a riziko nese banka.
Banka tak má motivaci úvěr poskytovat, protože na něm
vydělává, ale riziko není tak fatální, protože v zádech je garance bank.
Poskytne tak víc úvěrů a často i rizikovějších než obvykle, takže se zvyšují i její
potenciální výnosy. Spokojeny jsou také firmy, protože pomoc dostaly včas a
nemusí se obávat, že kvůli nezaplaceným závazkům budou muset skončit; současně
také nebudou v nevýhodné pozici, že by musely brát nové zakázky pod cenou jen
proto, aby nějaký přísun hotovosti vůbec měly.
Mohou se tak soustředit na podporu a prodej svého
nejlepšího výrobku, který má největší přidanou hodnotu a pramení z něho do
budoucna největší zisk. Mají díky úvěru také možnost využít slabin svých
konkurentů a zainvestovat do zlepšení produktu, aby do budoucna získaly výhodu.
Zabrání se také tomu, aby firmy krachovaly a přebírala je například zahraniční
konkurence (a dividendy v budoucnu plynuly do zahraničí). Přebírat
konkurenty (i zahraniční), kteří se dostali pod tlak, by tak v ideálním
případě v současné krizi měly za levný státní úvěr spíše švýcarské firmy.
Poslanci po průtazích navíc schválili potřebný zákon, který rozšiřuje pravomoci
ČNB, aby mohla dodávat zejména menším bankám likviditu, která jim vypadne kvůli
splátkovému moratoriu.
Česká republika nepotřebuje slabé banky, které nebudou
poskytovat úvěry a budou nadmíru obezřetné. Potřebuje banky, které ve
spolupráci se státem zaplaví trh likviditou (někdy třeba rizikovější), aby česká
ekonomika neochrnula, a naopak měla lepší podmínky pro rychlý restart. Jedině tak
je šance, že se státní rozpočet brzy zaplní dalšími daňovými příjmy tuzemských
firem, a masivní schodek letošního i příštího roku se bude moci rychleji
redukovat znovu na přijatelnou úroveň.
